Praha - Téměř tisíc let starý Kodex vyšehradský může po bezmála půlstoletí spatřit veřejnost na vlastní oči, pokud o víkendu zamíří do pražského Klementina. Jen kousek od sídla Národní knihovny, na Hradě, je od 30. ledna vystavena další vzácná knižní památka - Budyšínský rukopis Kosmovy kroniky.
Kodex vyšehradský opustil naposledy trezor koncem roku 1969, kdy byl veřejnosti zpřístupněn v Zrcadlové kapli Klementina. Na stejném místě si bohatě iluminovaný originál budou moci zájemci prohlédnout i tento víkend. Vstup je možný bez rezervace a zdarma, Národní knihovna právem očekává nebývalý návštěvnický zájem.
Kodex vyšehradský
- je latinsky psaný evangelistář; jde o nejstarší rukopisnou památku, která se pojí s českým prostředím.
- byl vytvořen nejspíše při příležitosti korunovace prvního českého krále Vratislava II. v roce 1086; proto bývá nazýván i Korunovačním kodexem.
- získal přídomek „vyšehradský“ podle uložení ve sbírkách Vratislava II. na Vyšehradě, kde panovník sídlil.
- obsahuje 108 pergamenových listů, přičemž 26 stran je zdobeno obrazy.
- je v pražském Klementinu trvale uložen již od druhé poloviny 18. století; pouze za druhé světové války byl spolu s dalšími cennými rukopisy převezen na Karlštejn.
- je od roku 2005 národní kulturní památkou.
Kulturní hodnota nejstarší rukopisné památky spojené s českým prostředím je pochopitelně nevyčíslitelná, cena kodexu se odhaduje na miliardu korun. Jeho vystavení budou provázet velmi přísná bezpečnostní opatření, uložen bude například v obdobné vitríně jako faraon Tutanchamon.
Dvoudenní výstava představí i faksimile originálu, kterým bude možné listovat. Doplní ji také projekce filmu, který loni v koprodukci s Českou televizí o Kodexu vyšehradském vznikl.
O dva dny déle - od 30. ledna do 2. února - je možné si prohlédnout v Praze také Budyšínský rukopis. Nejstarší dochovaná verze Kosmovy kroniky (ta se dochovala celkem asi v patnácti rukopisech) je dočasnou součástí výstavy Hrady a zámky objevované a opěvované v Jízdárně Pražského hradu. S ním je rukopis také spojen - poprvé se v něm objevuje pověst o věštkyni Libuši, která prorokovala: „… Hrad, jehož pověst se dotkne nebes … mez mu určují vltavské vlny … na severní straně potok Brusnice, na jihu široká hora velmi skalnatá, která se od skal nazývá Petřín.“
Budyšínský rukopis Kosmovy kroniky
- vznikl na přelomu 12. a 13. století pravděpodobně v českém prostředí, přesto je psán latinsky na pergamen; obsahuje 73 listů.
- obsahuje první zmínku o praotci Čechovi, na přední straně rukopisu je vyobrazen i s Lechem, kresba na papíře ale byla do knihy vlepena až dodatečně (postava Lecha se v Kosmově kronice neobjevuje), zřejmě v době, kdy byl rukopis vlastněn husitským kazatelem Václavem Kovandou.
- byl za třicetileté války odvezen z Čech do ciziny a dostal se do knihovny v Budyšíně; v roce 1952 jej získala Knihovna Národního muzea darem od Klementa Gottwalda, jemuž ho věnoval tehdejší prezident NDR.
- se plete s Budyšínským rukopisem, sborníkem polemických skladeb proti císaři Zikmundovi Lucemburském, který byl sepsán na počátku 15. století; jeho název je odvozen od místa nálezu - města Budyšína.
Budyšínský rukopis byl v 90. letech restaurován a od té doby vystaven pouze jedinkrát, v roce 2011 v Národním muzeu. Na Hradě jej nahradí starý tisk Kosmovy kroniky z roku 1621, k vidění bude až do konce výstavy 15. března.
