Praha – Frodo Pytlík slaví ve své útulné hobití noře šedesáté narozeniny. Jeho tvůrce John R. R. Tolkien stvořil bez nadsázky legendu. Zbudováním imaginárního světa Středozemě položil základy fantasy, kterou se inspirovaly desítky tisíc umělců. Výkřiky květinových dětí „Gandalf for President“ nebo „Frodo žije!“ rozhodně nezanikly se šedesátými lety. Příběh zdánlivě bezbranného hobita zasáhl do všech tvůrčích sfér. V literatuře, ve filmu, ve výtvarném umění i v herním průmyslu existuje vždy někdo, koho příběh o krutém prstenu ovlivnil.
Černá řeč v umění. Komu našeptával Tolkienův prsten?
GALERIE
videogallery_460909
Frodo a spol. se usadili na pultech knihkupectví už v roce 1954. V šedesátých letech si jejich příběhy nejvíc vzali za své hippies, kteří na univerzitách vyvěšovali třeba výše zmíněná hesla. Už tehdy chtěli The Beatles natočit o Tolkienově díle film, autor však odmítl.
Československo si bájných postav a stvoření mohlo naplno oficiálně užívat až v roce 1990 (do té doby dílo vyšlo jedině v samizdatu). Komunistický režim se obával, že by společnosti mohl boj dobra s utlačiteli ledacos připomínat. Kromě toho se mu nelíbily zeměpisné reálie – tedy že „zlý“ Mordor leží na východě, zatímco „ti hodní“ přicházejí ze západu.
Tolkien v hudbě a ve filmu
Motivy Pána prstenů ovlivnily hned několik muzikantů. Vliv Středozemě je slyšet v tvorbě písničkářky Joni Motchellové, zpěvačky Enyi, ale dokonce i u tvrdších Led Zeppelin (např. skladby The Battle of Evermore, Ramble On). Inspiraci čerpal také bubeník a skladatel Neil Peart nebo hudebníci David Arkenstone a Bo Hansson a mnoho dalších.
GALERIE
Pán prstenů zdroj: Facebook
Dílo britského profesora nešetří temnotou a úzkostí, což se velmi hodilo severským metalovým kapelám. Např. sestava Burzum užívala původního jména Uruk-hai a rakouský black metalový projekt Summoning zase chrlil písně s návazností na Tolkienův jazyk – jsou to třeba písně Orthanc či Saruman, jedna z desek nese přímo název města Minas Morgul.
Pokusy zfilmovat populární trilogii probíhaly už od konce šedesátých let, avšak k realizaci plánů nikdy nedošlo (kromě Ralpha Bakshiho a jeho animované verze). Tolkienovi to zřejmě nevadilo – ostatně tvrdil, že jeho knihy na plátno převést nelze. To ale neznal Petera Jacksona, který v letech 2001–2003 natočil takové snímky, jež celé šílenství znovu nakoply. Úspěšná hollywoodská verze tak už dopředu zatnula tipec jakýmkoliv dalším filmovým pokusům.
Výjimkou se pak staly méně či více povedené parodie. Mezi nejznámější zahraniční patří Bored of the Rings, v Česku zůstává na špičce Pán pařmenů.
Pán prstenů: Mordor
Literatura a herní průmysl
Američtí vydavatelé se po úspěchu Pána prstenů pokoušeli ihned zaplnit poptávku po nově vzniklé fantasy. Novelista Pat Murphy zasadil svůj příběh do vesmíru, George R. R. Martin zase stvořil ságu A Song of Ice and Fire a celý „hype“ nakonec došel až do Japonska. Tolkien nepopiratelně ovlivnil také Ursulu Le Guin a její dílo Earthsea fame. Ze současných autorů se k následníkům Pána prstenů řadí Christopher Paolini s dračí ságou o Eragonovi nebo J. K. Rowlingová s Harry Potterem.
Pracovníci v herním průmyslu by měli Tolkiena přímo uctívat. Jazykovědec totiž položil základy nikdy nekončícímu kšeftu. S tématem Prstenu existuje vše: deskové hry, sběratelské karty a předměty, reklamní předměty, figurky, doplňky pro fankluby atd. Největším trhákem byla „hra na hrdiny“ ze Středozemě. Obdivem ke spisovateli se netají ani tvůrci Dračího doupěte.
GALERIE
Middle-Earth: Shadow of Mordor zdroj: Shadow of Mordor.com
Masivní úspěch zaznamenaly také počítačové hry. Od roku 2002 vychází každý rok alespoň jedna počítačová adaptace. V současnosti je očekávaná novinka Middle-earth: Shadow of Mordor.
O Pánovi prstenů i o práci slavného literáta se píšou diplomové práce, referáty nebo čtenářské deníky. Boom kolem Středozemě se jen tak nevytratí díky své mnohovrstevnosti, komplikovanosti i obsáhlosti.
