Bílá hora dráždí i po 400 letech, padlí mají nový pomník

Praha – Výtvarnou, architektonickou i hudební stránku má nový pomník padlých v bitvě na Bílé hoře. Sice pozvolna, ale přece se blíží 400 výročí bitvy, kterou prvorepubliková a po ní i komunistická historiografie označovala za jeden z nejdůležitějších milníků české historie, a odhalení památníku je předehrou k sérii akcí, které vzpomínky na bitvu osvěží. Během podzimu bude k tématu následovat série přednášek, koncertů a také bohoslužeb nazvaná Bílá hora 2014.

6 minut
Památník hrobu padlých vojáků na Bílé hoře má novou podobu
Zdroj: ČT24

V Santiniho barokním areálu kostela Panny Marie Vítězné na okraji bitevního pole na Bílé hoře pohřbil před patnácti lety kardinál Miloslav Vlk ostatky 42 vojáků padlých ve střetnutí, které ukončilo první kolo třicetileté války a současně zmařilo mocenské ambice českých pánů. Když se autoři nového památníku vytvořeného na témže místě – architekt Norbert Schmidt, výtvarník Patrik Hábl a skladatel Michal Rataj – rozhodli vytvořit ho z 42 litografických kamenů s anonymními lidskými siluetami, netušili, že v zemi leží stejný počet ostatků. „Jsou věci, které se stanou. Můžeme je vyvolat, ale musí vedle toho člověk chodit a pracovat s nějakých citem nebo pocitem. Některé věci se nedají vymyslet,“ podotkl Patrik Hábl. Nic konkrétního o pohřbených lidech přitom není známo.

Podle Norberta Schmidta stála na počátku snaha změnit podobu hrobu, který působil, jako by v něm ležel jediný člověk. „Je to podnět v prostoru k přemýšlení, k různým interpretacím. Pojali jsme památník tak, že doplňujeme jednu novou vrstvu do areálu, který je celý památníkem této události,“ poznamenal architekt.

Miloslav Vlk při ukládání ostatků kdysi vyzval, aby se Bílá hora stala spíše než symbolem rozdělení národa příležitostí ke společné vzpomínce. „Tato událost má být impulzem, abychom se vraceli ke kořenům, abychom se na události dívali společně a v dialogu,“ řekl tehdy. Tentýž cíl má projekt Bílá hora 2014. Jeho organizátoři chtějí, aby se do něj zapojili všichni, kterých se tento „úhelný kámen národního vědomí“ dotýká – katolíci i evangelíci, věřící i nevěřící, Češi i cizinci.

Památník, který rok 1620 a jeho oběti připomíná, bude svůj vzhled postupem času měnit. Kámen zůstane, kresba jednotlivých tváří se začne odlupovat a možná zmizí úplně.

Bitva na Bílé hoře byla rozhodujícím střetnutím tzv. české války, která vypukla po českém stavovském povstání, sesazení krále Ferdinanda II. a zvolení Fridricha Falckého novým českým panovníkem. Po taktické porážce stavovského vojska 8. listopadu se nečekaně zhroutilo celé povstání – stavovské zálohy čekající u Hvězdy do boje vůbec nezasáhly a kapitulovaly, Fridrich Falcký uprchl z Prahy a město se rovněž vzdalo. Habsburkové tak upevnili svoji moc v českých zemích a dalších místech, které se ke stavovské vzpouře přidaly – státní uspořádání se změnilo ze stavovské na absolutistickou monarchii. Současně nastala tzv. reaktolizace. Bílá hora proto bývá vnímána buď jako důležitá součást boje o moc mezi dvěma skupinami šlechticů nebo jako ukončení jedné z náboženských válek, popř. jako národnostní střet, který vyústil v podrobení českého národa Habsburskou dynastií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Začíná Pražské jaro. Osmdesátý ročník oslaví orchestry z Vídně i USA

Na výročí úmrtí Bedřicha Smetany a jeho cyklem symfonických básní Má vlast začíná tradičně festival Pražské jaro. Zahájení, přenášené z pražského Rudolfina i na venkovní obrazovky a do vysílání České televize, se tentokrát ujme Česká filharmonie. Program osmdesátého ročníku tvoří více než padesát koncertů, včetně návratu uznávaných zahraničních orchestrů.
před 2 hhodinami

Kvíz: Vyznáte se v dobrodružstvích barona Prášila?

Jeho život byl plný neuvěřitelných dobrodružství. Většinou ale vymyšlených. Před 305 lety se narodil Karl Friedrich Hieronymus von Münchhausen, předobraz barona Prášila. Nejen své sousedy v rodném dolnosaském městečku Bodenwerder bavil notně přibarvenými historkami z vojenské služby. V Česku je řada fantastických příběhů známá hlavně díky filmu z roku 1961. Ověřte si v kvízu, jak dobře znáte – nebo aspoň dovedete odhadnout – barona Prášila a jeho fantaskní eskapády.
včera v 08:00

Zlín patří na týden designu

Ve Zlíně se koná týden designu. Mezinárodní festival do 13. května nabízí výstavy, módní přehlídky i workshopy. Akci nazvanou Zlin Design Week pořádá Fakulta multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati.
9. 5. 2025

Na Bartošku vzpomíná Eben, Trojan i Crowe. Ve Varech by mohl mít ulici

Velkorysý, charismatický herec i člověk se smyslem pro humor, opakuje se ve vzpomínkách na Jiřího Bartošku. Filmový a divadelní herec zemřel 8. května. O trvalejší vzpomínku usiluje petice, která se zasazuje o přejmenování ulice Moskevská v Karlových Varech na ulici Jiřího Bartošky. Ten byl několik desetiletí prezidentem tamního filmového festivalu. Na setkání s ním zavzpomínala i jedna z festivalových hvězd Russell Crowe.
9. 5. 2025Aktualizováno9. 5. 2025

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
9. 5. 2025

„Obrovský frajer, rovný chlap“. Zemřel herec Jiří Bartoška

Ve věku 78 let zemřel Jiří Bartoška. Filmografie tohoto herce, oblíbeného i díky charismatu, čítá desítky rolí. Zapsal se například v trilogii z pravěké Osady Havranů, jako lékař záchranné služby v seriálu Sanitka či v komedii Teorie tygra, za niž získal Českého lva. Přes tři desetiletí stál také v čele filmového festivalu v Karlových Varech, který po sametové revoluci pomohl znovu vybudovat.
8. 5. 2025Aktualizováno8. 5. 2025

Euforii i obavy zachycuje program ČT k výročí konce války

Česká televize připravila k připomenutí osmdesáti let od konce druhé světové války desítky premiérových dokumentů a dílů dokumentárních cyklů. Přinášíme výběr některých z nich, k vidění jsou či budou na obrazovce i v iVysílání.
8. 5. 2025

„A hrdý buď, žes vytrval...“ Hrdý Budžes dosáhl tisícovky repríz, nejvíc to není

Inscenace Hrdý Budžes slaví tisící reprízu. Hra podle bestselleru Ireny Douskové získala diváckou popularitu i díky obsazení Báry Hrzánové do hlavní role osmileté Helenky, která ze svého pohledu komentuje život v normalizaci. Tisícáté přestavení je na českých scénách určitě úspěch, i když do rekordmana, jímž je Kouzelný cirkus, Hrdému Budžesovi ještě pár tisíc chybí.
7. 5. 2025
Načítání...