Asterix a Obelix, sliční padesátníci, zpívají a tančí

Paříž - V patnácti zemích, včetně České republiky, a ve tří a půl milionovém nákladu vyšel dnes 34. díl komiksu o galských hrdinech Asterixovi a Obelixovi u příležitosti 50. výročí od zveřejnění prvního příběhu v časopise Pilot. Pro milovníky těchto kreslených příběhů připravilo divadlo na Champs-Elysées v Paříži na večer překvapení. V podobě muzikálového představení uvádí nový příběh s názvem Narozeniny Asterixe a Obelixe, zlatá kniha.

Nový příběh by se mohl přirovnat i k jakési galské kronice. Kreslíř Albert Uderzo, který od smrti druhého spolutvůrce Reného Goscinnyho v roce 1977 připravuje další díly sám, se rozhodl do toho posledního vložit všechny významné postavičky, jež Asterix a Obelix na svých putováních potkali, aby se k výročí svým osobitým způsobem vyjádřily. „Příběh je o tom, jak Galové uspořádali Asterixovi a Obelixovi oslavu k padesátým narozeninám,“ prozradil Stanislav Kadlec z nakladatelství Egmont.

K výročí vznikl i muzikál

Nahrávám video
Reportáž Jiřího Svobody
Zdroj: ČT24

Francouzský operní skladatel Frédéric Chaslin, který příběhy o Asterixovi a Obelixovi odmalička obdivuje, se rozhodl jim vzdát hold formou představení v Théatre des Champs-Elysées. Půjde o muzikál s operními prvky, v němž je kladen důraz na působivou dekoraci, kostýmy a kde vystupuje velké množství účinkujících.

Asterix a Obelix a jejich galská vesnice v inscenaci opět v plné síle vzdoruje Caesarovi. V představení zazní i klasický francouzský hudební repertoár s úryvky z děl George Bizeta, Julese Masseneta, Charlese Gounoda, Hectora Berlioze, Paula Dukase, Emmanuela Chabriera, Maurice Ravela, Clauda Debussyho, Gabriela Fauré, Jacquese Offenbacha a dalších. Skladatel Frédéric Chaslin tak chtěl vytvořit určitou hudební bránu do světa vážného repertoáru, kterou by mohli projít mladší návštěvníci představení a nenásilnou formou by se tak seznámili s nejpopulárnějšími melodiemi tohoto, pro ně ještě dosti vzdáleného, žánru. Tvůrci doslova říkají, že jde o nenáročný a zábavný úvod do klasické hudby pro celé rodiny a pro zasvěcené připomenutí hudebního francouzského dědictví.

Příběhy o Asterixovi a Obelixovi jsou srozumitelné všem

Na základní jednoduchý příběh navazují různé situace, které vesměs podtrhují kladné vlastnosti obyvatel vesnice oproti 'záporákům' z Říma. Asterix žije okolo roku 50 před Kristem ve smyšlené vesničce v Galii. Jeho nerozlučným přítelem je místní silák Obelix, který má nadliskou sílu. Jako malé dítě spadl do lektvaru se zázračným nápojem připraveným Panoramixem a stal se tak nepřemožitelným silákem. Jejich vesnice je jediná, kterou si dosud nepodmanil Julius Caesar a jeho římské legie. Většina příběhů se točí okolo toho, že Římané chtějí galskou vesničku dobýt. Za tímto účelem se Římané snaží Galy různými způsoby přechytračit. Takové pokusy obvykle zmaří Asterix a jeho přítel Obelix.

Asterix jako hrdina francouzských komiksů vznikl v roce 1959. Autory byli René Goscinny (příběhy) a Alberto Uderzo (kresba). Asterixovy příhody byly přeloženy do mnoha jazyků včetně latiny a starověké řečtiny. Na světě se jich prodalo přes 325 milionů. Komiks, který je nejpopulárnější v rodné Francii, byl několikrát úspěšně zfilmován. Francouzi ukázali, že jsou na své hrdiny patřičně hrdí už v roce 1965, kdy vyslali do vesmíru svoji první družici s názvem Asterix.

  • Asterix a Obelix autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1193/119262.jpg
  • Asterix a Obelix zdroj: Wikipedia http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1192/119109.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 15 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 16 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 18 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
15. 4. 2026
Načítání...