Zahraniční pomoc - pro Portugalsko hořká pilulka

Lisabon - Portugalsko se včera dohodlo s Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem na parametrech finanční pomoci. Trhy to sice uklidnilo, přesto se k budoucnosti Portugalska řada odborníků staví skepticky. Zemi kvůli úsporám a hospodářským reformám, které jsou podmínkou poskytnutí záchranného úvěru čeká propad ekonomiky. Podle některých odborníků navíc mezinárodní pomoc nebude stačit na to, aby Portugalsko dostala z problémů natrvalo.

Zpomalení hospodářského růstu se Portugalsko nejspíš nevyhne. V příštím roce podle informovaného zdroje agentury Reuters jeho ekonomika patrně klesne až o dvě procenta. Navíc by podle odborníků nemusela mezinárodní pomoc Portugalsku stačit.

„Pomoc nebude stačit. Je to podobná situace jako s Řeckem a Irskem. Potíž je, že žádný z těch plánů nikdy nevyřešil skutečné příčiny problémů jednotlivých zemí,“ obává se viceprezident pro kapitálový trh společnosti Tempus Consulting Greg Salvaggio.

2 minuty
Portugalsko má jasno v podmínkách mezinárodní pomoci
Zdroj: ČT24

Mezinárodní pomoc nejen pro Portugalsko, ale i pro jeho banky

Portugalsko dostane od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu 78 miliard korun (asi 1,9 bilionu korun). Podle zdroje agentury Reuters záchranný plán počítá také s 12 miliardami eur (asi 290 miliard korun) pro portugalské banky. Peníze mají bankám pomoci zvýšit kapitálovou přiměřenost, pokud by to ale bylo nezbytné, bankám s rekapitalizací pomůže vláda.

Pomoc portugalského kabinetu by spočívala v tom, že by majetkově vstoupil do konkrétní banky. To znamená, že by v ní převzal podíl, ovšem pouze na přechodnou dobu. Podobně postupovala americká vláda, když za finanční krize zachraňovala klíčové banky.

Země bude bude čerpat po dobu tří let, musí ale splnit stanovené podmínky. Počítá se například s tím, že země si do roku 2013 z privatizace státního majetku zajistí asi 5,3 miliardy eur.

Portugalsko může zvolnit se snižováním deficitu

Součástí podmínek poskytnutí záchranného úvěru má být i řada hospodářských reforem a změn na trhu práce. Portugalsko nicméně od zahraničních partnerů dostalo volnější ruce v oblasti snižování deficitu veřejných financí. Pro letošek stačí, když země srazí deficit na 5,9 procenta místo původních 4,6 procenta. V roce 2012 ho musí Portugalsko srazit na 4,5 procenta a teprve o rok později ho musí snížit až na úroveň 3 procent, což vyžaduje Pakt stability a růst závazný pro země eurozóny.

Portugalsko je třetí zemí eurozóny, která byla nucena přijmout mezinárodní finanční pomoc, aby se vyhnula riziku platební neschopnosti. První se loni v květnu stalo Řecko, v listopadu se přidalo Irsko. Problémy má víc slabších zemí eurozóny a spekulovalo, že by pomoc mohlo potřebovat i Španělsko. Jeho situace se ale podle analytiků zlepšuje.

HI-RES
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 7 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...