Zahraniční pomoc - pro Portugalsko hořká pilulka

Lisabon - Portugalsko se včera dohodlo s Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem na parametrech finanční pomoci. Trhy to sice uklidnilo, přesto se k budoucnosti Portugalska řada odborníků staví skepticky. Zemi kvůli úsporám a hospodářským reformám, které jsou podmínkou poskytnutí záchranného úvěru čeká propad ekonomiky. Podle některých odborníků navíc mezinárodní pomoc nebude stačit na to, aby Portugalsko dostala z problémů natrvalo.

Zpomalení hospodářského růstu se Portugalsko nejspíš nevyhne. V příštím roce podle informovaného zdroje agentury Reuters jeho ekonomika patrně klesne až o dvě procenta. Navíc by podle odborníků nemusela mezinárodní pomoc Portugalsku stačit.

„Pomoc nebude stačit. Je to podobná situace jako s Řeckem a Irskem. Potíž je, že žádný z těch plánů nikdy nevyřešil skutečné příčiny problémů jednotlivých zemí,“ obává se viceprezident pro kapitálový trh společnosti Tempus Consulting Greg Salvaggio.

Nahrávám video

Mezinárodní pomoc nejen pro Portugalsko, ale i pro jeho banky

Portugalsko dostane od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu 78 miliard korun (asi 1,9 bilionu korun). Podle zdroje agentury Reuters záchranný plán počítá také s 12 miliardami eur (asi 290 miliard korun) pro portugalské banky. Peníze mají bankám pomoci zvýšit kapitálovou přiměřenost, pokud by to ale bylo nezbytné, bankám s rekapitalizací pomůže vláda.

Pomoc portugalského kabinetu by spočívala v tom, že by majetkově vstoupil do konkrétní banky. To znamená, že by v ní převzal podíl, ovšem pouze na přechodnou dobu. Podobně postupovala americká vláda, když za finanční krize zachraňovala klíčové banky.

Země bude bude čerpat po dobu tří let, musí ale splnit stanovené podmínky. Počítá se například s tím, že země si do roku 2013 z privatizace státního majetku zajistí asi 5,3 miliardy eur.

Portugalsko může zvolnit se snižováním deficitu

Součástí podmínek poskytnutí záchranného úvěru má být i řada hospodářských reforem a změn na trhu práce. Portugalsko nicméně od zahraničních partnerů dostalo volnější ruce v oblasti snižování deficitu veřejných financí. Pro letošek stačí, když země srazí deficit na 5,9 procenta místo původních 4,6 procenta. V roce 2012 ho musí Portugalsko srazit na 4,5 procenta a teprve o rok později ho musí snížit až na úroveň 3 procent, což vyžaduje Pakt stability a růst závazný pro země eurozóny.

Portugalsko je třetí zemí eurozóny, která byla nucena přijmout mezinárodní finanční pomoc, aby se vyhnula riziku platební neschopnosti. První se loni v květnu stalo Řecko, v listopadu se přidalo Irsko. Problémy má víc slabších zemí eurozóny a spekulovalo, že by pomoc mohlo potřebovat i Španělsko. Jeho situace se ale podle analytiků zlepšuje.

HI-RES
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 10 mminutami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 10 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 15 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 17 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 22 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 23 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026
Načítání...