Za odborářské kormidlo se postaví Středula, chce odbory silnější

Praha – Novým předákem Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) se na příští čtyři roky stal šéf svazu KOVO Josef Středula. Zvolili ho odboráři na sjezdu, kde získal 142 z 227 hlasů. Středula porazil svého protikandidáta, dosavadního místopředsedu ČMKOS Václava Pícla.

ČMKOS neměla lídra od podzimu, kdy její tehdejší předák Jaroslav Zavadil po svém zvolení do sněmovny odešel z funkce. Centrálu od té doby řídil právě neúspěšný Pícl. Za prvního místopředsedu ČMKOS pak delegáti vybrali šéfa odborářských legislativců Víta Samka a svůj místopředsednický post obhájila i Radka Sokolová.

Pícl: Vítěz byl předem známý 

Středula přirovnal odborovou činnost a centrálu k dobře ladícímu orchestru, který by chtěl dirigovat: „Chtěl bych, aby ČMKOS byla orchestrem skutečně toho nejlepšího zvuku, aby každý věděl, kdy má hrát potichu a kdy nahlas.“

Pícl uvedl, že jeho rozhodování o kandidatuře nebylo jednoduché. „Zvlášť když dopředu znáte vítěze,“ prohlásil po volbě. Chtěl prý vytvořit alternativu. Zvolení Středuly nebylo žádným překvapením ani pro Jaroslava Hanáka, prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR. „Preference byly 60:40,“ uvedl v pořadu Ekonomika ČT24.

Josef Středula, nový předseda ČMKOS:

„Já se budu snažit posílit odbory. Je to má celoživotní práce a velmi mě baví a ještě víc mě baví, když můžu politikům zleva i zprava říkat, co dělají špatně. Protože mám velmi silnou a nezávislou pozici a můžu skutečně hodně udělat pro lidi, ale jak říkám, tady na ČMKOS to není o jednom člověku.“

Středula, který vstoupil do odborů před 24 lety, se už před svým zvolením nechal slyšet, že se nebude bránit razantnějším krokům. „Pokud neprosadíme to, co je pro nás zásadní, jsem připraven postavit se do čela jakéhokoliv protestu. Argumenty se budeme snažit dotáhnout do konce. Může to být i pomocí demonstrace či stávky. Nemůžeme se předem vzdát žádných nástrojů,“ prohlásil rezolutně šéf Odborového svazu KOVO. Prý nechce být ani radikální, ani umírněný.

„Nespokojenost lidí v České republice není malá a vláda dala lidem v podobě programového prohlášení velká očekávání. Pokud by ze svých předsevzetí uhnula, daly by se očekávat podobné protesty jako před dvěma lety,“ prohlásil v Událostech, komentářích. Po vládě bude požadovat, aby do konce svého volebního období prosadila zvýšení minimální mzdy na 10 tisíc korun.

Josef Středula (46)

Od roku 2005 předsedá Odborovému svazu KOVO. Tento svaz má více než 127 000 členů, což z něj činí největší odborovou organizaci v Česku a jednu z nejsilnějších ve střední Evropě.

Vystudoval Střední průmyslovou školu strojnickou v Opavě. Poté pracoval ve vítkovických železárnách a byl aktivní v odborech. Po listopadu 1989 se podílel na přeměně Revolučního odborového hnutí (ROH) ve standardní odbory.

V posledních letech se profiloval jako výrazný kritik pravicových vlád, svaz pod jeho vedením stál v čele protestů a demonstrací organizovaných ČMKOS.

Kdo stál v čele odborů dříve 

V minulosti šéfovali největší odborové centrále muži, kteří se nakonec rozhodli vstoupit vysoké politiky. Konkrétně nynější europoslanec, předseda Senátu a poslanec českého parlamentu. 

RICHARD FALBR 

Odbory vedl od roku 1994, o tři roky později byl u šedesátitisícové demonstrace proti sociální politice tehdejší Klausovy vlády. V roce 2004 pak zamířil do Evropského parlamentu. Teď je na konci druhého funkčního období. Mezi odboráře podle svých slov stále chodí rád. 

Richard Falbr
Zdroj: ČT24/Jaroslav Hodík

MILAN ŠTĚCH 

Současný druhý nejvyšší ústavní činitel stál v čele odborů osm let. V této roli v roce 2008 spoluorganizoval hodinovou výstražnou stávku proti reformám vlády Mirka Topolánka, do které se zapojil až milion lidí. V Senátu si do předsednického křesla sedl poprvé v listopadu 2010. Mandát mu končí v říjnu. 

Milan Štěch
Zdroj: David Taneček/ČTK

JAROSLAV ZAVADIL 

Až doteď poslední šéf odborů. Funkci opustil po svém zvolení do sněmovny. Za svého působení v odborech byl častým kritikem kabinetu Petra Nečase. Předloni stál v čele stotisícové demonstrace na Václavském náměstí. Teď už místo odborářských demonstrací vystupuje za řečnickým pultem ve sněmovně. K odborům má i on pořád blízko. 

Předseda ČMKOS Jaroslav Zavadil
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Středula se pokusí získat nové členy

Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů zastupuje odbory třeba na jednání tripartity. Pod sebou má 29 svazů s celkem 370 tisíci členy. Jejich počet ale v posledních letech výrazně klesl. V roce 2007 ČMKOS zastupovalo přes 600 tisíc odborářů. A na svém začátku v roce 1990 dokonce pět milionů. 

I kvůli rapidnímu úbytku členů si nový předseda vytyčil jako jednu ze svých priorit zatraktivnění odborové organizace. Další prioritou odborů je boj proti rekordní nezaměstnanosti, která v březnu dosáhla 9,2 procenta. Bez práce tedy bylo necelých 550 tisíc lidí.

A jak je to s důvěrou odborů? Průzkumy veřejného mínění ukazují, že jim dlouhodobě věří mezi 30 až 40 procenty dotázaných. V posledních letech dokonce důvěra v odbory, alespoň podle výzkumů CVVM, i mírně roste. Loni v říjnu věřilo odborům 45 procent lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
před 5 hhodinami

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
23. 9. 2026‌‌

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
22. 9. 2026‌‌

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
22. 9. 2026‌‌

Dva tisíce pro důchodce? Raději peníze do domovů pro seniory, navrhuje opozice

Opozice kritizuje plošný příspěvek dva tisíce korun pro důchodce, jak se na něm v pondělí dohodla vláda v souvislosti s rozhodováním o valorizaci penzí. Příspěvek, o kterém hovoří opozice jako o předvolebním dárku voličům, chce koalice ANO, SPD a Motoristů prosadit pomocí pozměňovacího návrhu k novele zákona o penzijním pojištění.
22. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.