Za odborářské kormidlo se postaví Středula, chce odbory silnější

Praha – Novým předákem Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) se na příští čtyři roky stal šéf svazu KOVO Josef Středula. Zvolili ho odboráři na sjezdu, kde získal 142 z 227 hlasů. Středula porazil svého protikandidáta, dosavadního místopředsedu ČMKOS Václava Pícla.

ČMKOS neměla lídra od podzimu, kdy její tehdejší předák Jaroslav Zavadil po svém zvolení do sněmovny odešel z funkce. Centrálu od té doby řídil právě neúspěšný Pícl. Za prvního místopředsedu ČMKOS pak delegáti vybrali šéfa odborářských legislativců Víta Samka a svůj místopředsednický post obhájila i Radka Sokolová.

Pícl: Vítěz byl předem známý 

Středula přirovnal odborovou činnost a centrálu k dobře ladícímu orchestru, který by chtěl dirigovat: „Chtěl bych, aby ČMKOS byla orchestrem skutečně toho nejlepšího zvuku, aby každý věděl, kdy má hrát potichu a kdy nahlas.“

Pícl uvedl, že jeho rozhodování o kandidatuře nebylo jednoduché. „Zvlášť když dopředu znáte vítěze,“ prohlásil po volbě. Chtěl prý vytvořit alternativu. Zvolení Středuly nebylo žádným překvapením ani pro Jaroslava Hanáka, prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR. „Preference byly 60:40,“ uvedl v pořadu Ekonomika ČT24.

Josef Středula, nový předseda ČMKOS:

„Já se budu snažit posílit odbory. Je to má celoživotní práce a velmi mě baví a ještě víc mě baví, když můžu politikům zleva i zprava říkat, co dělají špatně. Protože mám velmi silnou a nezávislou pozici a můžu skutečně hodně udělat pro lidi, ale jak říkám, tady na ČMKOS to není o jednom člověku.“

Středula, který vstoupil do odborů před 24 lety, se už před svým zvolením nechal slyšet, že se nebude bránit razantnějším krokům. „Pokud neprosadíme to, co je pro nás zásadní, jsem připraven postavit se do čela jakéhokoliv protestu. Argumenty se budeme snažit dotáhnout do konce. Může to být i pomocí demonstrace či stávky. Nemůžeme se předem vzdát žádných nástrojů,“ prohlásil rezolutně šéf Odborového svazu KOVO. Prý nechce být ani radikální, ani umírněný.

„Nespokojenost lidí v České republice není malá a vláda dala lidem v podobě programového prohlášení velká očekávání. Pokud by ze svých předsevzetí uhnula, daly by se očekávat podobné protesty jako před dvěma lety,“ prohlásil v Událostech, komentářích. Po vládě bude požadovat, aby do konce svého volebního období prosadila zvýšení minimální mzdy na 10 tisíc korun.

Josef Středula (46)

Od roku 2005 předsedá Odborovému svazu KOVO. Tento svaz má více než 127 000 členů, což z něj činí největší odborovou organizaci v Česku a jednu z nejsilnějších ve střední Evropě.

Vystudoval Střední průmyslovou školu strojnickou v Opavě. Poté pracoval ve vítkovických železárnách a byl aktivní v odborech. Po listopadu 1989 se podílel na přeměně Revolučního odborového hnutí (ROH) ve standardní odbory.

V posledních letech se profiloval jako výrazný kritik pravicových vlád, svaz pod jeho vedením stál v čele protestů a demonstrací organizovaných ČMKOS.

Kdo stál v čele odborů dříve 

V minulosti šéfovali největší odborové centrále muži, kteří se nakonec rozhodli vstoupit vysoké politiky. Konkrétně nynější europoslanec, předseda Senátu a poslanec českého parlamentu. 

RICHARD FALBR 

Odbory vedl od roku 1994, o tři roky později byl u šedesátitisícové demonstrace proti sociální politice tehdejší Klausovy vlády. V roce 2004 pak zamířil do Evropského parlamentu. Teď je na konci druhého funkčního období. Mezi odboráře podle svých slov stále chodí rád. 

Richard Falbr
Zdroj: ČT24/Jaroslav Hodík

MILAN ŠTĚCH 

Současný druhý nejvyšší ústavní činitel stál v čele odborů osm let. V této roli v roce 2008 spoluorganizoval hodinovou výstražnou stávku proti reformám vlády Mirka Topolánka, do které se zapojil až milion lidí. V Senátu si do předsednického křesla sedl poprvé v listopadu 2010. Mandát mu končí v říjnu. 

Milan Štěch
Zdroj: David Taneček/ČTK

JAROSLAV ZAVADIL 

Až doteď poslední šéf odborů. Funkci opustil po svém zvolení do sněmovny. Za svého působení v odborech byl častým kritikem kabinetu Petra Nečase. Předloni stál v čele stotisícové demonstrace na Václavském náměstí. Teď už místo odborářských demonstrací vystupuje za řečnickým pultem ve sněmovně. K odborům má i on pořád blízko. 

Předseda ČMKOS Jaroslav Zavadil
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Středula se pokusí získat nové členy

Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů zastupuje odbory třeba na jednání tripartity. Pod sebou má 29 svazů s celkem 370 tisíci členy. Jejich počet ale v posledních letech výrazně klesl. V roce 2007 ČMKOS zastupovalo přes 600 tisíc odborářů. A na svém začátku v roce 1990 dokonce pět milionů. 

I kvůli rapidnímu úbytku členů si nový předseda vytyčil jako jednu ze svých priorit zatraktivnění odborové organizace. Další prioritou odborů je boj proti rekordní nezaměstnanosti, která v březnu dosáhla 9,2 procenta. Bez práce tedy bylo necelých 550 tisíc lidí.

A jak je to s důvěrou odborů? Průzkumy veřejného mínění ukazují, že jim dlouhodobě věří mezi 30 až 40 procenty dotázaných. V posledních letech dokonce důvěra v odbory, alespoň podle výzkumů CVVM, i mírně roste. Loni v říjnu věřilo odborům 45 procent lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Poslanci navrhli přesuny peněz v rozpočtu téměř za 240 miliard korun

Poslanci ve středečním druhém čtení návrhu letošního rozpočtu navrhli přesuny peněz uvnitř rozpočtu v celkovém objemu téměř 240 miliard korun. Je to asi deset procent jeho celkových výdajů. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Zákonodárci propustili do třetího čtení předlohu, která zastavuje zvýšení jejich měsíčního vyměřovacího základu a vrací ho na loňskou úroveň.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Doprava Hormuzem prudce klesla, dodávky plynu a ropy dle EK ale nejsou ohroženy

Lodní doprava Hormuzským průlivem, kterým běžně prochází pětina světových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, se kvůli válce s Íránem snížila o zhruba devadesát procent, píše server BBC News. Katar kvůli konfliktu zcela zastaví zkapalňování plynu a minimálně po dobu jednoho měsíce nebude schopen se vrátit k normální produkci, uvádí Reuters. Evropská komise přesto nevidí žádnou bezprostřední hrozbu pro dodávky ropy a plynu do EU, ceny ale mohou vzrůst.
před 11 hhodinami

Ropa dál zdražuje, plyn naopak zlevňuje

Ceny ropy se kvůli dopadům americko-íránské války dál zvyšují, konflikt narušil dodávky suroviny z Blízkého východu. Tempo růstu ale proti předchozím dvěma dnům zpomaluje. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh naopak začala klesat. Americký prezident Donald Trump v úterý naznačil, že americké námořnictvo by mohlo doprovázet lodě proplouvající klíčovým Hormuzským průlivem, kde v odvetě útočí íránské síly. Zásobování oběma komoditami není podle EU ohroženo.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropská komise představila, jak snížit závislost na Číně

Evropská komise ve středu představila dlouho očekávaná opatření, jak posílit evropský průmysl a udržet krok s Čínou v oblasti zejména čistých technologií. Takzvaný Industrial Accelerator Act (Akt o průmyslovém akcelerátoru) požaduje upřednostňování některých produktů vyráběných v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Inflace byla v únoru 1,4 procenta, nejméně od října 2016, odhaduje ČSÚ

Spotřebitelské ceny v Česku vzrostly v únoru meziročně o 1,4 procenta. Inflace tak byla nejnižší od října 2016, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zlevnily především energie. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny klesly o 0,1 procenta. Definitivní údaje ČSÚ zveřejní 10. března, v předchozích měsících potvrzovaly předběžný odhad. Levnější potraviny vedly podle analytiků ke snížení tempa růstu cen, dění na Blízkém východě je naopak může zase zrychlit.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
3. 3. 2026Aktualizováno3. 3. 2026

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
3. 3. 2026Aktualizováno3. 3. 2026

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026
Načítání...