Za doktora tisíce měsíčně – přibývá lidí, co si za nadstandard rádi připlatí

Praha – Mnohahodinové fronty v čekárnách a cestování z jednoho zdravotnického zařízení do jiného, to jsou dlouhodobě bolavá místa českého zdravotnictví. V posledních letech proto přibývá lidí, kteří jsou ochotni si za rychlou a pohodlnou péči připlatit. Stále větší oblibě se těší privátní kliniky, které svým pacientům nadstandardní péči zajišťují.

Ve srovnání s vyspělým světem jsou nadstandardní zdravotnické služby v Česku pořád ještě v plenkách. Lidé za komfort ve zdravotnictví zaplatí ročně zatím jen jedinou miliardu korun z celkových 250 miliard výdajů na zdravotnictví. Poptávka po nadstandardních službách ale roste, což se odráží i na rostoucím počtu jejich poskytovatelů. Zatímco před deseti lety bylo v Česku něco přes 24 tisíc privátních zdravotnických zařízení, loni už jich bylo více než 27 tisíc.

Na počtu klientů privátních center se podepsala krize

Nahrávám video
Ekonomika +: Soukromé zdravotnictví
Zdroj: ČT24

„Jsme spokojeni s počtem klientů do loňského roku, kdy začala krize. Přece jen je vidět ve firmách, že se šetří všude možně. Na zdravotnické péči jednoznačně taky, takže registrujeme úbytek v počtu 10 až 15 procent,“ říká primář soukromé kliniky Top Moravia Health Michal Zavadil. Typickým klientem je podle něj obvykle muž nad 40 let, pracující ve středním a vyšším managementu nebo podnikatel.

Neexistuje ale žádné objektivní srovnání, zda je lékařská péče po odborné stránce kvalitnější v privátních či státních zařízeních. Sami lékaři soukromých klinik se shodnou, že v léčbě a diagnóze nepanují žádné podstatné rozdíly. Neporovnatelná je ale míra pohodlí a nároky na čas pacientů.

Podle tvůrce regeneračního centra reFresh na Bali Filipa Říhy má soukromé zdravotnictví oproti státnímu celou řadu výhod. „Určitým paradoxem ve státní sféře je, že i když mají určité zázemí a obrovskou šíři, rozmanitost specialistů, tak mezi sebou mnohem hůře komunikují, než právě v soukromé sféře, kde je několik málo specialistů na klinice schopno pokrýt celý život člověka,“ říká.

„Největší pozitivní překvapení nebo potvrzení toho, jak to má fungovat, byla cesta do Itálie, kdy jsem dostal žaludeční problémy, bolesti břicha. Konzultace po telefonu probíhala, rady co dělat, po návratu rychlá konzultace, vyšetření a v zásadě do hodiny už jsem ležel na operačním sále se slepým střevem,“ popisuje své zkušenosti generální ředitel brněnské společnosti ABB Jiří Potěšil, který je dlouholetým klientem soukromé kliniky a dnes na ni nedá dopustit.

Privátní péče zaměstnaneckým benefitem

Zajištění lékařské péče se v manažerské sféře stává vyhledávaným zaměstnaneckým benefitem. „Hlavní faktor je stále rychlé auto a firemní bonus. Na druhou stranu se dnes už více než tři čtvrtiny zájemců o manažerskou práci zajímají o kvalitní zdravotní péči, poskytovanou jim i jejich rodinám,“ popisuje Říha.

Soukromé kliniky, poskytující nadstandardní služby, asi hned tak nebudou masovou záležitostí, na druhou stranu jejich obliba rok od roku roste a rozvoj tohoto druhu lékařství tak začíná být zajímavým ekonomickým trendem.

Injekce
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
před 5 hhodinami

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
před 8 hhodinami

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
včera v 12:53

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
včera v 07:00

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
včera v 01:56

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizovánovčera v 01:43

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
11. 2. 2026

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026
Načítání...