Praha - Už celých 800 let uplynulo od vydání Zlaté buly sicilské. Výročí inspirovalo Českou národní banku (ČNB) k mimořádnému vydání pamětní zlaté desetitisícikoruny s tímto motivem. Nyní se poprvé dostává do oběhu, a to za více než trojnásobek své nominální hodnoty. Rovněž Národní archiv na pražském Chodovci přípomíná výročí. Dopoledne zahajuje výstavu Zlaté buly sicilské. Při této příležitosti proběhne i debata předních českých i zahraničních historiků. Pro veřejnost bude bula k vidění od čtvrtka do neděle od 10 do 18 hodin.
Unikátní mince je pro někoho uměleckým dílem z ryzího zlata, pro jiného hlavně investicí. „Na rubové straně mince je zobrazeno symbolické předání Zlaté buly sicilské králem Fridrichem II. Přemyslu Otakarovi I.,“ sdělila mluvčí České národní banky Petra Hájková.
Mince má nominální hodnotu 10 tisíc korun, její prodejní cena se ale pohybuje kolem 35 tisíc. Česká národní banka vydává 14 tisíc kusů, ke koupi bude asi na stovce míst v Česku. Už teď je ale nedostatkovým zbožím. Mincovna vede dlouhý pořadník, ne všichni, kteří si ji objednají, totiž dodrží svůj závazek.
Česká národní banka od roku 1993 vydala třicet čtyři motivy pamětních mincí ze zlata a další desítky stříbrných. Do roku 2015 plánuje další dvě emise desetitisícovek, k výročí příchodu Cyrila a Metoděje a upálení Jana Husa.
Růst ceny mincí určuje hodnota zlata i provedení
Zájem o sběratelské mince mají poslední dobou i lidé, kteří je berou jako investici. Sázejí na rostoucí cenu, roli hraje hodnota zlata, ale také umělecká práce, provedení a sběratelská vášeň numismatiků. „Například tato mince s Karlem IV. o nominální hodnotě 10 tisíc korun se v roce 1999 prodávala kolem 20 tisíc a dnes by se na aukci dala prodat řádově mezi 80 a 120 tisíci korunami,“ řekl manažer České mincovny a. s. Kamil Kresta.
Na rozdíl od investičního zlata, jehož cena se řídí kurzem a dá se prodat okamžitě, je prodej pamětní mince složitější. Pokud ale zájemce najde kupce, zpravidla neprodělá. „Minimálně můžeme počítat s tím, že se dle vývoje hodnoty zlata zhodnotí meziročně řádově 10-17, možná 20 procenty,“ odhaduje Kresta.
Lidé si od zítřka mohou bulu prohlédnout na vlastní oči
Zahájení výstavy Zlatá bula sicilská, 1212 - 800 let mezi realitou a mýty se zúčastní předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová, ministr vnitra Jana Kubice, ministr spravedlnosti Pavel Blažek, ale i arcibiskup Dominik Duka.
Zlatá bula sicilská je od svého vzniku součástí Archivu České koruny, který je národní kulturní památkou. Listinu, jež Přemyslu Otakarovi I. a jeho dědicům uděluje české království a stanovuje povinnosti českých králů vůči římským panovníkům, si osm set let po jejím vydání budou moci lidé prohlédnout na vlastní oči.
Hodnota buly je nevyčíslitelná
Spolu se Zlatou bulou sicilskou budou vystaveny ještě dvě související listiny vydané ve stejný den, 26. září 1212, v Basileji a opatřené také zlatými pečetěmi. V jedné z vitrín si lidé budou moci prohlédnout třeba listinu Karla IV. z roku 1348. V ní panovník potvrdil a rozšířil některá ustanovení Zlaté buly sicilské.
Všechny vystavené listiny jsou národními kulturnímu památkami, stejně jako třeba korunovační klenoty nebo Pražský hrad. Hodnota archiválií je podle znalců nevyčíslitelná.
Historie Zlaté buly sicilské
Římský a sicilský král Fridrich II. Štaufský vydal 26. září 1212 v Basileji listinu známou jako Zlatá bula sicilská. Ta potvrzovala a rozšiřovala práva a výsady českých králů a země české k císaři a říši římské. Českému králi bylo mimo jiné přiznáno právo dědičnosti královského titulu. Někteří historikové soudí, že význam legendární listiny byl během staletí nadhodnocen.
Zlatá bula sicilská garantovala vnitřní nezávislost českého státu a zároveň jeho formálním začleněním do Svaté říše římské nabízela českým králům jako říšským knížatům nové možnosti zahraniční politiky. Přispěla tak ke zvýšení prestiže českého království ve střední Evropě i k upevnění pozic jeho panovníků jak mezi evropskými vládci, tak na domácím poli.
