Výstava Zlaté buly sicilské zahájena, ČNB vydává pamětní minci

Praha - Už celých 800 let uplynulo od vydání Zlaté buly sicilské. Výročí inspirovalo Českou národní banku (ČNB) k mimořádnému vydání pamětní zlaté desetitisícikoruny s tímto motivem. Nyní se poprvé dostává do oběhu, a to za více než trojnásobek své nominální hodnoty. Rovněž Národní archiv na pražském Chodovci přípomíná výročí. Dopoledne zahajuje výstavu Zlaté buly sicilské. Při této příležitosti proběhne i debata předních českých i zahraničních historiků. Pro veřejnost bude bula k vidění od čtvrtka do neděle od 10 do 18 hodin.

Unikátní mince je pro někoho uměleckým dílem z ryzího zlata, pro jiného hlavně investicí. „Na rubové straně mince je zobrazeno symbolické předání Zlaté buly sicilské králem Fridrichem II. Přemyslu Otakarovi I.,“ sdělila mluvčí České národní banky Petra Hájková.

Mince má nominální hodnotu 10 tisíc korun, její prodejní cena se ale pohybuje kolem 35 tisíc. Česká národní banka vydává 14 tisíc kusů, ke koupi bude asi na stovce míst v Česku. Už teď je ale nedostatkovým zbožím. Mincovna vede dlouhý pořadník, ne všichni, kteří si ji objednají, totiž dodrží svůj závazek.

Česká národní banka od roku 1993 vydala třicet čtyři motivy pamětních mincí ze zlata a další desítky stříbrných. Do roku 2015 plánuje další dvě emise desetitisícovek, k výročí příchodu Cyrila a Metoděje a upálení Jana Husa.

Růst ceny mincí určuje hodnota zlata i provedení

Zájem o sběratelské mince mají poslední dobou i lidé, kteří je berou jako investici. Sázejí na rostoucí cenu, roli hraje hodnota zlata, ale také umělecká práce, provedení a sběratelská vášeň numismatiků. „Například tato mince s Karlem IV. o nominální hodnotě 10 tisíc korun se v roce 1999 prodávala kolem 20 tisíc a dnes by se na aukci dala prodat řádově mezi 80 a 120 tisíci korunami,“ řekl manažer České mincovny a. s. Kamil Kresta.

Na rozdíl od investičního zlata, jehož cena se řídí kurzem a dá se prodat okamžitě, je prodej pamětní mince složitější. Pokud ale zájemce najde kupce, zpravidla neprodělá. „Minimálně můžeme počítat s tím, že se dle vývoje hodnoty zlata zhodnotí meziročně řádově 10-17, možná 20 procenty,“ odhaduje Kresta.

Originál Zlaté buly sicilské
Zdroj: Stanislav Zbyněk/ČTK

Lidé si od zítřka mohou bulu prohlédnout na vlastní oči

Zahájení výstavy Zlatá bula sicilská, 1212 - 800 let mezi realitou a mýty se zúčastní předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová, ministr vnitra Jana Kubice, ministr spravedlnosti Pavel Blažek, ale i arcibiskup Dominik Duka.

Zlatá bula sicilská je od svého vzniku součástí Archivu České koruny, který je národní kulturní památkou. Listinu, jež Přemyslu Otakarovi I. a jeho dědicům uděluje české království a stanovuje povinnosti českých králů vůči římským panovníkům, si osm set let po jejím vydání budou moci lidé prohlédnout na vlastní oči.

Originál Zlaté buly sicilské
Zdroj: Stanislav Zbyněk/ČTK

Hodnota buly je nevyčíslitelná

Spolu se Zlatou bulou sicilskou budou vystaveny ještě dvě související listiny vydané ve stejný den, 26. září 1212, v Basileji a opatřené také zlatými pečetěmi. V jedné z vitrín si lidé budou moci prohlédnout třeba listinu Karla IV. z roku 1348. V ní panovník potvrdil a rozšířil některá ustanovení Zlaté buly sicilské.
   
Všechny vystavené listiny jsou národními kulturnímu památkami, stejně jako třeba korunovační klenoty nebo Pražský hrad. Hodnota archiválií je podle znalců nevyčíslitelná. 

Historie Zlaté buly sicilské

Římský a sicilský král Fridrich II. Štaufský vydal 26. září 1212 v Basileji listinu známou jako Zlatá bula sicilská. Ta potvrzovala a rozšiřovala práva a výsady českých králů a země české k císaři a říši římské. Českému králi bylo mimo jiné přiznáno právo dědičnosti královského titulu. Někteří historikové soudí, že význam legendární listiny byl během staletí nadhodnocen. 
    

Zlatá bula sicilská garantovala vnitřní nezávislost českého státu a zároveň jeho formálním začleněním do Svaté říše římské nabízela českým králům jako říšským knížatům nové možnosti zahraniční politiky. Přispěla tak ke zvýšení prestiže českého království ve střední Evropě i k upevnění pozic jeho panovníků jak mezi evropskými vládci, tak na domácím poli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soláry v EU poprvé vyrobily víc energie než jádro

Fotovoltaika v červnu v Evropské unii vyrobila poprvé v historii víc energie než jaderné elektrárny, zjistila energetická analytická společnost EMBER. Na třetím místě se dlouhodobě drží vítr. V samotném Česku vede uhlí a jaderné zdroje. Ty obnovitelné jsou až na třetím místě. I kvůli vyšším dodávkám zelené energie do sítě roste zájem o bateriová úložiště, a to nejen v Unii. V Česku se zájem meziročně ztrojnásobil.
před 1 hhodinou

Rekordní rozpočet EU je z pohledu Česka velmi dobrou zprávou, říká Votápek

„Evropská unie si uvědomuje výzvy, které před ní stojí. Rozšiřuje se a potřebuje více peněz, uvědomuje si, že zaostávala. Z pohledu České republiky to vidím jako velmi dobrou zprávu,“ řekl k návrhu unijního rozpočtu na období 2028 až 2034 ve výši dvou bilionů eur expert Pirátů na zahraniční politiku Vladimír Votápek v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Podle něj v Unii nepanuje jednotný názor ohledně priorit budoucích investic, ale tuto skutečnost nevnímá jako problém. „EU je společenství demokratických zemí, což je nejefektivnější v situacích, ve kterých jednostranné řešení neexistuje,“ dodal. Votápek se také vyjádřil k jednání o obchodní dohodě s USA. „Dejme Bílému domu i velkým přispěvatelům, kteří pomohli (americkému prezidentovi Donaldu) Trumpovi do úřadu, najevo, že pokud začnou 1. srpna platit třicetiprocentní cla, bude je to bolet,“ doplnil.
před 1 hhodinou

ÚOHS: Ministerstvo zaplatí pokutu za pochybení v digitalizaci stavebního řízení

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) musí zaplatit pokutu 200 tisíc korun za to, že tři smlouvy na vytvoření národního geoportálu územního plánování zadalo v jednacím řízení bez uveřejnění, rozhodl pravomocně předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna. Resort nezákonně nevyčkal na dokončení správního řízení, v němž si neúspěšný uchazeč stěžoval na řízení zahájené v téže problematice formou soutěžního dialogu.
11:22Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Česko v prvním pololetí získalo z EU o 24 miliard víc, než odvedlo

Česko získalo letos za první pololetí ze zdrojů Evropské unie o 24 miliard korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu, informovalo ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly zejména příjmy ze strukturálních fondů a prostředky ze společné zemědělské politiky. Příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU) byly nižší než v minulosti. Loni za první pololetí byla takzvaná čistá pozice Česka vůči EU 33,7 miliardy korun.
před 8 hhodinami

Návrh evropského rozpočtu vzbuzuje na české politické scéně otázky

Evropská komise představila návrh, jak vybrat a rozdělit peníze v rozpočtovém období mezi lety 2028 a 2034. Zásadní navýšení prostředků plánuje v oblasti obrany, dekarbonizace nebo digitalizace. Členské státy chtějí, aby se Brusel zapojil do posilování obrany nebo konkurenceschopnosti. Česká politická scéna reaguje různě. Někteří oslovení politici oceňují závazek posilovat obranyschopnost, další hovoří o nutnosti hledat úspory.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Musíme zůstat nekompromisní, říká o sankcích proti Rusku Lipavský

„Osmnáctý sankční balík potřebujeme. Je potřeba odblokovat slovenský postoj,“ komentoval vývoj kolem schvalování dalšího unijního balíku protiruských sankcí, které blokuje Bratislava, v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Zároveň podotkl, že věří tomu, že Evropská komise bude schopna domluvit se Spojenými státy výhodnou obchodní dohodu.
včera v 21:46

Čínské firmy pomáhají Rusku vyrábět útočné drony, ukazují dle Bloombergu dokumenty

Čínští dodavatelé hrají zásadní roli v ruské válce proti Ukrajině. Podle agentury Bloomberg to potvrzují interní zprávy jednoho z ruských dodavatelů dronů pro tamní armádu, jehož stroje plné čínských komponentů útočí na Ukrajinu. Dokumenty podle Bloombergu ukazují, jak se citlivé technologie dostávají z Číny do Ruska, i když vláda v Pekingu tvrdí, že je nedodává ani jedné straně, a jak dochází k obcházení sankcí.
včera v 16:57

Kupka a Kolovratník debatovali o budoucnosti vysokorychlostní železnice

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) a místopředseda hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO) diskutovali v pořadu Události, komentáře o budoucnosti vysokorychlostní železnice. Shodli se na jejím strategickém významu, lišili se však v pohledu na způsob financování. Kupka prosazuje větší ambice, zapojení soukromých investic a evropské podpory. Kolovratník naopak varoval před růstem státního dluhu.
včera v 13:52
Načítání...