Praha – Společnost ČEZ se rozhodla snížit cenu elektřiny pro svoje zákazníky až o 15 %, hlásají novinové titulky. Na první pohled toto číslo vypadá jednoznačně. Jenže v praxi bude zlevnění výrazně menší a zasáhne omezenou skupinu odběratelů. ČEZ totiž neovlivňuje celou výši účtu za elektřinu, ale pouze její část. Jak moc tedy domácnosti v příštím roce ušetří?
Připomeňme základní fakta: ČEZ ovlivňuje pouze cenu takzvané silové elektřiny a ta tvoří méně než polovinu celkové ceny účtované zákazníkům. Avizované snížení o 15 procent se tedy na výsledném účtu domácností v příštím roce projeví jen necelými 7 procenty.
Jsou tu však další složky ceny a i ty by mohly v příštím roce klesnout. Senát nyní zastavil růst poplatku na obnovitelné zdroje energie, který se na konečné ceně za proud podílí necelými 16 %. Ze současných 583 korun za megawatthodinu poplatek spadne na 495 korun.
To ve výsledku srazí účet o další 2,4 %. Až o další 3,2 % by pak mohla klesnout faktura kvůli snížení poplatků za distribuci. To ale jen v případě, že Energetický regulační úřad (ERÚ) potvrdí pokles poplatku o maximální možnou úroveň, kterou avizoval v polovině srpna.
S jakou celkovou úsporou tedy lze počítat? Připočteme-li změny v poplatcích ke snížení ceny silové elektřiny přislíbené ČEZem, mohlo by zlevnění v příštím roce činit přes 12 %. To v řeči peněz znamená, že domácnosti s malou spotřebou proudu do 2 200 kilowatthodin za rok - tedy ty, které elektřinu nepoužívají k vytápění ani k ohřevu vody - by mohly za příští rok zaplatit za elektřinu o 1 500 korun méně než letos.
Domácnosti s velkou spotřebou, které topí elektrickými přímotopy a v důsledku toho spotřebují kolem 15 000 kWh ročně, by mohly počítat s úsporou kolem 5 tisíc korun. A to už je podstatná změna.
Avšak ani tak výrazné snížení cen podle analytiků neznamená, že by byl ČEZ samaritánem. Jeho rozhodnutí není jediným činitelem ve hře o výši výsledné faktury. Tomu, že firma snižuje ceny silové elektřiny, navíc nahrál trh. Ceny elektřiny na burze jsou nyní nejnižší od roku 2005. „Od začátku roku zlevnila silová energie zhruba o 13 %, v některých měsících ale byla dokonce o 20 % levnější,“ zhodnotil energetický analytik Bohumil Trampota (J&T Banka).
Plynárenské počty
Podobně jako u elektřiny by měly také u plynu klesnout v příštím roce poplatky za distribuci. „Podařilo se nám zafixovat určitou výši nákladů, což způsobí 5 % poklesu v distribuci,“ informovala ředitelka odboru plynárenství ERÚ Petra Grigelová. Jenže na výsledném účtu se to projeví ještě méně než v případě elektřiny. Distribuční poplatky totiž tvoří u plynu jen necelou pětinu konečné ceny účtované zákazníkům. Jejich pokles tedy sníží celkovou výši účtu za plyn jen o necelé procento.
Co to znamená v řeči absolutních čísel? Průměrná rodina, která žije v bytě o 80 metrech čtverečních a zemní plyn používá k vaření a ohřevu vody, letos zaplatí za plyn okolo 10 500. Roční faktura jí tedy příští rok díky snížení distribučních poplatků klesne zhruba o stokorunu. Domácnost, která plynem vytápí rodinný dům a má spotřebu kolem 30 MWh, ročně plynařům pošle v průměru 43 300 Kč. Změna poplatků jí srazí výsledný účet asi o 430 korun.
Mnohem více než výše distribučních poplatků ovlivňuje výslednou fakturu za plyn cena komodity na burzách, protože tvoří více než tři čtvrtiny výsledného účtu. „Co se týče ceny vlastní komodity, tam čekáme v příštím roce spíše stagnaci. Může ale dojít i k mírnému poklesu ceny plynu v důsledku sílícího konkurenčního boje na trzích,“ uvedl energetický analytik společnosti ENA Jiří Gavor. I to se ale podle něj bude počítat spíše v řádu jednotek procent, půjde tedy zase spíše jen o stokoruny.
Zapeklité teplo
Zhruba 40 % českých domácností nakupuje teplo z centrálních výtopen. A otázka jeho ceny je mnohem zapeklitější. Každá teplárna si totiž stanovuje cenu sama a většina z nich ji pro příští rok zatím nezveřejnila. Obecně lze říci, že více než polovinu celkového účtu za teplo tvoří náklady na palivo, z nějž teplárna teplo vyrábí. To je v českých podmínkách uhlí, plyn nebo biomasa.
Pokud vaše teplárna vyrábí teplo z plynu, můžete podle analytiků v příštím roce počítat spíše se stagnací cen. Trend bude podobný jako v případě, že si domácnosti topí plynem ve vlastním kotli. Více než polovina tepláren v Česku nicméně spaluje uhlí nebo biomasu. A tady je podle expertů cena velmi obtížně predikovatelná. „Na rozdíl od elektřiny a zemního plynu, což je standardizovaná komodita, cena pevných paliv záleží na kvalitě konkrétního uhlí,“ upozornil Gavor. Ceně zdejšího hnědého uhlí, které se používá v teplárnách, odhaduje v příštím roce růst o 5 %. Výsledná cena tepla by tak mohla vyskočit o 2,5 až 3 procenta.
Už teď ale možné říci, že budou existovat i výjimky. Příkladem je třeba Jablonec. Tamní radnice koupila teplárnu od soukromého vlastníka a hned avizovala snížení ceny pro koncové odběratele téměř o 15 %. Motiv radnice byl jasný, zabránit odlivu zákazníků k soukromým zdrojům vytápění, který byl v minulých letech tak velký, že hrozilo zavření teplárny.
Změna v roce 2014 by měla být znát: průměrná jablonecká domácnost ušetří oproti letošku téměř pět tisíc korun za rok.
