Americký prezident Donald Trump vybral za příštího šéfa americké centrální banky (Fedu) Jeromeho Powella. Pokud nominaci potvrdí Senát, vystřídá Powell v čele banky Janet Yellenovou.
Powell (64), stejně jako Yellenová, podporuje umírněný přístup k měnové politice, charakterizovaný jen pozvolným zvyšováním úrokových sazeb. Jeho jmenování do čela Fedu by tak mohlo zajistit pokračování měnové politiky, která vyhovuje investorům. Do rady Fedu byl nominován v roce 2012 prezidentem Barackem Obamou.
Trump označil Powella za silného, oddaného a inteligentního vůdce. „Ukázal, že je konsenzuálním stavitelem solidní měnové a finanční politiky, ve kterou věří … podle jeho výsledků jsem přesvědčen, že Jay má moudrost a manažerské schopnosti, aby vedl naši ekonomiku,“ řekl Trump.
Powell je právník a bývalý investiční bankéř. V minulých letech podporoval strategii Yellenové a sdílel její obavy, že slabá inflace ospravedlňuje pokračující opatrný přístup při zvyšování úrokových sazeb.
- Fed loni v prosinci poprvé po téměř deseti letech přikročil ke zvýšení základní úrokové sazby. Z rekordního minima 0,0 až 0,25 procenta, na kterém ji v rámci snahy o podporu hospodářského růstu držel od konce roku 2008, ji posunul o čtvrt procentního bodu.
- Další zvyšování úroků centrální banku donutily odložit obavy ohledně vývoje světové ekonomiky, výkyvy na finančních trzích a nejistota kolem odchodu Británie z Evropské unie.
„Po bouřlivém desetiletí je nyní ekonomika blízko plné zaměstnanosti a cenové stabilitě. Problémy, které předpovídali někteří komentátoři, nenastaly. Pružná politika nevytváří vysokou inflaci ani nadměrný růst úvěrů,“ vyjádřil se již dříve Powell.
Oproti svým kolegům však více volal po uvolnění některých přísných regulací, které byly zavedeny po finanční krizi (2007 až 2009), uvedla agentura Reuters. A právě to patří také k cílům současného amerického prezidenta.
Analytici si všímají například toho, že Powell má vazby na republikánskou stranu, v minulosti pracoval na ministerstvu financí a má zkušenosti s prací ve Fedu. To by mu mělo umožnit relativně snadné potvrzení Senátem.
Proč skončí Yellenová
Yellenové vyprší mandát ve funkci šéfky americké centrální banky Fed příští rok v únoru. První ženu v této funkci nominoval předchozí americký prezident Barack Obama a ekonomové se dohadovali, jak se ohledně budoucnosti Fedu rozhodne nynější hlava země Donald Trump.
I když v září poznamenal, že si Yellenové váží, několikrát dal také najevo, že si vybere jiného kandidáta. Navíc se ve své předvolební kampani pouštěl i do kritiky centrálních bankéřů a Yellenovou obvinil, že přijímala příkazy od prezidenta Obamy, aby nechala nízké úroky z politických důvodů.
Yellenová vystudovala ekonomii na Brownově univerzitě (1967), o čtyři roky později získala doktorát na slavné Yaleově univerzitě. Kariéru zahájila začátkem 70. let jako asistentka na Harvardově univerzitě, později učila na prestižní London School of Economics nebo Kalifornské univerzitě. Mezi roky 1994 až 1997 zasedala v Radě guvernérů Fedu, poté byla dva roky předsedkyní rady ekonomických poradců v Bílém domě za vlády Billa Clintona. Později působila ve federální bance v San Franciscu, až se v roce 2010 stala zástupkyní šéfa Fedu.
V únoru 2014 pak nastoupila do funkce nejvyšší.
- Fed tvoří 12 regionálních soukromých bank působících na vymezeném území: Boston, New York, Filadelfie, Cleveland, Richmond, Atlanta, Chicago, St. Louis, Minneapolis, Kansas City, Dallas a San Francisco.
- V čele Fedu je sedmičlenná Rada guvernérů, která schvaluje změny v diskontních sazbách a požadavcích na rezervy a řídí regulační operace. Její členy jmenuje prezident se souhlasem Senátu na 14 let. Předsedu Rady potvrzuje prezident na čtyřleté období.
