Praha - Domácnosti zřejmě doplatí na to, že chce vláda zvýšit hornické poplatky za zábor půdy. Zdražování uhlí a tudíž i tepla očekává Unie těžařů. Energetický regulační úřad připouští, že část z více než 3,5 miliardy, které chce vláda získat z plateb za vydobyté nerosty, zaplatí spotřebitelé ve složenkách za teplo. Může přitom jít o stovky milionů. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) České televizi řekl, že udělá všechno pro to, aby se teplo nezdražilo a že horníkům sleví.
Ministr financí Andrej Babiš hledá zakopaný poklad pro státní rozpočet desítky metrů pod zemí, konkrétně v hnědém uhlí. Mezi kolesové rypadlo a státní kasu ale horníci pokládají peněženky domácností. Nechtějí se smířit s tím, že by přišli o skoro 2,5 miliardy korun.
Že uhlí a potažmo teplo zdraží, připouští i mluvčí Severočeských dolů Vladimír Budinský: „Tam, kde to půjde, to jsou krátkodobé kontrakty zejména na teplárenské uhlí a tříděné uhlí, se budeme snažit promítnout to do nákladů.“
Podle Jiřího Chvojky, mluvčího Energetického regulačního úřadu, se bavíme o částkách v řádech stovek milionů korun. „Ty nakonec někdo bude muset zaplatit. Kdo to pocítí, je konečný zákazník,“ dodává mluvčí.
Jiří Gavor, energetický analytik, ENA
„Za spíše pesimistického předpokladu, že dojde pro některé teplárny ke zvýšení cen hnědého uhlí o zhruba šest procent, pak to domácnosti pocítí v ceně tepla přibližně dvouprocentním nárůstem.“
Domácnosti s kotlem si připlatí až 600 korun
Byty napojené na teplárnu by mohly ročně zaplatit až 440 korun navíc. A domácnostem vytápěným uhelnými kotly by teplo zdražilo až o 600 korun. „Samozřejmě nemohu vyloučit určité promítnutí zejména v delším horizontu. Ale pořád je teplo z hnědého uhlí nejlevnější,“ vysvětluje ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD).
Horníci však tvrdí, že některé zásoby zůstanou navždy ladem, protože se jim je už nevyplatí těžit. Koho a jak se přesně změna dotkne, by mělo říct takzvané hodnocení dopadů regulace. Jenže k tomu nedojde - zákon dostal výjimku a analýzu nemá, aby se nezdržovalo přijetí zákona.
Současný poplatek 6,50 koruny je po přepočtu srovnatelný se sousedním Polskem. A je to prakticky stejně, kolik platí státu havíři na Slovensku. V Německu ale horníci tyto daně vůbec neplatí. Pokud se však poplatek zvedne desetkrát, bude suverénně nejvyšší. Ministr financí ale nevylučuje možnost kompromisu.
Andrej Babiš, ministr financí a předseda ANO
„Když hledám peníze, tak jsem navrhnul desetinásobek. Jasně, je to asi moc. Myslím, že dojdeme k nějaké dohodě, aby to bylo výhodné pro všechny.“
S každou vytěženou tunou tak do státní kasy přiteče víc peněz. Těžaři ovšem upozorňují, že na druhé straně si stát ukrajuje ze svého, protože mu klesnou výnosy z daní a z dividend. „Upozorňoval jsem pana ministra financí, že celkový konsolidovaný výsledek pro stát nemusí být tak vysoký, jak očekává,“ dodává Mládek.
Například Severočeské doly, patřící polostátnímu ČEZu, počítají s tím, že nový poplatek je připraví o víc než miliardu. A jako všichni, kterým se má poplatek zvýšit, vyhrožují propouštěním.
Až desetinásobek současného poplatku
Těžařské firmy v současnosti odevzdávají obcím ročně poplatek 100 korun za hektar půdy, kterou zabírají. Ten se má teď zvýšit desetinásobně na 1 000 korun. Ze současných 14 milionů by se tak odvody mohly zvýšit na 140 milionů.
Kromě toho ale těžařské firmy odevzdávají i jedno procento z tržní ceny prodaných surovin. I to má vzrůst na desetinásobek. Třeba u hnědého uhlí na těchto poplatcích vloni odvedly necelou čtvrtmiliardu. A nově to má být skoro 2,5 miliardy.
Na teple z uhlí, tedy i na tom dodávaném teplárnami, je přitom závislá velká část Čechů. Centrální vytápění využívá třetina domácností, samotné uhlí ve vlastních kamnech pak devět procent z nich. Nejčastějším topivem je plyn, naopak dřevo a elektřina zůstávají na okraji zájmu.
