O třetinu mohou propadnout celkové výnosy zelinářů po letošním velmi suchém létě. Nadprůměrné sucho poškodilo porosty většiny druhů zeleniny. Tuzemští pěstitelé kvůli tomu přijdou zhruba o 600 milionů korun. Kritického nedostatku krmení na zimní období se obává i každý třetí chovatel skotu. Vysoké teploty zároveň zvyšují nebezpečí požárů.
„Někde budou ztráty vyšší a někde nižší. U podniků, které neměly možnost zavlažovat, je to letos totální propadák,“ uvedl Zeman. V průměru by měly výnosy zeleniny klesnout o 30 procent.
Pomoc s mimořádně suchým počasím nestačí ani závlahové systémy na polích. Jejich kapacita podle předsedy Zelinářské unie Čech a Moravy Jaroslava Zemana nezvládá pokrýt výrazný vláhový deficit. Naštěstí prý zavlažování příliš nezvýší náklady zelinářů.
Farmáři přijdou o část plánovaných tržeb hlavně kvůli slabší úrodě. „Ztráty, které nižší výnosy způsobí pěstitelům zeleniny, jsme za celou republiku předběžně odhadli na 600 milionů korun,“ podotkl Zeman. Další nárůst této částky může nastat, když se charakter počasí nadále nebude měnit.
Cibule nedorostla
Konkrétně na jižní Moravě nebude řada pěstitelů letos vůbec sklízet cibuli. Kvůli nedostatku vláhy pořádně nevyrostla a je příliš malá. Přitom tato plodina zabírá podle Českého statistického úřadu největší plochu – přes patnáct set hektarů.
Nižší úroda zatím nemá vliv na kupující. Cena zeleniny v obchodech se drží, protože výpadek pokrývá dovoz. „Cena nahoru nejde. Obchodníci zeleninu dokážou dovážet a nikdo netrpí jejím nedostatkem,“ uvedl Zeman. Přebytek zeleniny na trhu paradoxně pomáhají udržovat zavedené sankce vůči Rusku.
Bude čím nakrmit dobytek?
Nepříznivé klima dělá starosti i chovatelům skotu. Více než třetina z nich se bojí, že v zimním období nebude dostatek krmení. Zatímco první seče víceletých pícnin byly většinou dobré až nadprůměrné, druhé se očekávají o 20 až 30 procent nižší než je obvyklé. „Třetí seče jsou postiženy citelně - odhad je od nulové sklizně až do cca 50 procent,“ vyplynulo z průzkumu ministerstva zemědělství mezi chovateli.
Situace je podle většiny špatná, nicméně pokud by zapršelo, mohla by se napravit. „Během deseti dnů mohou přijít větší srážky a situace se může obrátit,“ řekl předseda Českého svazu chovatelů masného skotu Miroslav Vráblík.
Ztráty na kukuřici
Se třetinovými ztrátami se počítá i u kukuřice, která také souží jako krmivo pro skot. V tomto případě už ale déšť nepomůže. „I kdyby začalo intenzivně pršet, kukuřice ztrátu vláhy, která poznamenala růst, už nedožene,“ řekla mluvčí Agrární komory Dana Večeřová.
V souvislosti s horkem si ale někteří chovatelé stěžovali i na potíže se zajištěním dostatečného množství vody pro napájení skotu. Předseda svazu se s tím sice osobně nesetkal, ale připouští, že regionálně se problém mohl vyskytnout.
Takové počasí nebylo víc jak deset let
Letošní sucho v Česku je nejhorší za posledních 12 let. Postihlo toky i podzemní vody, problémem se zabývala i vláda. Za celý červenec spadlo v průměru jen 40 procent obvyklých srážek a málo prší už čtyři měsíce po sobě. Meteorologové v červenci uvedli, že určitě nejde o stoleté sucho a v roce 1947 nebo ve 30. letech minulého století, kdy byly velmi suché tři roky za sebou.
Sucho se každopádně projevuje trvalým rizikem požárů, v souvislosti s očekáváním další vlny veder proto meteorologové znovu vydávají výstrahu před jejich vznikem. Riziko vzniku požárů je nyní největší v nižších polohách, zejména ve středních Čechách a na jižní Moravě. Varování ovšem platí pro celou republiku.
Strážní služba šumavského národního parku teď musí třeba častěji kontrolovat celou rezervaci. Hlídky chodí i v noci. Nejohroženější místa jsou hlavně v nejvýše položených oblastech, kde jsou suché stromy a nejvíc tam pociťují nedostatek vody. Riziko požáru zvyšuje samozřejmě lidský prvek v podobě turistů. Táboření načerno se stále více rozmáhá.
Nejbližší přeháňky a bouřky se objeví až o víkendu. Na většině území spadne do konce týdne nanejvýš několik kapek.
