Španělský region zkrachoval, nemá ani na mzdy úředníků

Toledo – Pokladna španělského autonomního regionu Kastilie-La Mancha je prázdná. Tamní vláda nemá nejen na výplatu 76 tisíc zaměstnanců, ale rovněž dluží zhruba dvě miliardy eur (asi 50 miliard korun) dodavatelům, jak dnes píše španělský deník El País. Na sedmimiliardovou „díru“ v rozpočtu přišli po regionálních volbách lidovci, kteří vystřídali dosud vládnoucí socialisty.

Červnové mzdy ještě zaměstnanci dostanou

Veřejní zaměstnanci podle představitelů nové vládnoucí strany ještě tento měsíc výplatu dostanou, ale na mzdy v nadcházejících měsících již peníze v pokladně regionu, který se nachází jihovýchodně od Madridu, nejsou. Nová vláda zvažuje privatizaci části majetku, mimo jiné i veřejnoprávní televize.

Nařčení o prázdné pokladně socialisté odmítají. „Je to falešné obvinění. Nepředložili jediný dokument,“ stěžuje si v El País ministr socialistické vlády Santiago Moreno. Podle něj mají současná odhalení být jen zástěrkou pro „drastická úsporná opatření, která budou chtít lidovci dělat, ale v kampani je zamlčeli“.

Sami lidovci ale přiznali, že jen za prvních pět měsíců letošního roku, kdy vládnou, deficit rozpočtu dosáhl 640 milionů eur. Přestože oficiální údaje o celkovém kastilském dluhu ještě nejsou známy, podle spolupracovnice ČT Ľubice Zlochové by v případě, že by nedošlo k obměně politiků, ani nevyplavaly na povrch, stejně jako zprávy o možném krachu regionu.

Kastilie-La Mancha není výjimkou, dluhy mají i ostatní regiony

Kastilie-La Mancha navíc zdaleka není jediný španělský region, který se propadá, jak uvádí Zlochová: „Kastilie-La Mancha na tom dobře není, je v deficitu podobně jako mnohé jiné autonomní regiony.“

Sedmimiliardový dluh Kastilie je například pouze poloviční oproti penězům, které dluží region Valencie za fungování tamní regionální televize. Suverénně nejvyšší dluhy má oblast Madridu. Kastilie-La Mancha se podílí na celkové ekonomice Španělska necelými třemi procenty HDP, a patří tak k enomomicky méně významným regionům.

Větší problém by byl, kdyby se k zásadním neshodám přihlásilo například Katalánsko nebo Valencie. To by mohlo zvýšit nedůvěru investorů ke španělskému dluhu, jak uvedl hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš. „Nemyslím si, že zpráva o potížích jednoho regionu by měla znamenat to, že je Španělsko na podobné cestě, jakou šlo Portugalsko,“ dodal ekonom.

Španělsko by nemělo polevit v úsporných opatřeních

Navíc je celá situace o to nepříjemnější, že se odehrává v době, kdy Evropskou unií otřásá dluhová krize. Španělsko přitom bývá často označováno za zemi, kam by se mohla krize časem přenést. Případné problémy Španělska by ovšem byly pro EU a eurozónu daleko hůře zvladatelné než problémy Řecka, které je podstatně menší ekonomikou.

Petr Zahradník, analytik České spořitelny:

„Za předpokladu dobře fungující reálné ekonomiky by problém jednoho jediného regionu neměl být nějaký závažný. Může to být samozřejmě spouštěcí faktor, protože finanční trhy čekají na jakoukoliv slabinu.“

Kdyby se vláda v tuto chvíli dala na cestu ústupu a na popud protestantů zmírnila úsporná opatření, ztratila by podle Bureše výhodnou pozici, kterou si mezi periferiemi eurozóny vydobila: „Španělsku na rozdíl od Irska nebo Řecka trhy v tuto chvíli stále věří a poskytují mu relativně solidní úrok. Pokud by se vláda vydala opačným směrem, tuto pozici by ztratila.“

  • Španělský region Kastilie-La Mancha autor: JMN, zdroj: ISIFA/Getty Images http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2613/261241.jpg
  • Španělský region Kastilie-La Mancha autor: Marco Simoni, zdroj: ISIFA/Rex Features http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2613/261270.jpg
  • Eura autor: Vladimír Šimíček, zdroj: ISIFA/SME http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2325/232401.jpg
  • Demonstrace ve Španělsku autor: Alžběta Vejvodová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2602/260178.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 33 mminutami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 10 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 16 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 17 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 23 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
včera v 06:30

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026
Načítání...