Španělský region zkrachoval, nemá ani na mzdy úředníků

Toledo – Pokladna španělského autonomního regionu Kastilie-La Mancha je prázdná. Tamní vláda nemá nejen na výplatu 76 tisíc zaměstnanců, ale rovněž dluží zhruba dvě miliardy eur (asi 50 miliard korun) dodavatelům, jak dnes píše španělský deník El País. Na sedmimiliardovou „díru“ v rozpočtu přišli po regionálních volbách lidovci, kteří vystřídali dosud vládnoucí socialisty.

Červnové mzdy ještě zaměstnanci dostanou

Veřejní zaměstnanci podle představitelů nové vládnoucí strany ještě tento měsíc výplatu dostanou, ale na mzdy v nadcházejících měsících již peníze v pokladně regionu, který se nachází jihovýchodně od Madridu, nejsou. Nová vláda zvažuje privatizaci části majetku, mimo jiné i veřejnoprávní televize.

Nařčení o prázdné pokladně socialisté odmítají. „Je to falešné obvinění. Nepředložili jediný dokument,“ stěžuje si v El País ministr socialistické vlády Santiago Moreno. Podle něj mají současná odhalení být jen zástěrkou pro „drastická úsporná opatření, která budou chtít lidovci dělat, ale v kampani je zamlčeli“.

Sami lidovci ale přiznali, že jen za prvních pět měsíců letošního roku, kdy vládnou, deficit rozpočtu dosáhl 640 milionů eur. Přestože oficiální údaje o celkovém kastilském dluhu ještě nejsou známy, podle spolupracovnice ČT Ľubice Zlochové by v případě, že by nedošlo k obměně politiků, ani nevyplavaly na povrch, stejně jako zprávy o možném krachu regionu.

Kastilie-La Mancha není výjimkou, dluhy mají i ostatní regiony

Kastilie-La Mancha navíc zdaleka není jediný španělský region, který se propadá, jak uvádí Zlochová: „Kastilie-La Mancha na tom dobře není, je v deficitu podobně jako mnohé jiné autonomní regiony.“

Sedmimiliardový dluh Kastilie je například pouze poloviční oproti penězům, které dluží region Valencie za fungování tamní regionální televize. Suverénně nejvyšší dluhy má oblast Madridu. Kastilie-La Mancha se podílí na celkové ekonomice Španělska necelými třemi procenty HDP, a patří tak k enomomicky méně významným regionům.

Větší problém by byl, kdyby se k zásadním neshodám přihlásilo například Katalánsko nebo Valencie. To by mohlo zvýšit nedůvěru investorů ke španělskému dluhu, jak uvedl hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš. „Nemyslím si, že zpráva o potížích jednoho regionu by měla znamenat to, že je Španělsko na podobné cestě, jakou šlo Portugalsko,“ dodal ekonom.

Španělsko by nemělo polevit v úsporných opatřeních

Navíc je celá situace o to nepříjemnější, že se odehrává v době, kdy Evropskou unií otřásá dluhová krize. Španělsko přitom bývá často označováno za zemi, kam by se mohla krize časem přenést. Případné problémy Španělska by ovšem byly pro EU a eurozónu daleko hůře zvladatelné než problémy Řecka, které je podstatně menší ekonomikou.

Petr Zahradník, analytik České spořitelny:

„Za předpokladu dobře fungující reálné ekonomiky by problém jednoho jediného regionu neměl být nějaký závažný. Může to být samozřejmě spouštěcí faktor, protože finanční trhy čekají na jakoukoliv slabinu.“

Kdyby se vláda v tuto chvíli dala na cestu ústupu a na popud protestantů zmírnila úsporná opatření, ztratila by podle Bureše výhodnou pozici, kterou si mezi periferiemi eurozóny vydobila: „Španělsku na rozdíl od Irska nebo Řecka trhy v tuto chvíli stále věří a poskytují mu relativně solidní úrok. Pokud by se vláda vydala opačným směrem, tuto pozici by ztratila.“

  • Španělský region Kastilie-La Mancha autor: JMN, zdroj: ISIFA/Getty Images http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2613/261241.jpg
  • Španělský region Kastilie-La Mancha autor: Marco Simoni, zdroj: ISIFA/Rex Features http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2613/261270.jpg
  • Eura autor: Vladimír Šimíček, zdroj: ISIFA/SME http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2325/232401.jpg
  • Demonstrace ve Španělsku autor: Alžběta Vejvodová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2602/260178.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
11:26Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...