Madrid/Brusel - Španělsko požádá eurozónu o finanční pomoc pro své banky. Konkrétní suma vzhledem k očekávaným auditům zatím sdělena nebyla, podle španělského ministra hospodářství Luise de Guindose ale částka nepřesáhne 100 miliard eur. Španělsko se tak po Řecku, Irsku a Portugalsku stane čtvrtou a největší zemí eurozóny, která je nucena požádat o zahraniční finanční pomoc.
O konkrétní částce, o kterou partnery Španělsko požádá, bude jasno zřejmě až za pár týdnů. Madrid si totiž nejprve chce od nezávislých poradců Olivera Wymana a Rolanda Bergera nechat předložit svůj odhad týkající se potřebného kapitálu. Stát by se tak mělo „někdy do 21. června“, odhaduje agentura Reuters.
Může si Evropa půjčku Španělsku dovolit?
Peníze na rekapitalizaci španělských finačních ústavů by měly přijít z eurozóny. Zatím však není zřejmé, zda budou pocházet z dočasného záchranného fondu (EFSF), nebo až z trvalého eurovalu (ESM), který by měl začít fungovat od července. Analytici přesto upozorňují, že pomoc pro Španělsko je pro Evropu poměrně velké sousto. „Pomoc Španělsku bude skutečně na hraně možností EU, nelze vyloučit nutnost přizvat MMF,“ varoval analytik Saxo Bank Radim Dohnal. Španělsko je totiž čtvrtou největší ekonomikou eurozóny.
Mezinárodní měnový fond (MMF) se podle nynějších plánů do záchranného plánu zapojí, na pomoci nebude finančně podílet. Podle euroskupiny byl pouze přizván, aby pomohl s prováděním a kontrolou čerpání pomoci. Potvrdil to i španělský ministr.
Vladimír Pikora, hlavní ekonom Next Finance
„Všichni se nyní budou snažit vyčíslit, kolik nás to bude stát, až jih Evropy padne. Bojím se, že to dnes neumí říct nikdo. Celkem snadno lze vyčíslit přímé náklady, ty nepřímé jsou ovšem zrádné a mohou být větší než ty přímé. Slováci už zveřejnili, jaké budou pro ně přímé náklady: 701 milionů eur. V nich však není například to, že nebudou spláceny úroky – jen to přijde Slováky každý rok na 11 milionů eur.“
Španělský ministr de Guindos podobu pomoci nastínil po odpolední telekonferenci ministrů financí 17členné skupiny eurozóny. Řekl, že pomoc bude mít formu půjčky, kterou Madrid dostane za „velmi výhodných podmínek“, jež budou dohodnuty v příštích dnech. Podpora prý bude určena pro nejslabší část finančního sektoru a nebudou ji potřebovat všechny banky. Eurozóna dále podle de Guindose výměnou za finanční pomoc nebude po Madridu chtít provést žádné ekonomické nebo fiskální reformy.
Němci i EK Španělsko za žádost chválí
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble Madrid za rozhodnutí žádat evropské partnery o pomoc pochválil. Uvedl, že Španělsko podniklo „velké kroky, aby dostalo své ekonomické a finanční problémy pod kontrolu“, zahájilo „hluboké strukturální reformy“ a „je na dobré cestě“. Španělskou žádost o finanční pomoc ocenila v první reakci také Evropská komise a zdůraznila, že je připravena žádost vyřídit pružně.
Podle odhadů bude Španělsko potřebovat na sanaci bank 50 až 60 miliard eur, podle krajních odhadů až 100 miliard eur. Za 23,5 miliardy by měl stát například převzít bankovní ústav Bankia, který je čtvrtou největší bankou ve Španělsku a ve správě má zhruba deset procent vkladů celého bankovního sektoru a je rovněž druhým největším hypotečním ústavem v zemi. Vláda již finanční sektor třikrát restrukturalizovala, nalila do systému 18 miliard eur a převzala pět bank.
Fakt, že s žádostí o pomoc Španělsko přišlo zrovna o víkendu, není pro odborníky žádným překvapením. „Víkend je totiž pro takovou jobovku příhodný, protože dá finančním trhům čas rozmyslet si, jak reagovat,“ vysvětlil hlavní ekonom společnosti Next Finance Vladimír Pikora.
Uklidnění tak může představovat nespíš jen to, že Španělsko potřebuje pomoc především pro své banky. Země jako taková se bude dál financovat prostřednictvím kapitálových trhů. Španělské banky se stále nevzpamatovaly z dopadů finanční krize z roku 2008 na realitní trh. Mají ve svých úvěrových portfoliích značné objemy nesplácených úvěrů, které ohrožují likviditu a znemožňují jejich ozdravení. Celkem je takto zabetonováno 184 miliard eur.
Ceny nemovitostí klesly od roku 2008 o 25 procent a pokles bude podle odhadů pokračovat. Jedním z problémů Španělska je, že právě stavebnictví a navazující odvětví mají vysoký podíl na národním důchodu a realitní krize tak měla v zemi silnější dopady než v řadě jiných zemí. Jedním z důvodů realitní bubliny byly nízké úroky po přechodu na euro v roce 2002, což vedlo k neúměrnému zadlužování.
Španělská ekonomika se potýká již podruhé za poslední tři roky s recesí. Za celý loňský rok sice HDP ještě stoupl o 0,7 procenta, v letošním prvním čtvrtletí klesla ekonomika o 0,3 procenta. Přitom v letech před příchodem krize v roce 2008 ekonomika rostla pravidelně v průměru o více než tři procenta. Španěly rovněz trápí nezaměstnanost, která je ze zemí EU nejvyšší. V dubnu činila 24,3 procenta, evropský je přitom 10,3 procenta.
Čtvrtá země jde do Bruselu s prosíkem
Španělsko je čtvrtou zemí eurozóny, která si byla nucena říct svým zahraničním partnerům o finanční pomoc. Jako první si o pomoc řeklo v roce 2010 Řecko. Evropská unie zpočátku tuto možnost odmítala, protože Řecko falšovalo statistiky. Nakonec ale zadlužené zemi pomohla. Krátce na to se ale do problémů dostalo také Irsko a Portugalsko. I těmto zemím ostatní členové eurozóny ve spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem nakonec pomohli. Výměnou za půjčku však musely zadlužené země přistoupit k tvrdým úsporám.
Kolik si od eurozóny a MMF půjčily problémové země?
Řecko
- První půjčka 110 miliard eur
- Druhá půjčka 130 miliard eur
Irsko
- 85 miliard eur
Portugalsko
- 78 miliard eur
Stále častěji se nicméně diskutuje o tom, zda půjčky opravdu dokáží zadlužené země zachránit. Obavy panují zejména o osud Řecka. Když si země řekla o první půjčku, politici věřili, že se po finanční injekci bude schopná brzy vrátit na finanční trhy. To se ale zatím nestalo. Řecko si muselo říct o další půjčku, muselo dokonce odepsat velkou část svých dluhů, a tak de facto zbankrotovalo. Tvrdé škrty ho navíc sráží do recese, což znesnadňuje snižování deficitů.
