Skiareály v Česku? Nejlevnější v Evropě, uvádí průzkum

Pec pod Sněžkou - České skiareály jsou podle průzkumu nejlevnější v Evropě. V kategorii od dvou do deseti kilometrů sjezdových tratí nabízejí podle sítě Evropských spotřebitelských center nejnižší cenu, a to od tří set korun za necelých 3,5 kilometru tratí. Průzkumu se zúčastnilo 400 lyžařských středisek z 26 zemí Evropy.

České skiareály vyšly z průzkumu jako nejlevnější v kategorii od dvou do deseti kilometrů sjezdových tratí. Nejnižší cenu v této kategorii nabízí Sport areál Klíny s denním skipasem za 12 eur (asi 300 korun) a 3,4 kilometru tratí, druhé a třetí nejlevnější středisko jsou areál U Čápa v Příchovicích a Skiareál Troják v Rajnochovicích, kde denní skipas vyjde na 13 eur.

„Průzkum naznačuje, že na českých horách dostanou milovníci zimních sportů za svoje peníze hodnotnou službu, včetně večerního lyžování ve většině zúčastněných středisek. I díky délkám tratí jsou místní areály vhodné například pro rodiny s dětmi,“ uvedl ředitel Evropského spotřebitelského centra Rakousko Georg Mentschl. Průzkum podle něj zahrnuje i areály s velmi krátkými sjezdovkami, a tedy nejlevnějšími skipasy v cenách kolem deseti eur na den.

Lyžování
Zdroj: ČT24

Nejdražší je Špindlerův Mlýn

V kategorii 11 až 25 kilometrů patří mezi pět nejlevnějších také Skiareál Horní Domky/Studenov a lyžařský areál Bonera Ramzová s denními skipasy v ceně 20, respektive 23 eur. Ze zúčastněných českých středisek zaplatí dospělí nejvíce ve Skiareálu Špindlerův Mlýn, který nabízí denní skipas za 30 eur, ovšem na 25 kilometrech tratí.

Nejdražší střediska jsou tradičně v alpských zemích, kde dospělí lyžaři zaplatí od 45 do 62 eur za denní skipas v areálech a propojených lyžařských regionech s délkou sjezdových tratí od 65 km ve švýcarském Flumserbergu až do 1 200 km v italském Dolomity Superski.

Nejdražší lyžování je podle průzkumu ve švýcarském středisku Matterhorn ski paradise, kde je cena denního skipasu 62 eur. „Střediska v této kategorii nabízejí velké množství zábavních prvků a jsou určena lidem, kteří nechtějí pouze lyžovat, ale využít i další služby. Vhodné je porovnat také ceny vícedenních skipasů a slevy poskytované dětem, mládeži, seniorům a celým rodinám. Ty jsou rovněž uvedeny v naší zprávě,“ dodal Mentschl.

Průzkum ESC se uskutečnil pomocí elektronického dotazníku. Osloveno bylo přes 1 200 skiareálů v celé Evropě a zúčastnilo se jich téměř 400, včetně padesátky českých.

5 minut
Komentář Ondřeje Tichoty
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...