Praha - Senát podpořil zavedení daně z finančních transakcí v Evropě, se kterými počítá návrh evropské směrnice. Postavil se tak proti odmítavému postoji české vlády. Zavedení daně prosadili zákonodárci opoziční ČSSD přes odpor vládní ODS. Podle názoru ČSSD je bankovní daň v našem národním zájmu a finanční sektor má díky ní přispívat na náklady krize. Podle ODS se však finanční služby z Evropy přesunou jinam a banky kvůli nákladům na daň zvednou poplatky klientům.
Banky by měly přispívat na náklady krize, na které se podílely
Bankovní daně má desítka členských států EU. Navrhovaná směrnice má systém sjednotit, řada zemí ji už ale odmítla. Podle autorů předpisu by banky v Evropě měly od ledna 2014 přispívat na náklady krize, na které se podílely. Výnos z transakční daně by mohl činit ročně 57 miliard eur a měl by se stát zdrojem rozpočtu EU. Podle analýzy dopadů je ale tento příjem nejistý. Finanční služby by se totiž kvůli zdanění mohly přesunout z Evropy jinam a hrozí prý i další negativa.
Pospíšil: Evropě hrozí odliv kapitálu
Podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS) považuje vláda daň za nevhodný prostředek. Uvedl, že pokud by se nezavedla jinde ve světě, mohla by ohrozit konkurenceschopnost evropských finančních služeb. Hrozí odliv kapitálu, negativní ovlivnění úvěrové schopnosti bank i růst nákladů pro firmy. „Pravděpodobně by to negativně ovlivnilo ekonomický růst zemí EU,“ uvedl Pospíšil. Podle analýzy by pokles hrubého domácího produktu mohl činit až 1,76 procentního bodu.
Táborský: EU by měla nový zdroj příjmů
Pro směrnici zvedlo ruku 30 zákonodárců z ČSSD, dva nezařazení a jeden z vládní TOP 09. Proti bylo 21 senátorů, mezi nimi všichni přítomní občanští demokraté. Pětice členů horní komory se zdržela. Podle senátora Josefa Táborského z ČSSD by Česko díky bankovní dani jen získalo. „Cílem této daně je zpomalení finančních trhů, které svými výkyvy zpomalují fungování reálné ekonomiky, kterou Česko má,“ uvedl Táborský. Podle něj by EU měla také zdroj příjmu, z něhož by mohlo získat i Česko.
Podle šéfa sněmovního evropského výboru Luďka Sefziga (ODS) má návrh hlavně přinést peníze do unijního rozpočtu, což Sefzig považuje za sporné. Doložit to chtěl na příkladu Švédska, které v minulosti transakční daň rovněž zavedlo. Po čase od ní ale kvůli negativním dopadům ustoupilo a nyní směrnici odmítá. „Pokus se nevyplatil,“ dodal Sefzig. Negativní dopady zmiňovaly i senátní evropský a hospodářský výbor, které vládní postoj podpořily. Ve svých usneseních uvedly třeba hrozbu růstu poplatků klientům či přesun finančních služeb z EU.
