Schodek státního rozpočtu ke konci dubna stoupl na 29,7 miliardy korun z březnových 9,2 miliardy korun. Loni v dubnu skončilo hospodaření státu s přebytkem 0,8 miliardy korun. Meziroční srovnání je podle úřadu ovlivněno mimo jiné faktem, že v průběhu prvních čtyř měsíců loni získal rozpočet mimořádně 20,7 miliardy korun jako část závěrečných plateb vztahujících se k unijnímu programovému období 2007 až 2013.
Schodek rozpočtu se zvýšil téměř na 30 miliard. Loni v dubnu byla státní kasa v plusu
Události ČT: Schodek rozpočtu se zvýšil téměř na 30 miliard (zdroj: ČT24)
Důvodem vyššího schodku jsou podle ministerstva financí také výdaje na společné programy EU a České republiky za 41,3 miliardy korun, které tak meziročně stouply o 40 procent. Stát rovněž již podle vyjádření ministerstva financí v první třetině roku předfinancoval řadu výdajů plánovaných na celý rok 2019.
„Podařilo se nám v první třetině roku předfinancovat celou řadu transferů plánovaných na celý rok 2019, například státní fondy, vysoké školy či vědeckovýzkumné investice dostaly již více než polovinu letošního rozpočtu, také vůči rozpočtu EU máme již na konci dubna splněno 46 procent našeho závazku,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (nestraník za hnutí ANO).
„Rychlejší čerpání jako takové je za daných podmínek z hlediska rozvoje české ekonomiky žádoucí. Ostatně, nárůst investičních výdajů, mezi něž se řadí právě i uvedené kofinancování, činil v dubnu meziročně bezmála padesát procent, což je výrazný nárůst,“ uvedl hlavní ekonom Czech fund Lukáš Kovanda.
Rozpočet očištěný o peníze z EU by tak ke konci dubna skončil podle ministerstva se schodkem 27,2 miliardy korun. Ve stejném období roku 2018 by takto očištěný výsledek představoval schodek 21,7 miliardy korun.
Bilance státního rozpočtu
„Nejzásadnější vysvětlení je to, že vláda prostě více utrácí. Naslibovala na všechny možné strany a teď ty závazky musí platit. Vyšší platy, vyšší důchody, diskutuje se o zvyšování rodičovského příspěvku a tak dále. A za všechny tyto sliby nyní dostává účet,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek a nazval současný stav důsledkem „výdajového populismu“.
„Je to opravdu škoda, promarnili jsme několik let velmi příznivé ekonomické situace k tomu, abychom si vybudovali rezervu na roky horší,“ dodal Marek.
Schodek rozpočtu ke konci dubna stoupl (zdroj: ČT24)
„Očekáváme, že státní rozpočet vykáže letos po třech letech přebytků schodek ve výši 30 miliard korun a stáhne celé veřejné finance do zanedbatelného deficitu 0,1 procenta HDP,“ uvedl analytik Raiffeisenbank František Táborský.
Dodal, že na příjmové straně zaostává výběr daně z příjmů právnických osob, ale v menší míře i ostatní hlavní daňové položky s výjimkou pojistného. To podle něj souvisí očekávaným zpomalením růstu ekonomiky, spotřebou domácností a zisků firem. Na straně výdajů nadále podle Táborského zaostává investiční aktivita.
Výdaje státního rozpočtu
Celkové příjmy rozpočtu ke konci dubna stouply meziročně o 28,7 miliardy korun na 470,9 miliardy korun. Celkové výdaje stouply o 59,2 miliardy na 500,6 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení stouply meziročně o 21,6 miliardy na 398,6 miliardy korun. Daňové příjmy bez pojistného na sociální zabezpečení meziročně stouply o osm miliard na 220,4 miliardy korun.
Inkaso DPH ke konci dubna meziročně stouplo o 2,5 procenta na 91,5 miliardy korun. „Inkaso DPH za první čtyři měsíce tohoto roku tlumil vývoj DPH v lednu a únoru, kde se projevily jednorázové faktory jako nižší počet pracovních dnů, nižší objem zadržovaných nadměrných odpočtů oproti stejnému období minulého roku a jednorázové vyplacení vyšší částky nadměrného odpočtu DPH,“ uvedl úřad.
- leden–duben
2008 -28 089
2009 -55 660
2010 -78 227
2011 -67 503
2012 -44 748
2013 -16 540
2014 -26 558
2015 -375
2016 30 520
2017 6273
2018 775
2019 -29 684 - Zdroj: Ministerstvo financí
Nejvíce peněz v rámci běžných výdajů je každoročně vynakládáno na sociální dávky. Ke konci dubna bylo na sociálních dávkách vyčerpáno 201,7 miliardy korun, což je meziroční růst o 9,2 procenta. Na tom se podílely zejména výdaje na důchody s růstem o 10,2 procenta.
„Státní rozpočet zatěžují rostoucí výdaje na sociální dávky a platy státních zaměstnanců. To v kombinaci s chybějícími příjmy z Evropské unie poslalo státní rozpočet do hlubokého schodku. V případě, že se hospodaření ve zbývající části roku nezlepší, měla by vláda zvážit, zda je vhodné pokračovat v rychlém tempu zvyšování důchodů,“ řekl hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Pro letošní rok je rozpočet schválený se schodkem 40 miliard korun. Schválený rozpočet na loňský rok počítal se schodkem 50 miliard korun, nakonec skončil s přebytkem 2,9 miliardy korun.
Výdaje na důchody
„Je stále zřejmější, že schodek státního rozpočtu v letošním roce se už bude počítat na desítky miliard korun. Deficit by se v letošním roce měl pohybovat na rozpočtované úrovni 40 miliard korun a podobné výše dosáhne i v roce 2020. Vzhledem k makroekonomické situaci by vláda měla hospodařit s ambicióznějším cílem a vykazovat stále i letos a příští rok vyrovnané hospodaření. To se však bohužel s největší pravděpodobností nestane,“ dodal Kovanda.