Rusnok: Otázku surovinové politiky přenecháme nové vládě

Praha – Rusnokův kabinet přenechá rozhodnutí v otázce surovinové politiky vládě, která vznikne po předčasných volbách. Premiér Rusnok to řekl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Prioritou vlády je v tuto chvíli vytváření státního rozpočtu. Právě kvůli tomu by podle premiéra bylo dobré, kdyby se předčasné volby uskutečnily co nejdříve. Na druhou stranu představa rozpočtového provizoria ho příliš neděsí. V lednu, kdy by provizorium platilo, se nekonají žádné velké investice a stát by tak fungoval bez problémů dál.

Rusnok již dříve avizoval, že jeho vláda nebude přijímat žádná strategická rozhodnutí. To podle premiéra platí i v otázce surovinové politiky, kterou by měla vláda projednávat ve středu. „Uvažuji o tom, že počkám na vyjádření pana ministra, který vždycky má možnost ten materiál stáhnout. Uvažuji také o tom, že ten materiál začneme projednávat a pak přerušíme jeho projednávání a stanovíme nějakou lhůtu, která evidentně bude znamenat, že to dokončí až příští vláda,“ uvedl premiér. Rusnok nevidí důvod pro to, aby končící vláda surovinovou politiku schvalovala, a je možné, že se materiálem zabývat nebude vůbec.

Poslanci se shodují: O gripenech by měla rozhodnout až nová vláda

Rusnokova vláda by podle většiny poslanců neměla projednávat ani případné prodloužení smlouvy se Švédskem o nadzvukových stíhačkách Gripen. „Neumím si představit, že by dodavatel, kterému mimořádně záleží na tom, aby mohl službu vykonávat pro Českou republiku, nepochopil ten důvod, že jsou volby a že rozhodnutí udělá další politická reprezentace,“ uvedl v Otázkách Václava Moravce exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Rusnokova vláda by tak v tuto chvíli měla spíše vyjednávat o prodloužení termínu švédské nabídky.  

Bojový letoun Jas-39 Gripen
Zdroj: Josef Vostárek/ČTK

Podle místopředsedy KSČM Jiřího Dolejše by Rusnokova vláda měla kormě rozpočtu vyřešit i uzavřít přípravu plánovacího období pro evropské fondy na rok 2014 až 2020. S tím, aby evropské fondy byly použity k nastartování evropské ekonomiky, souhlasí i místopředseda ČSSD Michal Hašek. Doufá zároveň, že v této otázce panuje shoda napříč politickým spektrem, stejně jako v otázce povodní.  

Hrozba rozpočtového provizoria se podle Rusnoka přeceňuje

Prioritou vlády by nyní mělo být vytváření státního rozpočtu tak, aby se stát vyhnul rozpočtovému provizoriu, nebo ho měl jen po nezbytně dlouhou dobu. I tak se ale Rusnok domnívá, že hrozba rozpočtového provizoria na několik týdnů v lednu se přeceňuje. „Rozpočtové provizorium není třeba démonizovat, v této zemi už bylo vícekrát. (…) Ono v lednu se žádné investice nezahajují. Několik týdnů v lednu by neznamenalo žádnou tragédii, ta země by úplně normálně fungovala dál,“ dodal.

Jeho vláda chce sestavit rozpočet na základě platných zákonů, které podle něj z osmdesáti procent determinují výsledek. „Zbytek doděláme podle momentálních preferencí jednotlivých resortů. Tam, kde bude možné pokrýt ty největší problémy, tak to uděláme,“ podotkl. Doplnil ale, že se bude jednat o návrh, s nímž si musí poradit především nová vláda. „Buď si ho z větší části osvojí, nebo udělá ten rozpočet znovu a jinak.“

Peníze
Zdroj: Vlk Vojtěch/ČTK

Právní analýza rozpočtu? Rusnok už ji má na stole

Rusnok si podle svých slov již nechal vytvořit právní analýzu týkající se rozpočtu a případného rozpočtového provizoria na příští rok. Upozorňuje ale, že pokud se sněmovna rozpustí, jeho vláda se bude nacházet ve zcela nové situaci, kterou český politický systém dosud nezažil. „Na jedné straně je potřeba dokončit některé legislativní normy, které započala minulá vláda a které, pokud nevstoupí v platnost, zkomplikují velmi život občanů České republiky,“ konstatoval premiér. Naráží zejména na nový občanský zákoník či normy týkající se obnovitelných zdrojů energie.

Právě na těchto zákonech panuje mezi poslanci shoda a doufají, že je do svého rozpuštění stihnou schválit. Rusnok ale upozorňuje, že kdyby některou z těchto norem chtěl Senát vrátit, je to velká komplikace. „Pokud by se mezitím rozpustila sněmovna, zákon se nemá kam vrátit a padne tak pod stůl,“ dodal Rusnok.

Všechno se bude odvíjet především od toho, jak rychle nově zvolená politická reprezentace bude schopna najít společnou řeč. „To je věc, která je klíčová, a pokud by se tyto věci protahovaly, tak nám týden, který tady ušetříme s rozpuštěním sněmovny a konáním voleb, vůbec nepomůže,“ myslí si.

Rusnok: Věřil jsem, že nás podpoří Paroubek

Rusnok prý ještě minulý týden věřil, že se mu podaří přesvědčit ty poslance, kteří se hlásí k levicové části politického spektra, konkrétně reprezentanty strany LEV 21, aby jeho vládu podpořili. „Tam jsem doufal, že když někdo hovoří o tom, že je levicový, tak že by mohl pro vládu, která se spíše kloní k té levé části spektra, hlasovat,“ uvedl. Rusnok také viděl určitou naději v tom, že se mu podaří přesvědčit některé poslance strany LIDEM. „Ve vztahu k jejich programovým prioritám tam žádný rozpor nebyl,“ domnívá se.

25 minut
Jiří Rusnok v Otázkách Václava Moravce
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 24 mminutami

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
včeraAktualizovánovčera v 13:06

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
včera v 06:29

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
včeraAktualizovánovčera v 03:24

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
18. 1. 2026

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
18. 1. 2026

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026
Načítání...