Řekové stávkovali celou středu proti úsporám a daním

Tisíce zaměstnanců po celém Řecku se v průběhu středy zapojily do celodenní stávky na protest proti novým úsporným opatřením. Byly zrušeny některé lety, lodě zůstaly v přístavech, omezena byla i veřejná doprava. Stávku zorganizovaly dvě hlavní odborové organizace ADEDY a GSEE. V metropoli Aténách demonstrovalo zhruba 10.000 lidí.

„Ta samá vláda, jejíž politika zničila lidi i hospodářství, znovu nakládá pracujícím a důchodcům na hřbet nová neúnosná opatření,“ uvedla v prohlášení organizace GSEE.

Největší řecké aerolinky Aegean a Olympic Air zrušily tři páry letů, pět desítek dalších bylo přesunuto. Do práce nepřišli ani novináři. Námořní svaz (PNO) informoval, že lodě po celé zemi tento den zůstanou v přístavech. Časově byl omezen provoz veřejné dopravy; dispečeři letového provozu dopoledne stávkovali tři hodiny.

  • Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) o úvěrovou pomoc. 
  • Třetí záchranný balíček za 86 miliard eur (2,2 bilionu Kč) má vypršet letos v srpnu, po tomto datu by si Řecko mělo začít opět půjčovat samo na finančních trzích.

Řecký parlament v lednu schválil soubor nových reformních opatření, která jsou podmínkou pro pokračování zahraniční finanční pomoci. Změny se dotýkají daní, energetiky i práce. Vedou k restrukturalizaci sociálních dávek na děti, zavádějí nové postupy pro uzavírání a splácení půjček a také ztěžují odborům možnost vyhlašovat stávku.

„Pro pracující, důchodce a nezaměstnané neplyne z konce třetího záchranného balíčku v srpnu 2018 automaticky začátek prosperity, naopak začátek dalších nesnází,“ uvedl svaz PNO. 

Nahrávám video

Ministři financí eurozóny by měli na svém příštím jednání v červnu odsouhlasit vše potřebné k dokončení řeckého záchranného programu k srpnu. Šéf euroskupiny Mario Centeno považuje za klíčovou podmínku k tomu, aby se tak stalo, že řecká vláda bude opravdu uskutečňovat už přislíbené reformy. 

Technické dohody ohledně reforem požadovaných pro úspěšné dokončení poslední, už čtvrté revize záchranného programu, dosáhla řecká strana a zástupci mezinárodních věřitelů v polovině května.

Letos v lednu nastínil řecký ministr financí Euklidis Tsakalotos, že Řecko má v úmyslu zcela se odpoutat od svých věřitelů, až mu v srpnu skončí záchranný program. Atény podle něj zatím nemají důvod usilovat o preventivní úvěr, místo toho si budují vlastní ochrannou rezervu, která by spolu s nevyužitými penězi z evropského záchranného fondu měla pokrýt potřeby Řecka na více než rok, pokud to bude nutné.

Vývoj nezaměstnanosti v Řecku (v %)
Zdroj: Eurostat/Hellenic Statistical Authority

Ministři financí zemí platících eurem také nedávno „orientačně“ diskutovali o možných opatřeních, která by měla Řecku po úspěšném opuštění záchranného programu pomoci s dluhovou zátěží.

„Naším společným cílem je dlouhodobá udržitelnost řeckého dluhu,“ poznamenal Centeno. Experti by měli do června předložit analýzu, na jejímž základě by měla být případná opatření doladěna. Balík navržených opatření podle Moscoviho bude muset být výrazný, ale zároveň takový, že s ním budou moci souhlasit ostatní země bloku.

Řecko nyní dluží zhruba 317 miliard eur (8,1 bilionu Kč), uvedla agentura ČTK. 

Státní dluh Řecka jako procento z HDP (v %)
Zdroj: Statistical Service of Greece

Řecko loni už potřetí za sebou překonalo rozpočtový cíl stanovený věřiteli, bez započtení obsluhy dluhu činil tento takzvaný primární přebytek čtyři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Na základě předběžných odhadů to v dubnu uvedl řecký statistický úřad. Věřitelé Aténám na rok 2017 uložili cíl dosáhnout přebytku 1,75 procenta výkonu ekonomiky.

Od letoška do roku 2023 by přebytek měl činit pokaždé nejméně 3,5 procenta HDP. Tak by se zemi podle názoru věřitelů mělo dařit splácet úroky z úvěrů. Pravidla primárního přebytku jsou ale sporná, podle kritiků potlačují hospodářský růst.

Vývoj HDP Řecka v posledních letech (v %)
Zdroj: Eurostat

Jednou z podmínek uspokojivého vztahu Řecka s věřiteli je privatizační program. Země tak po váhání, odkladech, neochotě a pod nátlakem začala prodávat některé své podniky. 

Nejnovějším příkladem je dubnové otevření mezinárodního tendru na prodej majoritního podílu v největší domácí rafinérii ropy Hellenic Petroleum. Privatizační agentura oznámila, že prodán bude podíl nejméně 50,1 procenta.

  • Současná tržní hodnota Hellenicu je asi 2,6 miliardy eur (téměř 65,7 miliardy korun), firma je třetí největší rafinérií v Evropě.

Jde o jeden z nejlukrativnějších privatizačních prodejů, který Atény musí uskutečnit podle podmínek mezinárodního záchranného programu z roku 2010. Z podílu 35,5 procenta na společnosti Hellenic se vláda podle dřívějších zpráv chystá prodat 20 procent, zatímco Paneuropean Oil 30,1 procenta.

Vláda ale avizovala ochotu výši svého prodávaného podílu přizpůsobit přání investora. Paneuropean Oil je největším akcionářem rafinérie, drží v ní podíl 45,5 procenta. Přesněji budou prodávané podíly definovány později v návaznosti na nabídky vybraných investorů.

V březnu pak německá společnost Deutsche Telekom uvedla, že využije svého předkupního práva a koupí pět procent akcií v největší řecké telekomunikační skupině OTE za 284,05 milionu eur (7,2 miliardy korun). 

Řecko v únoru zahájilo privatizační tendr na prodej akcií, neobdrželo však žádnou nabídku. Obrátilo se proto na Deutsche Telekom, který je hlavním akcionářem OTE, s nabídkou, zda chce využít svého předkupního práva na akcie.

OTE je bývalý národní monopol a Deutsche Telekom v něm vlastní 40 procent. V letošním rozpočtovém plánu vláda počítá se ziskem z prodeje akcií 250 milionů eur. Řecko nyní vlastní v OTE podíl deset procent. Tržní kapitalizace firmy činí 5,6 miliardy eur a je druhou největší firmou s akciemi na burze v zemi podle tržní hodnoty.

  • Řecký privatizační program zaznamenal několik zpoždění. 
  • Od roku 2010, kdy Atény podepsaly první dohodu o mezinárodní pomoci, získala země z privatizace zhruba 4,8 miliardy eur. 
  • Do roku 2019, tedy rok po ukončení současného záchranného programu, chce získat další tři miliardy eur.

 V únoru zlepšila mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings hodnocení úvěrové spolehlivosti Řecka o jeden stupeň na úroveň B. Poukázala na pokračující růst řecké ekonomiky, zlepšující se stav veřejných financí a snížená politická rizika.

Ratingový výhled je pozitivní, což signalizuje, že Fitch by v dohledné době mohla přikročit k dalšímu zlepšení úvěrového hodnocení. Řecký rating zatím stále zůstává ve spekulativní kategorii. Agentura předpokládá, že završení záchranného programu nebude provázet vznik politické či ekonomické nestability.

Mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings očekává, že eurozóna letos podnikne další kroky ke zmírnění dluhové zátěže Řecka.

Úvěrový rating je důležitým vodítkem pro investory, neboť jim ukazuje, jaká je pravděpodobnost řádného splácení půjček. Má významný vliv na ochotu věřitelů příslušnému státu či jinému subjektu půjčovat a rovněž na podmínky půjčky, například na úrokovou sazbu.

Pokud se rating nachází ve spekulativním pásmu, nemohou do dluhopisů dané země investovat velcí institucionální investoři, například penzijní fondy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zvedá platy úředníků. Obce si stěžují, že na ně nedostanou dost peněz navíc

Svaz měst a obcí kritizuje způsob, jakým vláda zvedá platy úředníků státní správy. Obce s rozšířenou působností totiž za ně zaplatí od Nového roku miliony navíc. Starostové ale tvrdí, že příjmy od státu se jim zvednou méně. Ministerstvo financí slibuje, že rozdíl pokryje vyšším příspěvkem i výnosy z daní.
před 2 hhodinami

Na svátek 17. listopadu mohou být obchody otevřené

Ve státní svátek Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studenstva, který se v Česku slaví v úterý 17. listopadu, budou moci být všechny obchody otevřené. Zákon o prodejní době v maloobchodě se na tento státní svátek nevztahuje, nakoupit si lidé tedy budou moci i v obchodech nad dvě stě metrů čtverečních.
před 7 hhodinami

Pražská plynárenská i E.ON zdraží příští rok energie zákazníkům bez závazku

Pražská plynárenská zdraží od příštího roku zákazníkům se standardním ceníkem bez dlouhodobého závazku dodávky energií. Prodejní cena plynu stoupne oproti letošku o 8,7 procenta, elektřina zdraží v průměru o 8,6 procenta. Průměrná domácnost si tak podle společnosti připlatí desítky až nižší stovky korun měsíčně. Zdražení oznámila i společnosti E.ON.
13:14Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Česko na majetkových daních vybírá výrazně méně než většina zemí EU, uvádí analýza

Česko vybírá na majetkových daních výrazně méně než většina zemí Evropské unie, ušlé příjmy stát kompenzuje vyšším zdaněním zaměstnanců a firem, což poškozuje hospodářský růst země. Vyplývá to z analýzy výzkumné instituce PAQ Research.
před 12 hhodinami

„Legalizace“ švarcsystému, nebo zpřesnění definice? Novelu zákoníku práce provází spory

Poslaneckou sněmovnu čeká v dohledné době druhé kolo projednávání vládního návrhu zákona, který má zavést pravidla pro platformovou práci. Předlohu doprovází novela zákoníku práce, jejíž součástí je i změna definice závislé práce. A právě ta se stala terčem kritiky některých expertů, části opozice i odborů, které varují před rozšířením švarcsystému. Novelu naopak hájí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) i organizace zaměstnavatelů, podle kterých nastaví předvídatelná pravidla.
před 15 hhodinami

Čína zelené technologie vyváží do světa. Sama mohutně znečišťuje

Jednání na klimatickém summitu v Turecku neprobíhají tak rychle, jak si OSN představuje. Indie a další státy zůstávají opatrné k odklonu od fosilních paliv. Stále důležitější roli v těchto změnách naopak hraje Čína. Největší světový znečišťovatel prosazuje vývoz zelených technologií, jejichž je největším producentem.
před 16 hhodinami

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
včera v 13:16‌‌

Meta dostala v Itálii pokutu 805 milionů eur za přístup k fotkám uživatelů

Italský úřad pro ochranu osobních údajů vyměřil americké technologické společnosti Meta Platforms pokutu 805 milionů eur (19,7 miliardy korun) za přístup k videím a fotografiím uživatelů systému Android bez jejich výslovného souhlasu. Úřad pokutu uložil za funkci přítomnou v aplikaci pro používání sociální sítě Facebook. Firma podle agentury Reuters uvedla, že se odvolá.
14. 11. 2026Aktualizováno14. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.