Řecko překvapilo, čeká oživení ekonomiky až o 1,5 procenta

Řecká vláda letos očekává obnovení hospodářského růstu, hrubý domácí produkt (HDP) by se měl zvýšit až o 1,5 procenta. Německému týdeníku Wirtschaftswoche to potvrdil ministr hospodářství Jorgos Stathakis. Ještě v listopadu přitom Atény odhadovaly, že v letošním roce ekonomika klesne, a to o 0,7 procenta.

Za hlavní zdroj oživení ministr označil příznivý vývoj cestovního ruchu, rostoucí vývoz a příliv strukturálních fondů od Evropské unie v částce 4,5 miliardy eur (122 miliard korun). Vláda díky oživení růstu letos nevykáže rozpočtový deficit, dodal ministr podle agentury Reuters. Vláda loni v listopadu podle ministra přecenila negativní dopady uzavření bank a omezení pohybu kapitálu. Centrální banka už ale ke konci minulého roku předpověděla ve druhém letošním pololetí oživení.

Evropská komise v listopadu odhadla, že řecká ekonomika za loňský rok klesne o 1,4 procenta a letos oslabí podobným tempem. Oživení čeká komise až v roce 2017.

Ceny v Řecku se v prosinci zvýšily

Řecko v prosinci také zaznamenalo první meziměsíční růst spotřebitelských cen po 33 měsících poklesu. V meziročním srovnání však ještě přetrvala mírná deflace, sdělil řecký statistický úřad. Cenová hladina se zvýšila o 0,4 procenta po listopadovém poklesu o 0,1 procenta. Ještě v letních měsících ceny v Řecku klesaly o více než jedno procento.

Řecko je kvůli dlouhé dluhové krizi v pásmu deflace nepřetržitě už dva a půl roku. Ceny snižuje hospodářský pokles provázený snižováním mezd a penzí. Nejhlouběji se země do deflace propadla v listopadu 2013, kdy meziroční pokles cen dosáhl 2,9 procenta, uvedla agentura Reuters.

Šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem
Zdroj: ČTK/AP/Virginia Mayo

Silně zadlužené Řecko se loni v létě dohodlo s eurozónou na třetím záchranném programu, v jehož rámci by mělo během tří let obdržet až 86 miliard eur (2,3 bilionu korun). Dosažení dohody předcházely výrazné rozpory mezi řeckou vládou a mezinárodními věřiteli, které vedly mimo jiné k dočasnému uzavření řeckých bank.

Evropští věřitelé zahájí v pondělí oficiální inspekci postupu řeckých reforem, jejichž schválení je podmínkou pro uvolnění dalších peněz z dohodnutého programu. Hlavním požadavkem věřitelů jsou nyní změny v řeckém důchodovém systému. Řecká vláda věřitelům minulý týden předložila návrh reformy, která zahrnuje další snižování důchodů a zvyšování příspěvků zaměstnanců i zaměstnavatelů na sociální zabezpečení.

Dijsselbloem ale také řekl, že inspekce postupu reforem bude trvat „spíše měsíce než týdny“, i když dal zároveň najevo, že by si přál co nejrychlejší postup. Na jednání se podle něj hovořilo například o potřebě depolitizovat řízení řeckých bank.

EU: Řecko přijalo účast MMF ve svém záchranném programu

Řecko také souhlasí s účastí Mezinárodního měnového fondu (MMF) ve svém třetím záchranném programu, uvedl před čtvrtečním zasedáním ministrů financí eurozóny v Bruselu šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem. Řecký premiér Alexis Tsipras přitom účast MMF v programu pomoci pro Řecko minulý měsíc označil za nepotřebnou a řekl, že zodpovědnost za dohled nad řeckými reformami by měl fond ponechat zcela v rukou eurozóny. „Řecký ministr financí Euklidis Tsakalotos mi potvrdil, že řecká vláda uznává, že MMF musí být součástí tohoto procesu,“ citovala Dijsselbloema agentura Reuters.

Řecko
Zdroj: ČTK/AP/Thanassis Stavrakis

Tsipras v prosinci řekl, že Evropa disponuje dostatečnou institucionální kapacitou pro řešení svých vnitřních záležitostí, a označil přístup MMF za „nekonstruktivní“. Aténám se zejména nelíbily požadavky MMF na snižování důchodů. Zapojení MMF do programu je ale klíčovou podmínkou Německa.

Dijsselbloem uvedl, že MMF pro své zapojení do programu pro Řecko požaduje „hlubokou a důkladnou reformu, solidní rozpočet, řešení fiskálních problémů a také udržitelný dluh Řecka“. Eurozóna ale hodlá jednat o zmírnění řeckého dluhu až poté, co věřitelé Aténám schválí veškeré reformy požadované v rámci programu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schválení rozpočtu rozjede výstavbu dopravní infrastruktury

Správci silnic i železnic vyčkávali kvůli nejistému financování s podpisem desítek smluv. Se schválením rozpočtu na tento rok se spouštějí nové dopravní stavby. Letos půjde do Státního fondu dopravní infrastruktury rekordních 169 miliard korun.
před 4 hhodinami

Ropa z nouzových rezerv bude na trhu v Evropě až koncem března

Ohlášená ropa z nouzových rezerv se v Evropě a v Americe dostane na trh až koncem března, zatímco v Asii to bude okamžitě, uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Ta se rozhodla uvolnit rekordních 400 milionů barelů kvůli dopadům války na Blízkém východě, jež paralyzovala lodní dopravu v Hormuzském průlivu.
před 8 hhodinami

Snížení daně na pohonné hmoty nyní vláda neplánuje, ODS na něm trvá

Vládní koalice zatím nehodlá snižovat spotřební daň na benzin a naftu, oznámili v Debatě ČT její zástupci – místopředsedové sněmovny Patrik Nacher (ANO) a Jiří Barták (Motoristé) a šéf poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Občanští demokraté ho však podle dalšího místopředsedy dolní komory Jana Skopečka (ODS) požadovat budou už nyní, kritizují podceňování situace. Pirátská poslankyně Olga Richterová upozornila na hrozící zdražování potravin. Poslanec Lukáš Vlček (STAN) zdůraznil dopad na ceny plynu a zemědělských hnojiv.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Havlíček: Česko má předjednaný kontrakt na zarezervování plynu na terminálech v USA

Česko má předjednaný dlouhodobý kontrakt na roční zarezervování 1,4 miliardy metrů krychlových plynu v terminálech v USA, řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) po příletu ze Spojených států. Cílem je podle něj diverzifikace zdrojů energie a posílení bezpečnosti.
před 9 hhodinami

VideoNěmecko zmírňuje emisní plány

Německá vláda připravuje zákon o snižování emisí z vytápění domácností. Nový návrh je méně přísný než nepopulární reforma předchozí koalice socialistů, zelených a liberálů. Klimatické cíle v Německu ale předepisuje zákon. Spolková vláda podle něj musí zajistit, aby emise poklesly do roku 2030 o 65 procent oproti začátku devadesátých let. Současný kabinet má předložit nová opatření 25. března. Země však podle kritiků prodlužuje svou závislost na fosilních zdrojích, jen těsně splnila klimatické cíle pro rok 2025. Úkol snižovat emise nově připadne dodavatelům energie, postupně by měli přidávat bioplyn, vodík nebo jiné alternativy do paliv. Obavy mají i lidé žijící v nájmu, což je polovina osmdesátimilionové země. Staré topení se jim totiž může v příštích letech prodražit.
před 14 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali cirkulární ekonomiku

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky diskutovali o tématu udržitelnosti a cirkulární ekonomiky. Firmy ji čím dál častěji vnímají nejen jako pouhé ekologické gesto, ale spíš konkurenční výhodu. Pro mladší generace je to zase otázka životního stylu. Diskuse se zúčastnili ambasadorka udržitelnosti na NEWTON University Ludmila Hruban a konzultant Institutu cirkulární ekonomiky Petr Novotný. Ten míní, že je cirkulární ekonomika pro Česko zásadní. „Česká ekonomika je závislá na importu strategických surovin. Díky cirkulární ekonomice se můžeme částečně osvobodit od dovozu těchto surovin a zajistit tak náš ekonomický růst,“ řekl. Podle Hruban se české firmy na udržitelnost soustředí. „Investoři se dívají na různé ukazatele udržitelnosti, proto je pro firmy zásadní, co budou vykazovat, aby pak mohly získat levnější peníze,“ uvedla. Debatu moderovala Nina Ortová.
před 17 hhodinami

VideoSdílená dálniční známka není priorita, říká ministr dopravy

Vládní koalice se pře kvůli zavádění takzvané flotilové, tedy sdílené, dálniční známky, kterou kabinet slíbil v programovém prohlášení. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) uvedl, že to teď nejde kvůli legislativě a technickým možnostem. „Já si myslím, že tady to není absolutní priorita,“ řekl v rozhovoru pro Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Zástupci hnutí ANO by ale sdílení chtěli zavést už od příštího roku. Opozice takovou možnost kritizuje.
14. 3. 2026

VideoPropagace jádra se změní, řekl nástupce Drábové Kochánek

Propagace jaderné energetiky se změní a komunikace už nebude vázána na jednu osobu. V Interview ČT24 to uvedl nový ředitel Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Štěpán Kochánek. Zasadit se chce o to, aby udržel dosavadní dobrou globální pověst této instituce. Moderátor Jiří Václavek s Kochánkem hovořil také o odkazu jeho zesnulé předchůdkyně Dany Drábové, změně přístupu Evropské komise k jádru či dostavbě Dukovan.
14. 3. 2026
Načítání...