Profitovat bude český letecký průmysl i ekonomika, hodnotí svou spolupráci GE a ČVUT

Rozšíření spolupráce ČVUT a společnosti GE Aviation povede k rozvoji leteckého průmyslu v Česku a upevní postavení ČVUT v oblasti průmyslu 4.0. Studenti strojní fakulty se budou podílet na testování a vývoji modelu údržby turbovrtulového motoru, který v Česku bude americká firma vyrábět. Na tiskové konferenci to uvedli zástupci univerzity i firmy.

Vysoká škola, která otevírá nový studijní program zaměřený na letectví a vesmír, chce vzdělat ročně zhruba 50 absolventů. Jeho součástí budou high-tech letecké poznatky, které vzejdou ze spolupráce s GE Aviation.

ČVUT je první vysokou školou v regionu střední a východní Evropy, kterou si GE pro takto úzkou spolupráci vybrala. Podle děkana strojní fakulty Michaela Valáška takto velkoryse koncipovanou smlouvu nemá s GE žádná univerzita na světě.

Děkan Fakulty strojní ČVUT Michael Valášek
Zdroj: Ondřej Deml/ČTK

Podle děkana povede spolupráce k rozvoji leteckého průmyslu v tuzemsku, už nyní je vidět více než dvojnásobný nárůst zájmu studentů o výuku konstrukce leteckých motorů.

„Spolupráce se odrazí nejenom ve výsledcích výzkumu, ale s jistotou nabídne našim studentům i šanci, aby se aktivně zapojili do velmi zajímavých aktivit, které povýší jejich dosavadní studijní zážitky na zcela nový stupeň,“ dodal rektor ČVUT Vojtěch Petráček. 

GE Aviation pomůže ČVUT s budováním a provozem nové infrastruktury pozemních a leteckých zkušeben. Odborníkům a studentům firma umožní přístup do své softwarové platformy Predix. GE Aviation univerzitě také poskytne školení a předá znalosti související s konstrukcí turbovrtulových motorů a jejich digitálním modelováním.

2 minuty
Události: Šance pro studenty ČVUT
Zdroj: ČT24

Studenti budou shromažďovat a analyzovat takzvaná big data na základě výstupů z provozu a testování motorů. Získané poznatky poslouží k včasné identifikaci potenciálních servisních zásahů ještě předtím, než nastanou. Na základě analýzy dat také vyvinou z modelu digitální systém pro sledování provozu motorů.

Obě strany čekají, že ze synergií GE a ČVUT může profitovat český letecký průmysl a konkurenceschopnost domácí ekonomiky.

Motor Advanced Turboprop
Zdroj: GE Aviation

„Je to skvělý projekt, který propojuje vysoké školství s průmyslem. Spolupráce přinese rozvoj letectví a kosmických technologií a dojde i k propojení s postupy průmyslu 4.0,“ dodal předseda vlády v demisi Andrej Babiš (ANO).

Kde bude nový závod na vývoj a výrobu turbovrtulových motorů?

V říjnu 2016 podepsala vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) investiční smlouvu se společností GE, v níž se americká firma zavázala postavit závod pro vývoj, testování a výrobu turbovrtulových motorů. I když měla být známa lokace nové továrny už v loňském roce, rozhodnutí o umístění ještě stále nepadlo. Loni pouze firma uzavřela dohodu se středočeským hejtmanstvím, že budou spolupracovat při hledání vhodné lokality.

Závod má přinést pět set pracovních míst a výrobu by měl zahájit mezi roky 2020 a 2022, při plné výrobní kapacitě bude vyrábět více než 400 motorů ročně.

obrázek
Zdroj: ČT24

GE Aviation zatím dokončila koncem loňského roku první test turbovrtulového motoru Advanced Turboprop (ATP), který bude v tuzemsku vyrábět. Certifikační zkoušky motoru začnou letos. GE chce celkem investovat do vývoje nového motoru ATP přes 400 milionů dolarů (8,2 miliardy korun). Podle dřívějších informací ČTK by samotná výše investice do českého závodu měla dosáhnout minimálně 50 milionů eur (1,35 miliardy korun).

GE získala českou tradici Josefa Waltera

Rozšíření aktivity americké společnosti a její dceřiné firmy GE Aviation v segmentu malých turbovrtulových motorů umožnilo v roce 2008 převzetí české firmy Walter Engines, u jejíchž počátků stál v roce 1911 Josef Walter.

Walter patřil mezi techniky a nadané podnikatele, kteří počátkem 20. století dokázali využít příležitosti, jež nabízel rodící se motorismus. Začínal jako opravář bicyklů, postupně ale přešel na výrobu motocyklů, motorových tříkolek i automobilů.

Firma, kterou o téměř století později převzala GE, se zrodila ještě pod názvem Josef Walter a spol. Tehdy začala vznikat slavná budova v Jinonicích a rozjížděla se výroba automobilů.

Walter se v podniku spojil s dvěma desítkami význačných smíchovských podnikatelů, jedním z podílníků továrny byl i Vítězslav Kumpera, jenž po první světové válce prosperující společnost ovládl. Zatímco Walter v Košířích založil novou továrnu, vyrábějící díly pro automobilky a motocykly, jeho někdejší společnost vyráběla i letecké motory.

Americká společnost GE Aviation po získání společnosti Walter Engines výrobu přesunula do Letňan a z jinonického areálu někdejší Waltrovky postupně vzniknul komplex kancelářských a obytných budov doplněný rekreační zónou. Brownfield Waltrovky koupila společnost Penta od irské developerské společnosti Red Group v roce 2012.

Nynější náměstí Waltrovky z jedné strany ohraničují budova Mechaniky, historická budova Walter a vstup na lávku, z druhé potom administrativní budova Aviatica. Na náměstí také stojí tři sochy od Davida Černého s názvem Pegasové, které navazují na historii výroby leteckých motorů Waltrovky - přední část trupu koně a jeho hlavu nahrazují motory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Průmyslová výroba v listopadu meziročně rostla nejrychleji za tři roky, stavebnictví zpomalilo

Průmyslová výroba loni v listopadu meziročně rostla o 5,7 procenta, což byl nejvýraznější nárůst za více než tři roky. K růstu přispěly především automobilový a kovozpracující průmysl. Stavební výroba v listopadu zpomalila meziroční růst na 6,1 procenta z říjnových 7,1 procenta. Vyplývá to z údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem (ČSÚ).
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Warner Bros stále odmítá Paramount, upřednostňuje převzetí Netflixem

Správní rada americké mediální skupiny Warner Bros. Discovery (WBD) jednomyslně odmítla upravenou nabídku na převzetí od firmy Paramount Skydance za 108,4 miliardy dolarů (2,25 bilionu korun). Je podle ní horší než dohoda, kterou už má uzavřenou se společností Netflix. Warner Bros zároveň vyzval své akcionáře, aby nenabízeli Paramountu své akcie, uvedla agentura Bloomberg.
7. 1. 2026

Hosté Událostí, komentářů řešili schodek státního rozpočtu

Schodek státního rozpočtu činil loni 290,7 miliardy, uvedla v úterý ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle bývalého šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS) je reálný deficit při zohlednění evropských fondů necelých 250 miliard. „Není legitimní začít měnit způsob prezentace a začít zpochybňovat to číslo, že to je ‚číslo paní Schillerové‘ – to je oficiální údaj,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že i v minulosti se bilance státního rozpočtu uváděla tak jako nyní. Za hlavní problém rozpočtu považuje špatně naplánované příjmy a výdaje. Podle poslankyně Kovářové je dobrá zpráva, že schodek očištěný od příjmů a výdajů fondů EU by byl o 40 miliard nižší. „Celkově vláda čtyři roky hospodařila tak, že schodky dodržela, tentokrát se to nepodařilo,“ připustila.
7. 1. 2026

Nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů, uvedla Schillerová k rozpočtu

Loňský deficit státního rozpočtu měl být podle schváleného plánu 241 miliard korun. Stát však loni utratil o 290,7 miliard korun více, než kolik vybral. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) za to mohou špatně naplánované příjmy a výdaje. Bývalý šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponoval, že za to mohou evropské peníze, které dorazí později. Oproti normálu byl schodek vyšší v prosinci, což šéfka resortu financí přisuzuje investicím či výdajům kvůli plnění milníků Národního plánu obnovy. „Musí se schválit takzvaný státní závěrečný účet, než budeme schvalovat rozpočet v Poslanecké sněmovně, tam se musí navrhnout, z čeho se to bude platit, a já nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
7. 1. 2026

Rozpočet loni skončil v deficitu 290,7 miliardy korun. Stanjura nesouhlasí

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.
6. 1. 2026Aktualizováno6. 1. 2026

Venezuelská ropa je specifická, USA jsou ale připraveny

Obnova ropného průmyslu „vypleněného“ socialistickým režimem Venezuely by podle expertů trvala roky a vyžádala si náklady v řádu desítek miliard dolarů. Americké rafinerie jsou na zpracování specifické venezuelské suroviny připravené. Venezuela má největší zásoby takzvaného černého zlata na planetě. Analytici ale neočekávají po vojenském zásahu USA výrazné změny na trhu.
5. 1. 2026

Chceme dělat pravdivý rozpočet, řekl Nacher. Skopeček varoval před inflací

Chceme dělat pravdivý rozpočet, prohlásil v Duelu ČT24 místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Zkritizoval bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), zmínil například „špatné využití windfall tax“. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) se obává, že rétorika ANO povede k nárůstu schodku veřejných financí, a varoval před inflací. Ministryně financí Alena Schillerová v neděli prohlásila, že plánovaný schodek loňského rozpočtu se překročí. Tématem diskuse byl také kritizovaný novoroční projev předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD). Moderovala Jana Peroutková.
4. 1. 2026

Pozice USA na trhu s ropou může díky Venezuele posílit, míní experti

Možnost rozhodovat o venezuelské ropě by posílila pozici Spojených států na světovém trhu, míní experti oslovení ČT24. Podle nich byly právě zásoby ropy zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč Spojené státy vedly proti Venezuele vojenský zásah. Americký prezident Donald Trump už uvedl, že po zásahu USA ve Venezuele by v této zemi mohly znovu těžit americké společnosti.
4. 1. 2026
Načítání...