Rozšíření spolupráce ČVUT a společnosti GE Aviation povede k rozvoji leteckého průmyslu v Česku a upevní postavení ČVUT v oblasti průmyslu 4.0. Studenti strojní fakulty se budou podílet na testování a vývoji modelu údržby turbovrtulového motoru, který v Česku bude americká firma vyrábět. Na tiskové konferenci to uvedli zástupci univerzity i firmy.
Profitovat bude český letecký průmysl i ekonomika, hodnotí svou spolupráci GE a ČVUT
Vysoká škola, která otevírá nový studijní program zaměřený na letectví a vesmír, chce vzdělat ročně zhruba 50 absolventů. Jeho součástí budou high-tech letecké poznatky, které vzejdou ze spolupráce s GE Aviation.
ČVUT je první vysokou školou v regionu střední a východní Evropy, kterou si GE pro takto úzkou spolupráci vybrala. Podle děkana strojní fakulty Michaela Valáška takto velkoryse koncipovanou smlouvu nemá s GE žádná univerzita na světě.
Podle děkana povede spolupráce k rozvoji leteckého průmyslu v tuzemsku, už nyní je vidět více než dvojnásobný nárůst zájmu studentů o výuku konstrukce leteckých motorů.
„Spolupráce se odrazí nejenom ve výsledcích výzkumu, ale s jistotou nabídne našim studentům i šanci, aby se aktivně zapojili do velmi zajímavých aktivit, které povýší jejich dosavadní studijní zážitky na zcela nový stupeň,“ dodal rektor ČVUT Vojtěch Petráček.
GE Aviation pomůže ČVUT s budováním a provozem nové infrastruktury pozemních a leteckých zkušeben. Odborníkům a studentům firma umožní přístup do své softwarové platformy Predix. GE Aviation univerzitě také poskytne školení a předá znalosti související s konstrukcí turbovrtulových motorů a jejich digitálním modelováním.
Studenti budou shromažďovat a analyzovat takzvaná big data na základě výstupů z provozu a testování motorů. Získané poznatky poslouží k včasné identifikaci potenciálních servisních zásahů ještě předtím, než nastanou. Na základě analýzy dat také vyvinou z modelu digitální systém pro sledování provozu motorů.
Obě strany čekají, že ze synergií GE a ČVUT může profitovat český letecký průmysl a konkurenceschopnost domácí ekonomiky.
„Je to skvělý projekt, který propojuje vysoké školství s průmyslem. Spolupráce přinese rozvoj letectví a kosmických technologií a dojde i k propojení s postupy průmyslu 4.0,“ dodal předseda vlády v demisi Andrej Babiš (ANO).
Kde bude nový závod na vývoj a výrobu turbovrtulových motorů?
V říjnu 2016 podepsala vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) investiční smlouvu se společností GE, v níž se americká firma zavázala postavit závod pro vývoj, testování a výrobu turbovrtulových motorů. I když měla být známa lokace nové továrny už v loňském roce, rozhodnutí o umístění ještě stále nepadlo. Loni pouze firma uzavřela dohodu se středočeským hejtmanstvím, že budou spolupracovat při hledání vhodné lokality.
Závod má přinést pět set pracovních míst a výrobu by měl zahájit mezi roky 2020 a 2022, při plné výrobní kapacitě bude vyrábět více než 400 motorů ročně.
GE Aviation zatím dokončila koncem loňského roku první test turbovrtulového motoru Advanced Turboprop (ATP), který bude v tuzemsku vyrábět. Certifikační zkoušky motoru začnou letos. GE chce celkem investovat do vývoje nového motoru ATP přes 400 milionů dolarů (8,2 miliardy korun). Podle dřívějších informací ČTK by samotná výše investice do českého závodu měla dosáhnout minimálně 50 milionů eur (1,35 miliardy korun).
GE získala českou tradici Josefa Waltera
Rozšíření aktivity americké společnosti a její dceřiné firmy GE Aviation v segmentu malých turbovrtulových motorů umožnilo v roce 2008 převzetí české firmy Walter Engines, u jejíchž počátků stál v roce 1911 Josef Walter.
Walter patřil mezi techniky a nadané podnikatele, kteří počátkem 20. století dokázali využít příležitosti, jež nabízel rodící se motorismus. Začínal jako opravář bicyklů, postupně ale přešel na výrobu motocyklů, motorových tříkolek i automobilů.
Firma, kterou o téměř století později převzala GE, se zrodila ještě pod názvem Josef Walter a spol. Tehdy začala vznikat slavná budova v Jinonicích a rozjížděla se výroba automobilů.
Walter se v podniku spojil s dvěma desítkami význačných smíchovských podnikatelů, jedním z podílníků továrny byl i Vítězslav Kumpera, jenž po první světové válce prosperující společnost ovládl. Zatímco Walter v Košířích založil novou továrnu, vyrábějící díly pro automobilky a motocykly, jeho někdejší společnost vyráběla i letecké motory.
Americká společnost GE Aviation po získání společnosti Walter Engines výrobu přesunula do Letňan a z jinonického areálu někdejší Waltrovky postupně vzniknul komplex kancelářských a obytných budov doplněný rekreační zónou. Brownfield Waltrovky koupila společnost Penta od irské developerské společnosti Red Group v roce 2012.
Nynější náměstí Waltrovky z jedné strany ohraničují budova Mechaniky, historická budova Walter a vstup na lávku, z druhé potom administrativní budova Aviatica. Na náměstí také stojí tři sochy od Davida Černého s názvem Pegasové, které navazují na historii výroby leteckých motorů Waltrovky - přední část trupu koně a jeho hlavu nahrazují motory.