Washington - Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) výrazně snížila odhad růstu globální ekonomiky na letošní i příští rok a varovala, že dopady evropské dluhové krize na Spojené státy budou možná výraznější, než se čekalo. Eurozónu čeká recese, i když asi jen mělká. Záležet bude na postoji Evropské centrální banky (ECB), které OECD doporučuje dále snížit sazby. ECB snížila svou základní úrokovou sazbu 3. listopadu o čtvrt procentního bodu na 1,25 procenta.
Odhad letošního růstu hrubého domácího produktu hlavních světových ekonomik OECD snížila na 3,8 procenta, zatímco ve své květnové prognóze ještě počítala s růstem 4,2 procenta. Odhad na příští rok pak OECD snížila na 3,4 z dosavadních 4,6 procenta.
V recesi by se mohla ocitnout rovněž americká ekonomika, které hrozí vedle dluhové krize v eurozóně i nejasný postoj ke snižování zadlužení. Američtí politici už několik měsíců hledají shodu ve výdajových škrtech, které umožní snížit během deseti let výdaje o 1,2 bilionu dolarů (asi 23,6 bilionu Kč).
„Negativní konsekvence chaosu na evropských trzích zřejmě budou větší, než se očekávalo, a mají potenciál zastavit oživení,“ varovala OECD ve své zprávě.
Eurozóna teď podle OECD potřebuje co nejlevnější peníze. Centrální banka už na začátku měsíce snížila úroky na 1,25 %, Organizace ale doporučuje sazby srazit k nule, a to nejen v Evropě, ale ve většině vyspělých států. Další doporučení směřuje na Záchranný fond eurozóny, který by měl podle OECD mít větší palebnou sílu - tedy víc peněz.
„Situace v eurozóně se dál zhoršuje. Politici opět zaspali, a to i ve Spojených státech. Je nutné rychle jednat,“ zaznívá z úst Piera Carla Paola Padoana, hlavního ekonoma OECD.
Zpomalení se nevyhne ani Čína
Zpomalení hospodářského růstu se nevyhne ani Čína, ale ani země střední a východní Evropy. Například České republice OECD už minulý týden snížila odhad růstu HDP na příští rok na 1,6 procenta, zatímco dosud předpokládala, že růst bude činit 3,5 procenta. Ačkoli je to výrazné zhoršení, znamená to příznivější hodnocení, než jaké má české ministerstvo financí. To počítá s růstem pouze o jedno procento.
Pozorně sledovaná čínská ekonomika letos ještě vykáže růst 9,3 procenta, na příští rok ale OECD počítá se zpomalením tempa růstu na 8,5 procenta. Počítat se ale dá s poklesem inflace, což by mělo tamní centrální bance umožnit, aby do poloviny příštího roku snížila úrokové sazby. Rizikem pro ekonomiku zůstává útlum realitního sektoru.
Řecko zůstane v hluboké recesi
Řecko - země, která stála u zrodu dluhové krize - na ni bude dál bolestivě doplácet. Řecká ekonomika se letos propadne o 6,1 procenta a příští rok bude hrubý domácí produkt země v poklesu pokračovat tempem kolem tří procent. Ke slabému růstu by se mělo Řecko vrátit nejdříve v roce 2013, odhaduje OECD s tím, že by měl dosáhnout 0,5 procenta.
Řecká ekonomika zažívá recesi už čtvrtým rokem a odhad OECD pro tento rok je horší než prognóza řecké vlády a mezinárodních věřitelů, kteří předpovídají pokles o 5,5 procenta.
Ve střední Evropě zřejmě nejhůř dopadne Maďarsko
Z regionu střední a východní Evropy si zřejmě nejhůř povede Maďarsko, jehož ekonomika podle nové prognózy OECD příští rok klesne o 0,6 procenta. Až dosud organizace počítala s růstem o 3,1 procenta. Letos Maďarsko ještě růst udrží, bude prý ale činit pouze 1,5 procenta místo dosud očekávaných 2,7 procenta. Maďarsko minulý týden nečekaně oznámilo, že bude potřebovat asistenci Mezinárodního měnového fondu a Evropské unie, aby překonalo těžkosti, s nimiž se teď potýká.
Nejlépe si v regionu podle OECD povede Estonsko, jehož ekonomika letos vzroste o osm procent. Příští rok sice tempo jeho růstu zpomalí na 3,2 procenta, v roce 2013 by ale mělo zrychlit na 4,4 procenta. OECD nicméně upozorňuje, že dlouhodobá nezaměstnanost se drží vysoko, což svědčí o tom, že Estonsku hrozí trvalý růst strukturální nezaměstnanosti.
Úrokové sazby by měly klesnout k nule
„Slabé vyhlídky ekonomiky eurozóny jsou spolu s poklesem inflace pádnými důvody k dalšímu bezodkladnému snížení úrokových sazeb,“ uvedla OECD. Vzhledem k ekonomickým vyhlídkám ve světě by měly ve většině případů setrvat blízko nuly a tam, kde už je snižovat nelze, mají nastoupit nekonvenční opatření.
Co přinesl summit EU a USA ve Washingtonu
Dnešní vrcholné schůzky ve Washingtonu se kromě prezidentů Baracka Obamy a Hermana Van Rompuye zúčastnili předseda Evropské komise José Manuel Barroso, ministryně zahraničí EU Catherine Ashtonová a eurokomisař pro obchod Karel De Gucht.
„Spojené státy vítají kroky Evropské unie a její odhodlání podniknout všechny nutné kroky k zajištění finanční stability eurozóny a vyřešení krize. EU očekává americké úsilí ohledně střednědobé fiskální konsolidace,“ stojí ve společném prohlášení z dnešního summitu.
