Brno - Podle usnesení Nejvyššího správního soudu (NSS) by měl stát prominout daň provozovatelům slunečních elektráren, pro které je 26procentní odvod likvidační. Daň v minulosti posuzoval i Ústavní soud, ponechal ji ale v platnosti.
Aliance pro energetickou soběstačnost a Česká fotovoltaická průmyslová asociace (CZEPHO), které letos v únoru na ERÚ podaly správní žalobu a trestní oznámení kvůli podle nich zkresleným materiálům pro rozhodování o solární dani, rozhodnutí přivítaly. „Usnesení soudu potvrdilo naše předchozí stanoviska o likvidačních dopadech solárního odvodu na provozovatele fotovoltaických elektráren,“ uvedla výkonná ředitelka CZEPHO Veronika Knoblochová. „Budeme rozsudek analyzovat a ve spolupráci s ministerstvem financí budeme hledat cesty, jak usnesení soudu naplnit,“ řekla mluvčí Finanční správy Petra Petlachová.
Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost:
„Ekonomiku investic v solární energetice ovlivňuje nejen solární odvod, ale také zrušení daňových prázdnin, povinnost zavést dispečerské řízení či letos zavedené recyklační poplatky.“ Souběhem těchto efektů se podle něj dostávají projekty fotovoltaických elektráren nad zákonem garantovanou 15letou návratnost, což může vést až k likvidaci společnosti.
Místo snížení daně se senát přiklonil k prominutí
První senát zvažoval pro určité případy možnost úpravy výše daně, podle nového usnesení by se však otevřel velmi těžko kontrolovatelný prostor pro libovůli správce daně. Rozšířený senát proto dospěl k závěru, že jediným řešením je institut prominutí daně. Výše solární daně byla likvidační například v případě provozovatele elektrárny v Hulíně, kterým se NSS zabýval.
Likvidační dopad daně se snažily doložit už desítky firem
26procentní solární daň schválili poslanci na konci roku 2010 kvůli výraznému poklesu pořizovací ceny solárních panelů. Po dobu tří let se měla týkat elektráren uvedených do provozu v letech 2009 a 2010. Letos v červenci vláda rozhodla o prodloužení daně, sazbu ale snížila na deset procent.
V minulosti daň přezkoumával Ústavní soud a ponechal ji v platnosti. Zároveň ale doporučil zohledňovat, zda odvody v konkrétních případech nemají na podnikatele likvidační dopad. Desítky solárních firem se jej pokoušely doložit v řízeních před finančními orgány a v následných žalobách. Žádná ale dosud neuspěla, podněty zamítal také Nejvyšší správní soud. Současný verdikt je důležitý jak pro solární firmy, tak pro státní pokladnu.
Velké rozšíření solárních elektráren v letech 2009 a 2010 vedlo k razantnímu zvýšení celkové částky, která míří na podporu obnovitelných zdrojů. V letošním roce šlo o 44,4 miliardy korun, z toho 11,7 miliardy platí vláda ze státního rozpočtu a zbytek spotřebitelé v cenách elektřiny. Štědrou podporu solární energie prezident Miloš Zeman už dříve nazval „solárním tunelem“.
Vlastníci největších solárních komplexů v Česku
Největším výrobcem elektrické elektřiny ze Slunce v ČR je polostátní skupina ČEZ, které patří 13 fotovoltaických elektráren v zemi. Čtyři z nich patří mezi deset nejvýkonnějších v Česku. ČEZ provozuje u Ralska i největší solární park v zemi, kde má čtyři elektrárny o souhrnném instalovaném výkonu 38,3 megawatt.
Za pěti z nejvýkonnějších solárních elektráren v ČR potom stojí společnosti s akciemi na majitele. Neznámí majitelé jsou například u druhé největší fotovoltaické elektrárny Nová Ves - Vepřek na Mělnicku, která má instalovaný výkon 35,1 megawatt. Další tři z nejvýkonnějších fotovoltaických parků mají zahraniční vlastníky.
