Praha – Česko může přijít až o 65 miliard z fondů Evropské unie, tyto peníze se totiž nedaří čerpat dostatečně rychle. Varuje před tím aktuální zpráva EU report 2014, kterou dnes zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podobné odhady představilo už dříve také ministerstvo pro místní rozvoj, které čerpání dotací koordinuje. Česko mohlo v končícím období vyčerpat přibližně 700 miliard, z hlediska čerpání je však nejhorší v celé Unii.
NKÚ poukázal na to, že na konci loňského roku byly proplaceny projekty v celkové výši 395 miliard korun, což představovalo jen zhruba polovinu (54 procent) připravených peněz. Kromě pomalého čerpání dotací NKÚ kritizuje také to, že Češi chybovali při výběru projektů. „Typickým příkladem je diskutovaná stavba zdvihacího mostu v Kolíně, který byl koncipován pro tak velké lodě, které kvůli splavnosti ani po Labi plout nemohou,“ poznamenal prezident NKÚ Miloslav Kala. V některých případech si podle něj třeba ředitelé škol pořizovali rekvalifikace na svářeče a členové pedagogického sboru třeba na maséry.
Peníze z evropských fondů však šly i na předražené projekty, například na marketingovou kampaň Ryba domácí za více než 150 milionů korun, jejíž přínosy jsou více než sporné. Podle Kaly budou problémy i s projekty, které budou v budoucnu výrazně zatěžovat státní rozpočet. V tomto ohledu zmínil výstavbu vědeckých center, jejichž financování provozu bude podle Kaly velmi nákladné. Problémem je i korupční prostředí, dodal šéf NKÚ.
Právě kvůli těmto chybám uplatnila Evropská komise v roce 2012 vůči Česku pokuty 125 milionů eur (3,43 miliardy korun), což zemi řadí na sedmé místo ze všech států EU. „Zároveň Česká republika do konce roku 2012 z vlastní iniciativy oznámila korekce za dalších 228 milionů eur (6,26 miliardy korun). Všechny tyto prostředky tak půjdou na vrub státního rozpočtu, místo aby byly uhrazeny z evropských fondů,“ upozornil prezident NKÚ Kala.
Podle právničky Lucie Žilkové ze společnosti Otidea, která se veřejnými zakázkami zabývá, mohou za pomalé čerpání také čeští úředníci. „Problémem je přehnaná byrokracie českých kontrolorů, kteří na dotace dohlížejí. V mnoha případech krátí žadatelům dotace zcela nesmyslně a pouze kvůli formálním chybám, které na výběrové řízení nemají žádný vliv,“ poznamenala Žilková. Neodbornost kontrol podle ní také způsobuje zbytečné časové průtahy, během nichž příjemci dotací musí vysvětlovat, co je, a co už není v souladu se zákony.
Vláda si prý bude muset vybrat: buď dočerpat staré, nebo připravit nové
MMR tento týden upozornilo na to, že vláda bude muset do konce letních prázdnin rozhodnout, zda se více zaměří na urychlení projektů v končícím programovém období, nebo se raději bude věnovat kvalitní přípravě nových programů. Krizové plány, jak snížit riziko nedočerpání miliard korun z evropských fondů, totiž podle ministryně pro místní rozvoj Věry Jourové (ANO) zřejmě příliš nezabraly. Definitivně to bude jasné na konci července, kdy má ministerstvo předložit průběžnou zprávu o plnění krizových plánů, které vláda schválila na začátku března.
„Velký tlak na rozhodování, zda pokračovat nebo ne, bude hlavně u programů s pomalejším čerpáním, kde opravdu hrozí nesplnění limitů. Myslím si, že by se to sice teoreticky dalo nějak napravit, ale za poměrně velkých nákladů. Musí se proto jasně říct, zda se to vyplatí,“ uvedl první náměstek ministryně Daniel Braun, který má evropské fondy na starosti.
Mezi roky 2007 až 2013 mohlo Česko z evropských fondů získat zhruba 700 miliard. Z hlediska jejich čerpání je však Česko nejhorší z celé Unie. Loni nedočerpalo až deset miliard korun, letos podle odhadů hrozí nedočerpání 24 miliard korun a dalších 26 miliard korun bude v ohrožení příští rok.
