Nezaměstnanost dál klesá, hlavně díky sezonním pracím

Praha - Nezaměstnanost v Česku v dubnu klesla o 0,4 bodu na 7,9 procenta. Bez práce bylo skoro 575 tisíc lidí. Minulý měsíc přitom bylo nezaměstnaných přes 608 tisíc. Počet lidí bez práce klesá hlavně díky sezonním pracím. Po zimě začalo pracovat také mnoho živnostníků. Postupně oživuje ale i česká ekonomika a podnikatelé pomalu začínají nabírat nové zaměstnance.

I když rekordní nezaměstnanost ze začátku roku pomalu klesá, ve srovnání s loňským rokem jsou čísla pořád vysoká. Loni bylo touhle dobou bez práce o 9 680 lidí méně. I tak jsou ale dubnové statistiky pozitivní. 

Nezaměstnanost totiž klesá od ledna, kdy dosáhla hodnoty 8,6 procenta a bez práce bylo tehdy 629 274 lidí, nejvíc v historii ČR. V dubnu bylo bez práce 574 908 lidí, což je 7,9 procenta. „V dubnu jsme zaznamenali zatím nejvýraznější pokles nezaměstnanosti v letošním roce,“ uvedla ředitelka Úřadu práce ČR Marie Bílková.

Trend klesající nezaměstnanosti by měl podle Úřadu práce pokračovat i v dalších měsících. Shodují se na tom i experti. „Podíl nezaměstnaných bude systematicky klesat nejméně do října, kdy se bude pohybovat na hranici sedmi procent,“ předpověděl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. 

Přibývá volných míst

Nejvíc lidí bez práce je na Bruntálsku a Mostecku (13,5 procenta), růžová není stále ani situace na Ústecku nebo Ostravsku. Nejméně nezaměstnaných naopak tradičně hlásí Praha (5,4 procenta).  

Pozitivní zprávou pro nezaměstnané ale může být, že přibývá volných pracovních míst. Meziročně jejich počet vzrostl skoro o 4,5 tisíce na 44 200 míst. „Nová pracovní místa vznikají hlavně v průmyslu, kterému se výrazně daří. Výsledky za poslední půlrok jsou excelentní, vidíme stabilní růst výroby a dvojciferný nárůst zakázek,“ upozornil Dufek. 

Na jedno volné pracovní místo i tak ale připadá v průměru 13 uchazečů. Jenže v okresech, kde je vysoká nezaměstnanost, se o práci pere několikanásobně více uchazečů. Na Karvinsku jich třeba připadá na jedno volné místo hned 48.

"V oblasti strojírenství je poptávka skutečně veliká. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků je stále značný," tvrdí Kateřina Beránková z úřadu práce.

Michal Kozub, analytik, Home Credit:

„Průmyslu se v současnosti daří velmi dobře, a tak by v blízké době měl být zdrojem nových pracovních míst. I výhledy na další měsíce mluví optimisticky. Přesto je nezaměstnanost jednou z brzd většího ekonomického růstu. Aby se česká ekonomika dostala o úroveň výše, nutně potřebuje snížit nezaměstnanost přirozeným způsobem.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Banky poskytly v lednu hypotéky za 35,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v lednu hypoteční úvěry za 35,5 miliardy korun, což je o 4,4 procenta méně než před měsícem, ale o 57 procent více ve srovnání s loňským lednem. Nové úvěry bez refinancování klesly meziměsíčně o pět procent na 27,2 miliardy korun. Úrokové sazby nepatrně klesly na 4,48 procenta z prosincových 4,49 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 7 hhodinami

Havlíček představí další kroky ke stavbě nových bloků Dukovan

Další kroky v přípravě nových bloků jaderné elektrárny Dukovany mají v pondělí představit ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) a ministr pro obchod, průmysl a zdroje Korejské republiky Kim Čung-Kwan. Na společné tiskové konferenci zároveň podepíšou smlouvy, které s projektem souvisejí.
před 11 hhodinami

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
před 21 hhodinami

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
14. 2. 2026

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
14. 2. 2026

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026
Načítání...