NERV se zamyslí i nad problémy eurozóny

Praha – Národní ekonomická rada vlády (NERV) se hodlá nyní zaměřit na aktuální témata, jako je například dluhová krize v eurozóně nebo nový rozpočet Evropské unie na roky 2014 až 2020. Vyplývá to z výroční zprávy NERVu, kterou dnes představil premiér Petr Nečas společně s členy rady. Šest pracovních skupin, v rámci kterých jednotliví členové rady dosud pracovali, ustoupí do pozadí a rada bude pracovat více jako celek.

V případě dluhových problémů eurozóny se NERV bude zabývat jejími dopady na českou ekonomiku a veřejné rozpočty. V důsledků zpomalení evropské ekonomiky, které nyní hrozí, by mohla klesnout poptávka po českém zboží v evropských zemích, jež jsou hlavními exportními partnery Česka. To by samozřejmě vyústilo v negativní dopady na trh práce.

„Příspěvek NERVu k vládní politice v této oblasti bude nesmírně cenný a nesmírně žádaný,“ očekává Nečas. S NERVem chce diskutovat také o novém rozpočtovém rámci Evropské unie nebo o změnách, které čekají evropskou kohezní politiku. „Situace v eurozóně se vyvíjí každým dnem a ne všichni členové vlády si pak dokáží představit všechny souvislosti například s hodně diskutovanými evropskými dluhopisy nebo s fiskální evropskou ústavou. Právě v NERVu potom na to existuje řada odborníků, kteří dluhopisy prodávali, emitovali, takovýto krizový vývoj řešili třeba ve Světové bance, takže v tom si myslím, že role NERVu je nezastupitelná,“ doplnil jeden ze členů NERVu Jan Procházka.

K řešení jednotlivých nových témat ale také vzniknou konkrétní ad-hoc skupiny. Garantem pracovní skupiny pro dluhové problémy bude Vladimír Dlouhý, garantem skupiny pro rozpočet EU bude Petr Zahradník. Skupiny by měly prezentovat své závěry v průběhu září a října. Podle Procházky bude rada pokračovat také v diskusi o důchodové reformě. A bude mimo jiné dál hledat cesty, jak reformu co nejlépe vysvětlit občanům.

Premiér ocenil práci NERVu

K tuzemským ekonomickým problémům NERV vydal v uplynulém roce již svá doporučení. Zveřejnil například doporučení pro boj s korupcí, s reformou veřejných financí, důchodů, zdravotnictví nebo Rámec strategie konkurenceschopnosti ČR. „Doporučení členů NERV budou i nadále sloužit vládě v její exekutivní roli i v roli navrhovatele změn,“ uvedl Nečas. Zároveň upozornil, že velmi často se návrhy NERV neshodovaly s návrhy vlády. „ Já bych chtěl velmi vyzvednout činnost Národní ekonomické rady vlády a poděkovat jejím členům za práci, kterou dělají pro vládu České republiky. Pro mě je to velice cenný intelektuální zdroj,“ dodal Nečas.

Rady a doporučení NERV podle něj odstartovaly řadu odborných diskuzí a vrátily tak problematiku veřejných financí nebo zdravotnictví z politické zpět do odborné roviny. „To je již přidaná hodnota sama o sobě,“ uvedl premiér.

NERV byla ustavena v lednu 2009 jako odborný poradní a konzultační orgán tehdejší vlády premiéra Mirka Topolánka. Úkolem rady bylo hledání a návrhy receptů směřujících k udržení a zrychlení ekonomického růstu Česka. Současná vláda Petra Nečase začátkem loňského srpna činnost NERV obnovila. Od té doby se NERV sešel více než 70krát. Krom toho uskutečnil také několik workshopů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 3 hhodinami

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
před 3 hhodinami

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
před 4 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 9 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
včera v 20:18

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
včera v 14:26

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizovánovčera v 12:14

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026
Načítání...