Praha - Národní ekonomická rada vlády (NERV) doporučila vládě kvůli krizi neřešit nyní přijetí eura, ale podpořit stabilizaci eurozóny nebo připravit scénář na nejhorší možný vývoj, tedy rozpad eurozóny. Pokud by k němu došlo, měla by mít vláda v záloze rozpočtová i jiná opatření. Premiér Petr Nečas (ODS) věří, že k vyřešení krize pomůže kromě fiskální disciplíny také snaha o podporu konkurenceschopnosti evropských zemí.
NERV: ČR by se měla připravit i na rozpad eurozóny
Národní ekonomická rada vlády Nečasovu kabinetu radí, aby dál pokračoval v reformách i krocích, které sníží zranitelnost ekonomiky vůči vnějším šokům. Potřeba je podle ní také zvýšit pružnost pracovního trhu a zamezit zneužívání sociálních dávek. I když je podle člena NERVu Vladimíra Dlouhého Česko podle makroekonomických ukazatelů jednou z nejstabilnějších ekonomik v regionu, nesnižuje to její zranitelnost. Měla by se proto připravit i na nejhorší možný scénář.
„Jednoznačně konstatujeme, že ze všech možných scénářů vývoje evropské měnové unie je pro Českou republiku nejhorší ten, který by vedl k rozpadu eurozóny a následné hluboké recesi. Nesdílíme nějaké alarmistické názory, že by to byl v uvozovkách konec světa, ale opravdu ekonomické dopady by byly velmi tvrdé,“ upozornil Dlouhý. Počítat se musí také s hlubší destabilizací bankovního sektoru v Evropské unii. Evropský bankovní sektor by mohl poškodit především odpis části řeckého dluhu, o kterém se nyní v Bruselu jedná.
Vladimír Dlouhý
„Národní ekonomická rada vlády v žádném případě nechce říci, že katastrofa je za dveřmi, ale domníváme se, že máme doporučit vládě, aby se na to připravila.“
Dluhová krize má hluboké kořeny
NERV se s ministrem financí Miroslavem Kalouskem (TOP 09) shoduje v tom, že příčiny krize jsou hluboké a časově spadají před rok 2008, kdy se svět poprvé otřásl pod údery finanční krize. „Nejde o klasickou měnovou krizi nebo, jak se říká, krizi eura,“ prohlásil Dlouhý. „Jedná se především o rozpočtovou, posléze dluhovou krizi generovanou nepřiměřenými nároky jak obyvatel evropských zemí, tak obecně nároky veřejných rozpočtů. Táhne se to už od 70. let minulého století,“ dodal.
Kalousek vidí základ pro problémy také v tom, co dostala Evropská unie do vínku. „Základní problém, který byl vložen na samém začátku do kolébky eurozóny, je problém jednoho regulátora. Každý prostor se společnou měnou musí mít dva regulátory – jednoho regulátora privátních peněz, což je centrální banka, a jednoho regulátora veřejných peněz, což je buď ministerstvo financí, či vláda,“ zdůraznil ministr.
Petr Nečas
„Naše vláda sleduje aktuální vývoj velmi pozorně. Tou situací se zabýváme hodně do hloubky, protože ji nepovažujeme jen za věc, která se týká eurozóny. (…) Jsme malou proexportně orientovanou ekonomikou se silnou provázaností ve všech aspektech s ekonomikou eurozóny. Z tohoto pohledu všechno, co se děje v eurozóně, má dopad na českou ekonomiku.“
Eurozónu zřejmě čekají velké změny
Podle Kalouska musí nyní eurozóna vyřešit skutečnost, že bude v budoucnu vypadat jinak. „Nikdo neví, jak,“ podotkl ministr. Mohla by být menší s přísnějšími pravidly a posílenými sankcemi za jejich nedodržování. Mohlo by ale také dojít k vytvoření fiskální unie a vzniku, podle Kalouska tolik potřebného, druhého regulátora.
Posílení koordinace fiskálních politik a dohledu napříč unií je vedle zlepšení fiskální disciplíny nutným krokem také podle premiéra Nečase. „Má-li eurozóna fungovat dál, tak tyto prvky se prostě musí prohloubit, to je realita, se kterou se musí počítat,“ míní Nečas. Krom toho je podle něj třeba posílit také konkurenceschopnost Evropy. K tomu by mimo jiné přispělo dokončení jednotného evropského trhu.
GALERIE
videogallery_160348
