NERV: ČR by se měla připravit i na rozpad eurozóny

Praha - Národní ekonomická rada vlády (NERV) doporučila vládě kvůli krizi neřešit nyní přijetí eura, ale podpořit stabilizaci eurozóny nebo připravit scénář na nejhorší možný vývoj, tedy rozpad eurozóny. Pokud by k němu došlo, měla by mít vláda v záloze rozpočtová i jiná opatření. Premiér Petr Nečas (ODS) věří, že k vyřešení krize pomůže kromě fiskální disciplíny také snaha o podporu konkurenceschopnosti evropských zemí.

Národní ekonomická rada vlády Nečasovu kabinetu radí, aby dál pokračoval v reformách i krocích, které sníží zranitelnost ekonomiky vůči vnějším šokům. Potřeba je podle ní také zvýšit pružnost pracovního trhu a zamezit zneužívání sociálních dávek. I když je podle člena NERVu Vladimíra Dlouhého Česko podle makroekonomických ukazatelů jednou z nejstabilnějších ekonomik v regionu, nesnižuje to její zranitelnost. Měla by se proto připravit i na nejhorší možný scénář.

„Jednoznačně konstatujeme, že ze všech možných scénářů vývoje evropské měnové unie je pro Českou republiku nejhorší ten, který by vedl k rozpadu eurozóny a následné hluboké recesi. Nesdílíme nějaké alarmistické názory, že by to byl v uvozovkách konec světa, ale opravdu ekonomické dopady by byly velmi tvrdé,“ upozornil Dlouhý. Počítat se musí také s hlubší destabilizací bankovního sektoru v Evropské unii. Evropský bankovní sektor by mohl poškodit především odpis části řeckého dluhu, o kterém se nyní v Bruselu jedná.

Vladimír Dlouhý

„Národní ekonomická rada vlády v žádném případě nechce říci, že katastrofa je za dveřmi, ale domníváme se, že máme doporučit vládě, aby se na to připravila.“

Dluhová krize má hluboké kořeny

NERV se s ministrem financí Miroslavem Kalouskem (TOP 09) shoduje v tom, že příčiny krize jsou hluboké a časově spadají před rok 2008, kdy se svět poprvé otřásl pod údery finanční krize. „Nejde o klasickou měnovou krizi nebo, jak se říká, krizi eura,“ prohlásil Dlouhý. „Jedná se především o rozpočtovou, posléze dluhovou krizi generovanou nepřiměřenými nároky jak obyvatel evropských zemí, tak obecně nároky veřejných rozpočtů. Táhne se to už od 70. let minulého století,“ dodal.

Kalousek vidí základ pro problémy také v tom, co dostala Evropská unie do vínku. „Základní problém, který byl vložen na samém začátku do kolébky eurozóny, je problém jednoho regulátora. Každý prostor se společnou měnou musí mít dva regulátory – jednoho regulátora privátních peněz, což je centrální banka, a jednoho regulátora veřejných peněz, což je buď ministerstvo financí, či vláda,“ zdůraznil ministr.

Petr Nečas

„Naše vláda sleduje aktuální vývoj velmi pozorně. Tou situací se zabýváme hodně do hloubky, protože ji nepovažujeme jen za věc, která se týká eurozóny. (…) Jsme malou proexportně orientovanou ekonomikou se silnou provázaností ve všech aspektech s ekonomikou eurozóny. Z tohoto pohledu všechno, co se děje v eurozóně, má dopad na českou ekonomiku.“

Eurozónu zřejmě čekají velké změny

Podle Kalouska musí nyní eurozóna vyřešit skutečnost, že bude v budoucnu vypadat jinak. „Nikdo neví, jak,“ podotkl ministr. Mohla by být menší s přísnějšími pravidly a posílenými sankcemi za jejich nedodržování. Mohlo by ale také dojít k vytvoření fiskální unie a vzniku, podle Kalouska tolik potřebného, druhého regulátora.

Posílení koordinace fiskálních politik a dohledu napříč unií je vedle zlepšení fiskální disciplíny nutným krokem také podle premiéra Nečase. „Má-li eurozóna fungovat dál, tak tyto prvky se prostě musí prohloubit, to je realita, se kterou se musí počítat,“ míní Nečas. Krom toho je podle něj třeba posílit také konkurenceschopnost Evropy. K tomu by mimo jiné přispělo dokončení jednotného evropského trhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Firma onsemi ruší plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě

Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 miliardy korun). Důvodem je vývoj na trhu, oznámila v pátek firma v tiskové zprávě. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) ve zprávě firmy sdělil, že výroba a investice onsemi v Česku budou pokračovat.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Země vlastníků bytů: Proč je ve Španělsku tak málo sociálního bydlení

Vystěhovávání nájemníků, prudce rostoucí nájmy, mladí lidé, kteří se nemohou osamostatnit, a tisíce lidí v ulicích. Bytová krize ve Španělsku se nachází v jednom ze svých nejkritičtějších období. Za touto sociální krizí se však skrývá strukturální nedostatek, který přetrvává již desítky let: Španělsko má jeden z nejmenších veřejných bytových fondů v Evropě.
před 7 hhodinami

Růst průmyslu byl v září nejvyšší za čtyři roky

Průmyslová výroba v Česku se v září meziročně zvýšila o 6,2 procenta, což je nejvyšší měsíční růst za čtyři roky. K letošnímu zrychlení pomohla zejména výroba motorových vozidel a elektřiny, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Meziměsíčně byla průmyslová produkce vyšší o 2,7 procenta, v tomto případě to byl nejvyšší růst od října 2023. Stavební výroba v tuzemsku v září meziročně vzrostla o 1,6 procenta.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

ČNB i ministerstvo financí zhoršily výhled schodku veřejných financí

Česká národní banka (ČNB) ve své nové predikci zhoršila výhled schodku veřejných financí na letošek i na další dva roky. Letos podle ní deficit dosáhne 2,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP), v srpnu očekávala 2,6 procenta HDP. V pátek zveřejnilo svůj nový fiskální výhled i ministerstvo financí: Letošní schodek veřejných financí očekává ve stejné výši jako centrální bankéři. Další zhoršování předpokládá též v příštím roce, poté naopak očekává zlepšení. Obě instituce ve svých předpovědích rovněž zhoršily odhad letošního růstu ekonomiky – shodně na 1,7 procenta.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Akcie v USA vykázaly nejprudší pokles za půl druhého roku

Americké akcie ve čtvrtek prudce oslabily v čele s technologickými podniky. Ty se dostaly pod tlak, protože vítězství demokratů v kongresových volbách vyvolalo obavy z přísnější regulace umělé inteligence (AI). O den dřív přitom akciové indexy naopak výrazněji rostly.
5. 11. 2026Aktualizováno5. 11. 2026‌‌

Babiš připustil možnost úpravy valorizačního vzorce v návrhu financování ČT a ČRo

Premiér Andrej Babiš (ANO) v rozhovoru pro Českou televizi připustil, že valorizační vzorec, který má podle návrhu po přesunu financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet České televizi (ČT) a Českému rozhlasu (ČRo) zvyšovat rozpočet v případě desetiprocentní kumulativní inflace, by se mohl snížit na šest procent. Změny v návrhu podmínil souhlasem koaličních partnerů.
5. 11. 2026Aktualizováno5. 11. 2026‌‌

ČNB podle očekávání zvýšila základní úrokovou sazbu

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Základní úroková sazba se tak dostala na nejvyšší úroveň od počátku roku 2025. Finanční trh zpřísnění měnové politiky očekával s ohledem na předpokládané zrychlení inflace v příštím roce.
5. 11. 2026Aktualizováno5. 11. 2026‌‌

Američané vyjádřili ve volbách odpor proti výstavbě datových center

Američtí voliči vyjádřili odpor vůči datovým centrům napříč celými Spojenými státy, píší média. V sérii referend na místní úrovni odhlasovali omezení jejich výstavby a ve státech jako Texas, Georgia a Ohio zvolili demokratické guvernéry, kteří slíbili přísnější regulaci.
4. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.