Německo chce zpoplatnit dálnice – hlavně pro cizince

Berlín - Německé ministerstvo dopravy zvažuje zpoplatnění německých dálnic i pro osobní automobily. Chtělo by však, aby finanční zátěž mýtného nesli hlavně cizinci, tedy také Češi. Zkoumá proto návrh, podle něhož by se německým motoristům poplatek kompenzoval úlevou u daně z vozidla. Za jízdu po dálnici řidiči platí v řadě evropských zemí. Kromě Česka například také na Slovensku, v Rakousku, Itálii nebo Francii.

Mluvčí ministerstva potvrdila, že si úřad nyní nechává zpracovávat analýzu, nakolik tento postup umožňuje evropské právo. Studii by měl mít k dispozici do podzimu. Řidiče však mluvčí ujišťovala, že žádné konkrétní plány na zavedení mýtného pro osobní auta ministerstvo teď nechystá.

Zpoplatnění německých dálnic pro osobní vozidla prosazuje již delší dobu německý ministr dopravy Peter Ramsauer. Od zavedení mýtného nebo dálničních známek si slibuje výrazné přilepšení do rozpočtu na opravy a výstavbu silniční sítě v zemi.

Státy bez dálničních poplatků:

  • Německo (pouze pro osobní vozidla)
  • Belgie
  • Dánsko
  • Finsko
  • Nizozemsko
  • Lichtenštejnsko
  • Lucembursko
  • Malta
  • Švédsko

Němci se bojí diskriminace

Kancléřka Angela Merkelová to doposud odmítala. Diskusi o nynějším návrhu ale mluvčí vlády připustil. „Je to návrh, kterému by se mělo věnovat, až bude skutečně ležet na stole,“ prohlásil Georg Streiter. Také on však upozornil na možnou kolizi se zákazem diskriminace v právních předpisech Evropské unie.

O zpoplatnění dálnic pro osobní dopravu, jako je tomu například v Česku, se v Německu mluví již řadu let. Jedním z tradičních argumentů zastánců je tvrzení, že by podíl na nákladech za údržbu silnic jeho prostřednictvím nesli i cizinci, kteří německé tahy hojně využívají. Tomu však odporuje největší autoklub v zemi ADAC, podle něhož zahraniční motoristé tvoří pouhých pět procent účastníků dopravního provozu v Německu.

3 minuty
Telefonát Martina Jonáše
Zdroj: ČT24

Mýtné v Německu nyní platí jen kamiony

Tam v současnosti platí elektronické mýtné pouze kamiony nad 12 tun. Kromě dálnic byla tato povinnost od 1. srpna rozšířena i na více než 1 100 kilometrů čtyřproudých spolkových silnic. Tyto komunikace jsou postaveny v dálničním stylu a jsou napojeny na dálnice. Německé ministerstvo dopravy si od rozšíření výběru mýtného u kamionů slibuje dodatečných 100 milionů eur (zhruba 2,5 miliardy Kč) ročně na investice do silniční sítě.

Svaz německých měst a obcí přitom tlačí na to, aby se mýtné pro kamiony rozšířilo na veškeré silnice v zemi. „V opačném případě hrozí další omezování investic do komunálních komunikací,“ upozornil předák svazu měst a obcí Gerd Landsberg. Německé obce podle svazu nesou podstatnou část nákladů na údržbu rozsáhle silniční sítě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026
Načítání...