Některé pojišťovny čelí kvůli dluhové krizi riziku značných ztrát

Londýn - Některé evropské pojišťovny čelí kvůli nákupu dluhopisů finančně slabých zemí nebo jejich bank riziku vysokých ztrát. Podle ekonomického listu The Wall Street Journal se přitom riziko nemusí týkat jen dluhopisů řeckých, ale také portugalských, italských, irských nebo španělských. Mezi nejohroženější patří podle expertů zřejmě nizozemsko-belgická Ageas, která se až do loňského roku jmenovala Fortis.

Než se loni na jaře dluhová krize v eurozóně citelně zhoršila, řada pojišťoven kupovala dluhopisy prakticky všech zemí či bank v eurozóně a nelámala si příliš hlavu nad tím, zda se v budoucnu návratu své investice dočkají, píše Wall Street Journal. Naopak často měly pocit, že mohou investorům i klientům zajistit téměř bez rizika vysoké zhodnocení.

Dnes je ale Řecko na pokraji platební neschopnosti a mnoho investorů se obává, zda nemůže být další na řadě Irsko, Portugalsko, nebo dokonce Španělsko. Banky, které si uvědomují riziko ztrát, se pak podle deníku snaží problémy přenést raději na své majitele, než by riskovaly, že bude nutné obrátit se na vládu, tedy na daňové poplatníky.

A jaký je výsledek? Některé evropské pojišťovny čelí reálnému riziku vysokých ztrát, které mohou zdecimovat jejich finanční sílu a nepříznivě ovlivnit i klienty, kteří mají životní pojistku. Vzhledem k tomu, že pojišťovny nemusí být zrovna informačně otevřené, je podle analytiků a lidí z odvětví těžké odhadnout, jaké by byly dopady na jednotlivé pojišťovny.

„Myslím, že jejich expozice jsou nyní ještě ovladatelné,“ míní šéf evropského pojistného dohledu Gabriel Bernardino, podle kterého má většina pojišťoven dostatečně diverzifikované portfolio, aby mohla ustát ztráty a nepotopit se. Přesto se mohou podle něj některé pojišťovny dostat do potíží.

Problémy mohou mít Němci, Italové i Francouzi

Analytici tvrdí, že vedle zmíněné Ageas má v portfoliu významné procento dluhopisů rizikových zemí například i německá pojišťovna Allianz, italská Assicurazioni Generali či francouzská Groupama.

Jak mohou dopady takového rizika vypadat v praxi, už minulý týden ukázala americká pojišťovna Aflac. Upozornila totiž akcionáře, že za druhé čtvrtletí patrně bude mít hrubou ztrátu 610 milionů dolarů (asi 10,5 miliardy Kč). Ztráta bude výsledkem prodeje investic do řeckých, irských a portugalských bank a do dalších finančních institucí.

Většina expertů se nicméně shoduje na tom, že ztráty pojišťoven by pravděpodobně byly méně závažné než ztráty bankovního sektoru. Pojišťovny ze zemí eurozóny drží řecké dluhopisy v hodnotě 24,1 miliardy eur, to je zhruba polovina sumy, kterou mají v obdobných cenných papírech evropské banky.

Riziko, že se pojišťovny budou muset vyrovnat s nemalými ztrátami, zvyšují především současná jednání mezi evropskými vládami a předními bankami a pojišťovnami o možné restrukturalizaci řeckého dluhu. Pomocnou ruku už Řecku nabídly francouzské banky. Ty vymění až 70 procent dluhopisů, které mají v portfóliích. Plán předpokládá, že banky reinvestují očekávaný výnos ze splatných dluhopisů do nových papírů se splatností minimálně 30 let.

V bance
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
před 3 hhodinami

Sněmovna schválila základní údaje rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci schválila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu. Národní rozpočtová rada již dříve uvedla, že navržený rozpočet je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s tím ale nesouhlasí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 20 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
10. 2. 2026

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
10. 2. 2026

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
10. 2. 2026
Načítání...