Na výstavbu nové dráhy na Ruzyni by mohly přispět fondy EU

Praha - Mezinárodní letiště v pražské Ruzyni potřebuje novou přistávací dráhu, která by umožnila zdvojnásobit jeho kapacitu. Management zvažuje, že pro tuto několikamiliardovou investici bude žádat o peníze z evropských fondů. Díky nové dráze má být letiště schopné ročně odbavit až 21 milionů cestujících. Teď je to zhruba polovina.

„Možnost využít prostředky z Evropské unie v současné době analyzujeme tak, abychom věděli, jestli je budeme moct použít v budoucnu jako jeden z možných zdrojů financování paralelní dráhy,“ informovala mluvčí Letiště Praha Eva Krejčí. Přesný plán, kdy se bude dráha stavět a jak bude financována, bude mít letiště v ruce nejdříve v roce 2014.

Náklady na výstavbu nové dráhy se odhadují zhruba na 9 miliard korun. Jak velkou šanci na přidělení dotace Ruzyně má a o kolik peněz by letiště mohlo Brusel požádat, si ale zatím netroufá nikdo odhadnout. Rozhodně by ale nebylo prvním letištěm v Česku, které peníze z Evropské unie na svůj rozvoj dostalo. Celkem jich bylo šest. „Celkem bylo vyplaceno 440 milionů korun. Největší dotaci dostalo letiště v Ostravě Mošnově, a to 300 milionů,“ uvedla mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Jana Jabůrková.

Nová dráha nahání strach okolním obcím

Bez nové paralelní dráhy se přitom pražská Ruzyně v budoucnu neobejde. Už teď je ve špičkách kapacita stávající dráhy na hraně. Letadla tak musejí často čekat na přistání i na odlet. Nová dráha bude o něco kratší než současná hlavní ranvej. V provozu by měla být od roku 2017. Letadla by na ní měla přistávat pouze ve dne, aby stroje nerušily noční klid v okolních obcích.

2 minuty
Reportáž Hany Vorlíčkové
Zdroj: ČT24

Nejvyšší zátěž čeká kvůli paralelní dráze severozápadní okraj Prahy. Některým obcím, například Horoměřicím, Nebušicím nebo Suchdolu, by to podle studie o vlivu leteckého hluku mohlo dokonce znemožnit další rozvoj. „Obytnou zástavbu nelze do lokalit nadlimitně zatížených hlukem vůbec umísťovat,“ konstatovala již dříve autorka studie Dana Potužníková. Ruzyňské letiště má nyní dvě ranveje. Pravidelně se však využívá pouze jedna. Na druhou se vztahují přísné restrikce právě kvůli regulaci hluku v okolí letiště.

Absence paralelní dráhy překážkou v růstu dopravy

Stroje začaly na Ruzyni startovat bez několika mála týdnů před 75 lety. V prvních letech se startovalo na trávě kterýmkoli směrem – vždy proti větru. V roce 1939 se začalo s výstavbou zpevněné ranveje. Ta, ze které letadla startují dnes, slouží už od začátku 60. let. Podle vedení letiště už současná dráha v době provozních špiček nepostačuje a bez dalšího rozšíření bude hlavní překážkou v očekávaném růstu civilní letecké dopravy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 7 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 14 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 14 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánovčera v 14:56

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...