Letový provoz na českém nebi se od roku 2000 víc než zdvojnásobil

Praha - Provoz letadel nad územím České republiky narostl od počátku století na více než dvojnásobek. Zatímco v roce 2000 přes české území přelétlo 308.000 letadel, letos to bude 635.000. Vyplývá to z aktuálních údajů Řízení letového provozu. Strmý růst z posledních let však postupně ztrácí na dynamice a přesouvá se dále do východní Evropy.

Nejvíce, o 22 procent na 565.000 letadel, se provoz navýšil v roce 2004. Evropský průměr se přitom v té době pohyboval mezi čtyřmi a pěti procenty. Mluvčí ŘLP Richard Klíma to zdůvodňuje především nástupem nízkonákladových leteckých společností v regionu střední Evropy, malou mírou zpoždění nad českým územím a nízkými přeletovými poplatky. Ceny přilákaly aerolinie, které by normálně volily kratší trasu.

„Od roku 2005 se nárůst provozu v českém vzdušném prostoru snížil a postupně začal kopírovat evropský průměr,“ řekl Klíma. Může za to především vysoká cena leteckého paliva, která začala převažovat nad benefity z nízkých přeletových poplatků. „Logickým důsledkem je návrat leteckých dopravců na nejkratší tratě,“ řekl Klíma.

Přesto ŘLP očekává, že letadel bude na českém nebi stále více. V roce 2008 půjde o 650.000 přelétajících strojů, v roce 2009 ještě o 15.000 více. „Z provedených prognóz vyplývá, že meziroční nárůst letového provozu můžeme očekávat i v letech následujících,“ řekl Klíma. Česká republika je podle něj díky své pozici pro aerolinie přitažlivá, protože tvoří přirozenou spojnici mezi východní a západní Evropou.

Podobnou dynamiku leteckého provozu (osm až deset procent), jakou měla Česká republika před několika lety, dnes zažívají země ve východní Evropě, především Ukrajina, Rumunsko, Bulharsko, Estonsko a Lotyšsko. „Jde o přirozený přesun a vyrovnávání nárůstu objemu provozu, který probíhal v minulých letech v Evropě střední a ještě předtím v Evropě západní,“ řekl Klíma.

Ekonomické přínosy pro Českou republiku z rostoucího provozu jsou podle Klímy dvojího druhu. V širším evropském pohledu podporuje český růst evropskou ekonomiku v oblasti pohybu zboží a osob, což přispívá k dalšímu růstu evropského HDP. V užším, českém pojetí, ŘLP vytváří zisk, platí daně a přispívá na budování letecké infrastruktury. „Tím vytváří předpoklady pro zvyšování kapacity a kvality služeb,“ dodal Klíma.

Loni státní podnik Řízení letového provozu utržil 2,8 miliardy korun a hospodařil s čistým ziskem 160 milionů Kč. Letos vedení očekává výdělek 250 milionů korun. Zisk však nemůže růst donekonečna, neboť je administrativně omezen na „přiměřenou míru“.

Od ledna podnik také sníží cenu za traťové navigační služby, výpadek by však měla nahradit právě vyšší hustota provozu. Při přeletu českého území zaplatí dopravci od nového roku za přeletovou jednotku, která zohledňuje vzdálenost a hmotnost letadla, 41,27 eura (1100 Kč) oproti současným 43,58 eura (1170 Kč). I přes pokles jde o druhou nejvyšší cenu od roku 2000.

Za 400kilometrový let nad Českou republikou dnes platí nejběžnější Boeing 737 celkem 6000 korun, nová cena je o 800 korun nižší. Jedno z největších dopravních letadel, Boeing 747 Jumbo, platí za stejnou vzdálenost 15.000 Kč, po snížení poplatku zaplatí 12.800 korun. Poplatky ŘLP jsou nastaveny tak, aby zvýhodňovaly velká letadla.

Kromě tranzitních letů navádějí dispečeři ŘLP letadla na přistání na letištích s mezinárodním provozem, v Praze - Ruzyni, Brně - Tuřanech, Ostravě - Mošnově a v Karlových Varech. I tady provoz každoročně roste. Na čtyřech letištích loni přistálo nebo odstartovalo 216.833 letadel. Nejhustší provoz je na letišti v Praze. Největším zákazníkem ŘLP při přeletech ČR je německá Lufthansa, přibližovací služby na letištích nejvíce využívají ČSA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EET 2.0 se spustí příští rok. Pro nejmenší podnikatele nebude povinná

Stát zavede nový systém evidence tržeb EET 2.0 od ledna příštího roku, nejprve v pilotním režimu, oznámila ve středu ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Součástí návrhu bude výjimka EET OFF, určená pro nejmenší podnikatele. Zavedení EET 2.0 si Schillerová vytkla jako jeden ze svých cílů v boji se šedou ekonomikou a s daňovými úniky.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Zájem o sdílení elektřiny roste

Do sdílení elektřiny se v Česku zapojilo už přes 36 tisíc účastníků. Přidat by se k nim mohl například i Martin Požárek, který si před třemi roky nechal nainstalovat fotovoltaiku kvůli rostoucí ceně elektřiny. V létě mu ale elektřina přebývá, a tak zvažuje její sdílení. Zájem o takovou možnost je stále větší. Pro zapojení je nutná registrace u Elektroenergetického datového centra. Dodavatel energie pak dokáže pomocí algoritmu spárovat zájemce, i když se neznají. Služba stojí 420 korun za nasdílenou megawatthodinu.
před 23 hhodinami

Maďarsko a Slovensko prosí Chorvatsko o ruskou ropu. Pomoc nabízí Česko

Budapešť požádala Chorvatsko, aby umožnilo přepravu ruské ropy přes ropovod Adria do Maďarska a na Slovensko. Klíčová trasa pro dodávky suroviny přes Ukrajinu totiž zůstává zablokovaná. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó chorvatské vládě žádost zaslal společně se slovenskou ministryní hospodářství Denisou Sakovou. Chorvatská strana je připravena ve věci vyhovět. Český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) nabídl Slovensku možnost dodávek ropy prostřednictvím ropovodu Družba.
17. 2. 2026Aktualizováno17. 2. 2026

Lajkuj v pokoji. Meta si patentovala AI, která na sítích zastoupí zesnulého

Společnost Meta získala patent na jazykový model, jenž by v nepřítomnosti uživatele pokračoval v jeho aktivitě na sociálních sítích, napsal server Business Insider. Nástroj vycvičený na datech konkrétního účtu by vytvořil „digitální klon“, který by dle firmy byl vhodný k zastoupení dotyčného třeba v případě dovolené – nebo smrti. Meta tvrdí, že eticky sporného robota nemá v plánu dál rozvíjet.
17. 2. 2026

Analýza srovnává hodnotu majetku domácností napříč Evropou. Jak si stojí Česko?

Čistá hodnota majetku mediánové tuzemské domácnosti dosahuje sto tisíc eur (zhruba 2,4 milionu korun) a je tak podobná jako v Nizozemsku nebo v Německu, vyplývá z analýzy majetku domácností, kterou zveřejnil think-tank Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Ekonomickém ústavu Akademie věd ČR. Studie nicméně upozorňuje, že na rozdíl od západních zemí v Česku tvoří dominantní díl hodnoty majetku nemovitost, v níž domácnost bydlí.
17. 2. 2026

Přípravy Dukovan pokračují podle plánu, řekl Havlíček. Stavba by měla začít v roce 2029

Přípravy projektu stavby dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, které má vybudovat korejská společnost KHNP, pokračují podle časového harmonogramu. V příštím roce by tak projekt měl získat platné stavební povolení, samotná stavba by pak měla začít v roce 2029. Na pondělní tiskové konferenci to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). První blok by měl být zprovozněn v roce 2036.
16. 2. 2026Aktualizováno16. 2. 2026

Vláda schválila hospodářskou strategii i zvláštní pobyt pro ukrajinské uprchlíky

Vláda na pondělním zasedání schválila hospodářskou strategii i nařízení umožňující uprchlíkům z Ukrajiny i v letošním roce žádat o udělení zvláštního dlouhodobého pobytu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání rovněž oznámil, že novým kandidátem na post ministra životního prostředí je Igor Červený (Motoristé). Kabinet také jmenoval zmocněnce pro transformaci sítě pražských nemocnic a výstavbu nové. Podle resortu zdravotnictví jím bude Pavel Scholz.
16. 2. 2026Aktualizováno16. 2. 2026

Banky poskytly v lednu hypotéky za 35,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v lednu hypoteční úvěry za 35,5 miliardy korun, což je o 4,4 procenta méně než před měsícem, ale o 57 procent více ve srovnání s loňským lednem. Nové úvěry bez refinancování klesly meziměsíčně o pět procent na 27,2 miliardy korun. Úrokové sazby nepatrně klesly na 4,48 procenta z prosincových 4,49 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 2. 2026
Načítání...