Je výpověď pro těhotné tabu?

Praha - Paní Kateřina se během jednoho měsíce dozvěděla dvě zásadní životní zprávy. Na konci června dostala výpověď a za dva týdny zjistila, že je těhotná. Co s tím? Skončí paní Kateřina bez práce, nebo těhotnou ženu zaměstnavatel prostě propustit nesmí?

Pracovní poměr na dobu neurčitou přináší řadu výhod. Jednou z nich je institut ochranné doby. To je doba, kdy je zaměstnanec z nějakého důvodu „ohrožen“. Slouží především (budoucím) maminkám - zaměstnankyně je v ochranné době ve chvíli, kdy je těhotná nebo čerpá mateřskou dovolenou nebo kdy zaměstnankyně nebo zaměstnanec čerpají rodičovskou dovolenou. Krom toho se ochranná doba vztahuje také na dočasně práce neschopné, pracovníky vykonávající vojenské cvičení nebo veřejnou funkci.

Ochrana před vyhazovem

Zaměstnance v ochranné době smí zaměstnavatel propustit pouze ve výjimečných případech. Platí to i pro ty ženy, které o svém těhotenství zatím neví. Určující je totiž fakt, zda byla budoucí maminka v době doručení výpovědi již těhotná. Rozhodující slovo v tom má gynekolog. V těhotenském průkazu, který ženě vystaví zhruba ve druhém měsíci, se přesně stanoví, ve kterém týdnu těhotenství žena je.

Výpověď doručená ženě v době těhotenství je neplatná. Zaměstnavatel těhotnou ženu navíc ani nemůže osočovat z toho, že mu o své radostné zprávě nedala vědět hned, jak se o ní dozvěděla. Žádný právní předpis totiž nestanovuje, kdy se musí zaměstnavateli těhotenství oznámit.

Ochranná doba se však vztahuje pouze na dobu těhotenství, mateřské a rodičovské dovolené. Po skončení ochranné doby může ženě zaměstnavatel dát výpověď znovu, tentokrát platnou a s dvouměsíční výpovědní dobou.

Zároveň je však třeba připomenout, že rovnítko mezi těhotenstvím a nevyhoditelnost dát nelze. Existuje totiž jedna výjimka. „V případě výpovědi z důvodu, že se ruší zaměstnavatel nebo jeho část, může dát zaměstnavatel výpověď i těhotné ženě nebo ženě čerpající mateřskou dovolenou,“ připomněla mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Štěpánka Filipová. Těhotná žena není chráněna ani v případě, pro který může zaměstnavatel okamžitě zrušit pracovní poměr (zvlášť hrubé porušení povinností). Smůlu mají také ty ženy, které mají smlouvu na dobu určitou. Zaměstnání s uběhnutím lhůty končí, bez ohledu na zdravotní stav nebo těhotenství.

Nejprve výpověď, až pak těhotenství

Zmínit je třeba také situaci, kdy skutečnost, pro kterou plyne ochranná doba, tedy v tomto případě těhotenství, nastala až po doručení výpovědi. „Výpověď je v takovém případě platná. Pokud by ale výpovědní doba měla uplynout v ochranné době (pracovní poměr by měl skončit například v době pracovní neschopnosti zaměstnance), pak se ochranná doba nezapočítává do výpovědní doby,“ radí Filipová.

To v praxi znamená, že výpovědní doba se ze zákona přerušuje. Její zbývající část doběhne po skončení ochranné doby, a tak jako tak pracovní poměr skončí. Nabízí se otázka, proč je v takovém případě ochranná doba potřeba, když je jisté, že žena v práci skončí. Hraje se totiž o nároky na peněžitou pomoc v mateřství a rodičovský příspěvek, pro které je stěžejní, zda trvá pracovní poměr. O jejich podmínkách jsme v Poradně informovali v polovině června.

Těhotenství a práce

Očekávání potomka neovlivňuje jen ukončení pracovní činnosti. V drtivé většině případů žena v práci zůstává. Zákon budoucím maminkám ale řadu činností zakazuje. Například práce se zvýšeným rizikem úrazů, v mrazech nebo s nebezpečnými látkami. Kompletní přehled je možné najít na webu ministerstva práce a sociálních věcí. V takových případech je nutné ženu přeřadit na jinou práci. Zaměstnavatel musí vyhovět i tehdy, pokud o přeřazení požádá těhotná žena pracující v noci (typicky na denní směnu). Budoucí maminky navíc nesmí vykonávat přesčasy.

Vždy ale záleží na domluvě se zaměstnavatelem. Rozhodně není jeho povinností ženu při slabých nevolnostech přeřadit z jedné kanceláře do druhé. Rozhodující slovo má v tomto případě lékař - ten zaměstnankyni vydá potřebný posudek.

Zákon také myslí na finance, a tak by měla být pozice, na kterou ženu zaměstnavatel převede, stejně ohodnocena jako předchozí, případně zaměstnankyně zažádá o vyrovnávací příspěvek.

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se poskytuje podle zákoníku práce zaměstnankyni, která byla z důvodu těhotenství a mateřství dočasně převedena na jinou práci a z ní má bez svého zavinění nižší výdělek. Dávka se poskytuje těhotné zaměstnankyni nebo matce do konce 9. měsíce po porodu, pokud vykonávala práci, která je těmto ženám zakázána. Také zaměstnankyni, která nemůže vykonávat dosavadní práci, protože podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství, mateřství nebo kojení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoV něčem jsme selhali, reaguje Žáček na nesplněný závazek NATO

Česko loni nesplnilo závazek NATO – na obranu stát nevydal dvě procenta HDP. „Ano, beru to, že jsme v něčem selhali, to přiznávám,“ řekl v pořadu Interview ČT24 člen sněmovního výboru pro obranu a místopředseda poslaneckého klubu ODS Pavel Žáček s tím, že ale „věřili, že to půjde zvládnout“. Tématem rozhovoru byla i koncepce armády, kterou po dokončení pošle vláda do výboru pro obranu. „Budeme rozebírat jednotlivé nuance, teprve zjistíme, jak se to změnilo (…) a uvidíme, jestli to bude realistické,“ nastínil Žáček. Tématem rozhovoru byl i vztah amerického prezidenta Donalda Trumpa s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Podle Žáčka se Česko kritice Spojených států nevyhne. Trump na summitu v Ankaře bude podle něj ukazovat prstem na státy, které závazek dvou procent HDP nesplnily, a tedy i na Babiše. „To opravdu nic nezmění – ani dobré vztahy,“ komentoval Žáček. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 11 hhodinami

Česká národní banka zvýšila základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta

Bankovní rada České národní banky zvýšila ve čtvrtek základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Současně rada rozhodla o růstu diskontní sazby ve stejném rozsahu na 2,75 procenta a lombardní sazby na 4,75 procenta. Jednání se zúčastnilo všech sedm členů rady. Ještě před jejich rozhodnutím varoval premiér Andrej Babiš (ANO), že zvýšení sazeb by zásadně poškodilo životy obyvatel, podnikatelů i celou ekonomiku.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Podpora na výstavbu dostupného nájemního bydlení se sníží

Podpora na výstavbu dostupného nájemního bydlení se oproti původní podobě nastavené bývalou vládou sníží. Nově bude pokrývat 75 až 85 procent celkových nákladů na výstavbu. Přímá dotace pak bude činit patnáct až třicet procent podle kraje. Na tiskové konferenci to uvedli zástupci ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a Státního fondu podpory investic (SFPI).
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoGoláň a Mračková Vildumetzová debatovali o novele o veřejných rozpočtech

Horní komora upravila novelu o veřejných rozpočtech, znovu ji bude muset projednat sněmovna. Podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec by měly být podle Senátu přísnější. „Pokud vláda chce investovat, tak ať to dělá v rámci sledovaného rámce. Pokud to vyjme mimo deficit státního rozpočtu, tak hrozí utrácení na provozních výdajích. Vyjmutí na únikovou doložku není následně hlídáno rozpočtovými pravidly,“ řekl šéf senátního ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS). „Únikové doložky například v případě mimořádné bezpečnostní situace si k investicím žádají samotné bezpečnostní a zpravodajské služby. Stát pak bude připravený a pružný. Vláda navíc navrhuje postupné snižování dluhu,“ hájila novelu členka senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Debatou ve středečních Událostech, komentářích, která ještě předcházela rozhodnutí Senátu, provázel Lukáš Dolanský.
před 22 hhodinami

Správce Liberty Ostrava žaluje exčleny představenstva o téměř 19 miliard korun

Insolvenční správce zkrachovalé hutní společnosti Liberty Ostrava podal žalobu proti čtyřem bývalým členům jejího představenstva. V žalobě na doplnění pasiv po nich žádá téměř 19 miliard korun. Mezi žalovanými je i bývalý majitel Sanjeev Gupta, sdělil správcův mediální zástupce Michal Štefl.
17. 6. 2026

Rusko sužuje palivová krize, stojí za ní ukrajinské údery

Krize kolem zásobování benzinem a naftou, kterou způsobily dálkové údery ukrajinské armády, nabývá pro Rusko znepokojivých rozměrů. Web Rádia Svoboda informuje o řadách omezení při nákupu pohonných hmot, kterým obyvatelé Ruska a jím okupovaných území čelí. Jakkoliv úřady přijímají protiopatření, zastavit ji může zřejmě pouze Kyjev, uvádí v analýze server Meduza. Podle zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka je situace v Moskvě jiná než ve zbytku země, protože hlavní město je výkladní skříní tamního režimu.
17. 6. 2026

Evropský parlament schválil klíčovou část obchodní dohody s USA

Poslanci Evropského parlamentu (EP) schválili zrušení dovozních cel na většinu průmyslového a zemědělského zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem z loňského léta. Tu Evropská komise (EK) uzavřela ve snaze zabránit zavedení vysokých cel americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
16. 6. 2026Aktualizováno16. 6. 2026

Na zastropování věku odchodu do důchodu se nemusí spěchat, soudí Juchelka

Zastropování věku odchodu do důchodu na 65 let, volební slib současné vlády, bude splněn během čtyř let jejího období, nyní se na to nemusí spěchat, řekl v pořadu Interview ČT24 ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). „Uvidíme, zda se to stihne,“ uvedl pak k dotazu moderátora Daniela Takáče, zda se od ledna 2027 spustí zamýšlená valorizace důchodů o inflaci a půlku mzdy, namísto jedné třetiny. Dále věří, že u superdávky zbudou ministerstvu peníze, aby pak mohlo podpořit provozovatele sociálních služeb. Pokud nezbudou, budou si muset kraje a obce pomoci ze svých účtů samy, nebo zahájit jednání s ministerstvem financí, uvedl Juchelka.
16. 6. 2026
Načítání...