Je výpověď pro těhotné tabu?

Praha - Paní Kateřina se během jednoho měsíce dozvěděla dvě zásadní životní zprávy. Na konci června dostala výpověď a za dva týdny zjistila, že je těhotná. Co s tím? Skončí paní Kateřina bez práce, nebo těhotnou ženu zaměstnavatel prostě propustit nesmí?

Pracovní poměr na dobu neurčitou přináší řadu výhod. Jednou z nich je institut ochranné doby. To je doba, kdy je zaměstnanec z nějakého důvodu „ohrožen“. Slouží především (budoucím) maminkám - zaměstnankyně je v ochranné době ve chvíli, kdy je těhotná nebo čerpá mateřskou dovolenou nebo kdy zaměstnankyně nebo zaměstnanec čerpají rodičovskou dovolenou. Krom toho se ochranná doba vztahuje také na dočasně práce neschopné, pracovníky vykonávající vojenské cvičení nebo veřejnou funkci.

Ochrana před vyhazovem

Zaměstnance v ochranné době smí zaměstnavatel propustit pouze ve výjimečných případech. Platí to i pro ty ženy, které o svém těhotenství zatím neví. Určující je totiž fakt, zda byla budoucí maminka v době doručení výpovědi již těhotná. Rozhodující slovo v tom má gynekolog. V těhotenském průkazu, který ženě vystaví zhruba ve druhém měsíci, se přesně stanoví, ve kterém týdnu těhotenství žena je.

Výpověď doručená ženě v době těhotenství je neplatná. Zaměstnavatel těhotnou ženu navíc ani nemůže osočovat z toho, že mu o své radostné zprávě nedala vědět hned, jak se o ní dozvěděla. Žádný právní předpis totiž nestanovuje, kdy se musí zaměstnavateli těhotenství oznámit.

Ochranná doba se však vztahuje pouze na dobu těhotenství, mateřské a rodičovské dovolené. Po skončení ochranné doby může ženě zaměstnavatel dát výpověď znovu, tentokrát platnou a s dvouměsíční výpovědní dobou.

Zároveň je však třeba připomenout, že rovnítko mezi těhotenstvím a nevyhoditelnost dát nelze. Existuje totiž jedna výjimka. „V případě výpovědi z důvodu, že se ruší zaměstnavatel nebo jeho část, může dát zaměstnavatel výpověď i těhotné ženě nebo ženě čerpající mateřskou dovolenou,“ připomněla mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Štěpánka Filipová. Těhotná žena není chráněna ani v případě, pro který může zaměstnavatel okamžitě zrušit pracovní poměr (zvlášť hrubé porušení povinností). Smůlu mají také ty ženy, které mají smlouvu na dobu určitou. Zaměstnání s uběhnutím lhůty končí, bez ohledu na zdravotní stav nebo těhotenství.

Nejprve výpověď, až pak těhotenství

Zmínit je třeba také situaci, kdy skutečnost, pro kterou plyne ochranná doba, tedy v tomto případě těhotenství, nastala až po doručení výpovědi. „Výpověď je v takovém případě platná. Pokud by ale výpovědní doba měla uplynout v ochranné době (pracovní poměr by měl skončit například v době pracovní neschopnosti zaměstnance), pak se ochranná doba nezapočítává do výpovědní doby,“ radí Filipová.

To v praxi znamená, že výpovědní doba se ze zákona přerušuje. Její zbývající část doběhne po skončení ochranné doby, a tak jako tak pracovní poměr skončí. Nabízí se otázka, proč je v takovém případě ochranná doba potřeba, když je jisté, že žena v práci skončí. Hraje se totiž o nároky na peněžitou pomoc v mateřství a rodičovský příspěvek, pro které je stěžejní, zda trvá pracovní poměr. O jejich podmínkách jsme v Poradně informovali v polovině června.

Těhotenství a práce

Očekávání potomka neovlivňuje jen ukončení pracovní činnosti. V drtivé většině případů žena v práci zůstává. Zákon budoucím maminkám ale řadu činností zakazuje. Například práce se zvýšeným rizikem úrazů, v mrazech nebo s nebezpečnými látkami. Kompletní přehled je možné najít na webu ministerstva práce a sociálních věcí. V takových případech je nutné ženu přeřadit na jinou práci. Zaměstnavatel musí vyhovět i tehdy, pokud o přeřazení požádá těhotná žena pracující v noci (typicky na denní směnu). Budoucí maminky navíc nesmí vykonávat přesčasy.

Vždy ale záleží na domluvě se zaměstnavatelem. Rozhodně není jeho povinností ženu při slabých nevolnostech přeřadit z jedné kanceláře do druhé. Rozhodující slovo má v tomto případě lékař - ten zaměstnankyni vydá potřebný posudek.

Zákon také myslí na finance, a tak by měla být pozice, na kterou ženu zaměstnavatel převede, stejně ohodnocena jako předchozí, případně zaměstnankyně zažádá o vyrovnávací příspěvek.

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se poskytuje podle zákoníku práce zaměstnankyni, která byla z důvodu těhotenství a mateřství dočasně převedena na jinou práci a z ní má bez svého zavinění nižší výdělek. Dávka se poskytuje těhotné zaměstnankyni nebo matce do konce 9. měsíce po porodu, pokud vykonávala práci, která je těmto ženám zakázána. Také zaměstnankyni, která nemůže vykonávat dosavadní práci, protože podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství, mateřství nebo kojení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podle výpočtu ČT vzroste minimální mzda od ledna o 2500 korun na 24 900

Minimální mzda se od ledna zvýší o 2500 korun na 24 900 korun hrubého měsíčně. Vyplývá to z výpočtu České televize podle nové makroekonomické prognózy ministerstva financí. Nejnižší možný výdělek při osmihodinové pracovní době tak bude odpovídat 44,5 procenta průměrné mzdy, což je dosud nejvyšší podíl v Česku. Výši minimální mzdy pro rok 2027 oznámí v pondělí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) zástupcům odborů.
před 1 hhodinou

USA zavedly 50procentní clo na kanadský dovoz, Ottawa přijde se stejnými cly

Spojené státy v sobotu ráno zavedly padesátiprocentní clo na kanadský dovoz v hodnotě dvaceti miliard dolarů (413 miliard korun). Kanada od 8. září zavede odvetná cla ve stejném objemu, oznámil kanadský premiér Mark Carney podle agentury AP. Ani na poslední chvíli se podle něj nepodařilo dohodnout jiné řešení obchodního sporu, a proto se rozhodl další vyjednávání pozastavit.
06:21Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Chystaný zákon o předkupním právu podle kritiků přihrává agrokoncernům

Ministerstvo zemědělství podle šéfa resortu Martina Šebestyána (za SPD) předloží návrh zákona o předkupním právu pro zemědělské pozemky. Ve hře jsou teď dvě podoby – jedna z nich by zavedla předkupní právo těch, co na pronajatých pozemcích hospodaří. Podle kritiků jde o prolomení vlastnického práva a pomohlo by to hlavně velkým holdingům.
před 15 hhodinami

VideoBudvar jedná o otevření pivovaru v Ázerbájdžánu

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) potvrdil, že státní podnik Budějovický Budvar jedná o projektu menšího pivovaru s restaurací v ázerbájdžánském hlavním městě Baku. Podle ministra má „propagovat českou pivní kulturu“, a to v místě, kde je spotřeba piva na rozdíl od tuzemska velmi nízká. „Z českého pohledu to není velké, uvažujeme o jednotkách tisíc hektolitrů – v této fázi,“ přiblížil ředitel pivovaru Budějovický Budvar Petr Dvořák.
před 15 hhodinami

Počet mladých podnikatelů se v Česku za deset let více než zdvojnásobil

Podle dat Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) podnikalo na konci roku 2025 celkem 17 270 lidí do dvaceti let, jejich počet se tak od konce roku 2016, kdy jich bylo 8243, více než zdvojnásobil. Nejvíce se mladí podnikatelé věnují oblastem jako stavebnictví, sport, zábava, doprava nebo IT, sdělila ČT Finanční správa ČR.
před 16 hhodinami

VideoZásobníky plynu jsou plné ze dvou třetin, stát zasahovat nebude

České zásobníky plynu jsou aktuálně naplněné ze dvou třetin, což je o čtrnáct procent méně než loni touto dobou. Hlavní příčinou je vyšší cena plynu, roli hrají i menší zbylé zásoby po loňské zimě. Česko však bude mít komodity dostatek, ujišťuje ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). „V Evropě je dostatek plynu, zásobníky jsou plněny v České republice o měsíc rychleji, než jak ukládá vyhláška (...) není důvod, aby do toho stát netržně vstupoval,“ popsal. Kvůli vývoji cen na velkoobchodním trhu už řada dodavatelů zdražila elektřinu i plyn. Jedná se přitom o nové, fixované produkty, o které roste mezi spotřebiteli zájem.
včera v 20:22

VideoElektroaut v Česku přibývá, v evropském srovnání ale prodeje zaostávají

Dražší paliva přivádí stále víc Čechů k elektromobilitě. Prodeje čistě elektrických vozů i hybridů rostou, na celkových prodejích se už podílí téměř sedmi procenty. V celé Evropské unii je to ale už přes dvacet procent a třeba v Norsku téměř 98 procent. Česko se tak v rámci Evropy řadí ke státům, kde se elektroauta prodávají nejméně. Zákazníky odrazuje cena elektrovozů či obava z krátké dojezdové vzdálenosti.
včera v 06:01

Schodek rozpočtu oproti letošku vzroste, nepřekročí 400 miliard, říká Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve čtvrtek třetím dnem jednala se členy vlády o návrhu státního rozpočtu na rok 2027. Setkala se s ministrem pro sport, prevenci a zdraví Borisem Šťastným (Motoristé), ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (ANO), ministrem školství Robertem Plagou (za ANO), ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) i s ministrem dopravy Ivanem Bednárikem (za SPD). Celkovou podobu rozpočtu vláda dosud nezveřejnila, schodek bude podle Schillerové vyšší než letošních 310 miliard, ale nižší než 400 miliard.
20. 8. 2026Aktualizováno20. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.