Je výpověď pro těhotné tabu?

Praha - Paní Kateřina se během jednoho měsíce dozvěděla dvě zásadní životní zprávy. Na konci června dostala výpověď a za dva týdny zjistila, že je těhotná. Co s tím? Skončí paní Kateřina bez práce, nebo těhotnou ženu zaměstnavatel prostě propustit nesmí?

Pracovní poměr na dobu neurčitou přináší řadu výhod. Jednou z nich je institut ochranné doby. To je doba, kdy je zaměstnanec z nějakého důvodu „ohrožen“. Slouží především (budoucím) maminkám - zaměstnankyně je v ochranné době ve chvíli, kdy je těhotná nebo čerpá mateřskou dovolenou nebo kdy zaměstnankyně nebo zaměstnanec čerpají rodičovskou dovolenou. Krom toho se ochranná doba vztahuje také na dočasně práce neschopné, pracovníky vykonávající vojenské cvičení nebo veřejnou funkci.

Ochrana před vyhazovem

Zaměstnance v ochranné době smí zaměstnavatel propustit pouze ve výjimečných případech. Platí to i pro ty ženy, které o svém těhotenství zatím neví. Určující je totiž fakt, zda byla budoucí maminka v době doručení výpovědi již těhotná. Rozhodující slovo v tom má gynekolog. V těhotenském průkazu, který ženě vystaví zhruba ve druhém měsíci, se přesně stanoví, ve kterém týdnu těhotenství žena je.

Výpověď doručená ženě v době těhotenství je neplatná. Zaměstnavatel těhotnou ženu navíc ani nemůže osočovat z toho, že mu o své radostné zprávě nedala vědět hned, jak se o ní dozvěděla. Žádný právní předpis totiž nestanovuje, kdy se musí zaměstnavateli těhotenství oznámit.

Ochranná doba se však vztahuje pouze na dobu těhotenství, mateřské a rodičovské dovolené. Po skončení ochranné doby může ženě zaměstnavatel dát výpověď znovu, tentokrát platnou a s dvouměsíční výpovědní dobou.

Zároveň je však třeba připomenout, že rovnítko mezi těhotenstvím a nevyhoditelnost dát nelze. Existuje totiž jedna výjimka. „V případě výpovědi z důvodu, že se ruší zaměstnavatel nebo jeho část, může dát zaměstnavatel výpověď i těhotné ženě nebo ženě čerpající mateřskou dovolenou,“ připomněla mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Štěpánka Filipová. Těhotná žena není chráněna ani v případě, pro který může zaměstnavatel okamžitě zrušit pracovní poměr (zvlášť hrubé porušení povinností). Smůlu mají také ty ženy, které mají smlouvu na dobu určitou. Zaměstnání s uběhnutím lhůty končí, bez ohledu na zdravotní stav nebo těhotenství.

Nejprve výpověď, až pak těhotenství

Zmínit je třeba také situaci, kdy skutečnost, pro kterou plyne ochranná doba, tedy v tomto případě těhotenství, nastala až po doručení výpovědi. „Výpověď je v takovém případě platná. Pokud by ale výpovědní doba měla uplynout v ochranné době (pracovní poměr by měl skončit například v době pracovní neschopnosti zaměstnance), pak se ochranná doba nezapočítává do výpovědní doby,“ radí Filipová.

To v praxi znamená, že výpovědní doba se ze zákona přerušuje. Její zbývající část doběhne po skončení ochranné doby, a tak jako tak pracovní poměr skončí. Nabízí se otázka, proč je v takovém případě ochranná doba potřeba, když je jisté, že žena v práci skončí. Hraje se totiž o nároky na peněžitou pomoc v mateřství a rodičovský příspěvek, pro které je stěžejní, zda trvá pracovní poměr. O jejich podmínkách jsme v Poradně informovali v polovině června.

Těhotenství a práce

Očekávání potomka neovlivňuje jen ukončení pracovní činnosti. V drtivé většině případů žena v práci zůstává. Zákon budoucím maminkám ale řadu činností zakazuje. Například práce se zvýšeným rizikem úrazů, v mrazech nebo s nebezpečnými látkami. Kompletní přehled je možné najít na webu ministerstva práce a sociálních věcí. V takových případech je nutné ženu přeřadit na jinou práci. Zaměstnavatel musí vyhovět i tehdy, pokud o přeřazení požádá těhotná žena pracující v noci (typicky na denní směnu). Budoucí maminky navíc nesmí vykonávat přesčasy.

Vždy ale záleží na domluvě se zaměstnavatelem. Rozhodně není jeho povinností ženu při slabých nevolnostech přeřadit z jedné kanceláře do druhé. Rozhodující slovo má v tomto případě lékař - ten zaměstnankyni vydá potřebný posudek.

Zákon také myslí na finance, a tak by měla být pozice, na kterou ženu zaměstnavatel převede, stejně ohodnocena jako předchozí, případně zaměstnankyně zažádá o vyrovnávací příspěvek.

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se poskytuje podle zákoníku práce zaměstnankyni, která byla z důvodu těhotenství a mateřství dočasně převedena na jinou práci a z ní má bez svého zavinění nižší výdělek. Dávka se poskytuje těhotné zaměstnankyni nebo matce do konce 9. měsíce po porodu, pokud vykonávala práci, která je těmto ženám zakázána. Také zaměstnankyni, která nemůže vykonávat dosavadní práci, protože podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství, mateřství nebo kojení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Inflace přichází. Zbrzdí růst ekonomiky i příjmů rozpočtu

Česká ekonomika letos roste méně, než se očekávalo. Výhled zhoršily všechny velké tuzemské instituce i třeba Evropská komise. Hospodářství ovlivnila hlavně nejistota ve světě, třeba nárůst cen komodit kvůli konfliktu na Blízkém východě. Firmy také omezují investice. Předpovídané zpomalení růstu HDP pod dvě procenta má vliv i na výběr daní – nižší útraty a zisky přinesou méně peněz do státní kasy.
před 2 hhodinami

VideoRoční kupón na MHD v Praze má zdražit, cenou dorovná Brno

Roční kupón na městskou hromadnou dopravu v Praze by měl od příštího roku stát o 1100 korun více. Podle nového pražského primátora Petra Hlaváčka (STAN) je zdražení otázka měsíců. Dosavadní cena 3650 korun řadí metropoli v rámci krajských měst k těm, kde je kupón nejlevnější. Po zvýšení ceny ale dorovná Brno, kde stojí roční jízdenka 4750 korun. Mezi krajskými městy jde o nejvyšší částku. Naopak nejméně cestující platí v Olomouci nebo Karlových Varech.
před 3 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o stavu českého zemědělství

Čeští zemědělci hovoří o jednom z nejtíživějších roků od vstupu Česka do Evropské unie. Potýkají se s rostoucími náklady, za kterými stojí mimo jiné zdražování vstupů a evropské požadavky na ochranu životního prostředí. Situaci jim naopak pomáhají zvládat národní i unijní dotace, které mohou přispět k větší potravinové soběstačnosti a konkurenceschopnosti českého zemědělství. O současném stavu odvětví debatovali v Událostech, komentářích z ekonomiky místopředsedové sněmovního zemědělského výboru Petr Bendl (ODS) a Karel Tureček (ANO), předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha a předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek. K tématu hovořil také prezident evropské organizace zemědělských družstev Lennart Nilsson. Pořadem provázeli Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
před 10 hhodinami

Aktuální návrh rozpočtu EU je podle Babiše pro Česko absolutně nepřijatelný

Aktuální návrh rozpočtu Evropské unie je pro Českou republiku absolutně nepřijatelný, řekl v neděli premiér Andrej Babiš (ANO). Kritizoval snížení peněz pro Česko a výdaje na provoz europarlamentu a dalších evropských struktur a také na Ukrajinu, která se pátým rokem brání ruské vojenské agresi.
10:27Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Náhrada klecí chovatele slepic stojí víc, s dražšími vejci ale nekonkurují dovozu

Způsob chovu českých slepic se postupně mění. Novým trendem jsou robotické kurníky, díky kterým jsou nosnice denně přímo na pastvě. Zemědělci také dokončují rušení klecí, které od nového roku zakazuje zákon. Zprovozňují prostornější, ale nákladnější voliéry. Podle drůbežářské unie je nyní problém s cenou tuzemských vajec, která je těsně nad náklady a není schopná konkurovat dovozu.
před 17 hhodinami

Vláda přichází s novým programem na podporu bydlení, starý zastavila

Dostupnost bydlení v Česku je nejhorší v EU. Vláda slibuje dát víc peněz na stavby domů s byty, ve kterých by lidé platili únosné nájmy, čemuž má pomoct nový program. S Evropskou komisí už kabinet vyjednal téměř šest miliard korun na dotace a zvýhodněné úvěry. Ministerstvo počítá se spuštěním příjmu žádostí na začátku příštího roku. Výsledkem by mělo být zhruba 2900 bytů s dostupnými činžemi. Opozice kritizuje prodlevy způsobené tím, že vláda nepokračovala v podpoře zavedené předchozím kabinetem, o kterou byl ze strany obcí zájem.
včera v 20:38‌‌

Škrty či zdanění velkých technologických firem. Costa představil upravený plán rozpočtu

Předseda Evropské rady António Costa představil přepracovaný vyjednávací rámec budoucího sedmiletého rozpočtu EU na roky 2028 až 2034. Navrhuje zdanit velké technologické společnosti a počítá se škrty ve výši 204 miliard eur (asi pět bilionů korun) oproti plánu představeném původně Evropskou komisí. Podle německého kancléře Friedricha Merze kompromisní návrh nadále není realistický a je třeba jeho objem snížit. Plán kritizuje i Paříž.
včeraAktualizovánovčera v 16:36‌‌

Cena bitcoinu klesla na dvouleté minimum

Cena nejznámější kryptoměny bitcoin sestoupila pod 56 tisíc dolarů (zhruba 1,25 milionu korun), dostala se tak na nejnižší úroveň za dva roky. Za poklesem bitcoinu podle agentury Reuters stojí odklon investorů od rizikovějších aktiv, který je důsledkem nejistoty ohledně dalšího vývoje v oblasti umělé inteligence (AI).
včera v 07:46‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.