Je výpověď pro těhotné tabu?

Praha - Paní Kateřina se během jednoho měsíce dozvěděla dvě zásadní životní zprávy. Na konci června dostala výpověď a za dva týdny zjistila, že je těhotná. Co s tím? Skončí paní Kateřina bez práce, nebo těhotnou ženu zaměstnavatel prostě propustit nesmí?

Pracovní poměr na dobu neurčitou přináší řadu výhod. Jednou z nich je institut ochranné doby. To je doba, kdy je zaměstnanec z nějakého důvodu „ohrožen“. Slouží především (budoucím) maminkám - zaměstnankyně je v ochranné době ve chvíli, kdy je těhotná nebo čerpá mateřskou dovolenou nebo kdy zaměstnankyně nebo zaměstnanec čerpají rodičovskou dovolenou. Krom toho se ochranná doba vztahuje také na dočasně práce neschopné, pracovníky vykonávající vojenské cvičení nebo veřejnou funkci.

Ochrana před vyhazovem

Zaměstnance v ochranné době smí zaměstnavatel propustit pouze ve výjimečných případech. Platí to i pro ty ženy, které o svém těhotenství zatím neví. Určující je totiž fakt, zda byla budoucí maminka v době doručení výpovědi již těhotná. Rozhodující slovo v tom má gynekolog. V těhotenském průkazu, který ženě vystaví zhruba ve druhém měsíci, se přesně stanoví, ve kterém týdnu těhotenství žena je.

Výpověď doručená ženě v době těhotenství je neplatná. Zaměstnavatel těhotnou ženu navíc ani nemůže osočovat z toho, že mu o své radostné zprávě nedala vědět hned, jak se o ní dozvěděla. Žádný právní předpis totiž nestanovuje, kdy se musí zaměstnavateli těhotenství oznámit.

Ochranná doba se však vztahuje pouze na dobu těhotenství, mateřské a rodičovské dovolené. Po skončení ochranné doby může ženě zaměstnavatel dát výpověď znovu, tentokrát platnou a s dvouměsíční výpovědní dobou.

Zároveň je však třeba připomenout, že rovnítko mezi těhotenstvím a nevyhoditelnost dát nelze. Existuje totiž jedna výjimka. „V případě výpovědi z důvodu, že se ruší zaměstnavatel nebo jeho část, může dát zaměstnavatel výpověď i těhotné ženě nebo ženě čerpající mateřskou dovolenou,“ připomněla mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Štěpánka Filipová. Těhotná žena není chráněna ani v případě, pro který může zaměstnavatel okamžitě zrušit pracovní poměr (zvlášť hrubé porušení povinností). Smůlu mají také ty ženy, které mají smlouvu na dobu určitou. Zaměstnání s uběhnutím lhůty končí, bez ohledu na zdravotní stav nebo těhotenství.

Nejprve výpověď, až pak těhotenství

Zmínit je třeba také situaci, kdy skutečnost, pro kterou plyne ochranná doba, tedy v tomto případě těhotenství, nastala až po doručení výpovědi. „Výpověď je v takovém případě platná. Pokud by ale výpovědní doba měla uplynout v ochranné době (pracovní poměr by měl skončit například v době pracovní neschopnosti zaměstnance), pak se ochranná doba nezapočítává do výpovědní doby,“ radí Filipová.

To v praxi znamená, že výpovědní doba se ze zákona přerušuje. Její zbývající část doběhne po skončení ochranné doby, a tak jako tak pracovní poměr skončí. Nabízí se otázka, proč je v takovém případě ochranná doba potřeba, když je jisté, že žena v práci skončí. Hraje se totiž o nároky na peněžitou pomoc v mateřství a rodičovský příspěvek, pro které je stěžejní, zda trvá pracovní poměr. O jejich podmínkách jsme v Poradně informovali v polovině června.

Těhotenství a práce

Očekávání potomka neovlivňuje jen ukončení pracovní činnosti. V drtivé většině případů žena v práci zůstává. Zákon budoucím maminkám ale řadu činností zakazuje. Například práce se zvýšeným rizikem úrazů, v mrazech nebo s nebezpečnými látkami. Kompletní přehled je možné najít na webu ministerstva práce a sociálních věcí. V takových případech je nutné ženu přeřadit na jinou práci. Zaměstnavatel musí vyhovět i tehdy, pokud o přeřazení požádá těhotná žena pracující v noci (typicky na denní směnu). Budoucí maminky navíc nesmí vykonávat přesčasy.

Vždy ale záleží na domluvě se zaměstnavatelem. Rozhodně není jeho povinností ženu při slabých nevolnostech přeřadit z jedné kanceláře do druhé. Rozhodující slovo má v tomto případě lékař - ten zaměstnankyni vydá potřebný posudek.

Zákon také myslí na finance, a tak by měla být pozice, na kterou ženu zaměstnavatel převede, stejně ohodnocena jako předchozí, případně zaměstnankyně zažádá o vyrovnávací příspěvek.

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se poskytuje podle zákoníku práce zaměstnankyni, která byla z důvodu těhotenství a mateřství dočasně převedena na jinou práci a z ní má bez svého zavinění nižší výdělek. Dávka se poskytuje těhotné zaměstnankyni nebo matce do konce 9. měsíce po porodu, pokud vykonávala práci, která je těmto ženám zakázána. Také zaměstnankyni, která nemůže vykonávat dosavadní práci, protože podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství, mateřství nebo kojení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 8 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026
Načítání...