Interspar odchází z Česka, jeho obchody převezme Ahold

Praha/Zaandam – Nizozemská maloobchodní společnost Ahold se dohodla s rakouskou firmou Spar na koupi jejích obchodů v České republice. Hodnota transakce je 5,245 miliardy korun. Ahold to oznámil na svých internetových stránkách. Obchody Interspar se tak již brzy přejmenují na prodejny Albert. Transakci ještě posoudí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), Ahold se díky ní totiž stane lídrem v segmentu maloobchodních řetězců.

Ahold získá od firmy Spar celkem 50 obchodů, z toho 36 hypermarketů Interspar a 14 supermarketů Spar. Čisté tržby obchodů loni dosáhly 12 miliard korun, už několik let ale prodělávají. V roce 2012 vykázal obchodní řetězec ztrátu 545 milionů korun, v roce 2011 skončilo hospodaření ve ztrátě 608 milionů korun. Kumulovaná ztráta z posledních let tak stoupla na 3,3 miliardy korun.

„Na maloobchodním trhu je nejdůležitější velikost, a Interspar byl příliš malý. Tento problém by se vyřešil, pokud se stane součástí sítě značky Albert. Naše plány počítají s tím, že do dvou let by se obchody Interspar mohly stát ziskovými,“ uvedl ředitel tuzemské divize Aholdu Jesper Lauridsen. „Změna značky přinese určité osvěžení, přejmenovány budou všechny prodejny,“ dodává generální ředitel Aholdu Dick Boer. 

K přejmenování všech prodejen Interspar na Albert by mělo dojít nejpozději do šesti měsíců. „Ale vybereme oddělení, v nichž jsou obchody Interspar silné, a ty měnit nebudeme. Chceme zachovat to nejlepší z obou značek,“ řekl Lauridsen. Kompletní přechod na design prodejen Albert by měl zabrat až dva roky. Týkat se může třeba i barvy nákupních košů.

Ahold zároveň převezme více než 4,5 tisíce stávajících zaměstnanců Intersparu; 27 prodejen se sportovním zbožím Hervis a obchodní centrum Europark Praha si nicméně Spar Holding v Česku ponechá.

Akvizice vychází ze strategie nizozemské firmy – ta chce rozšířit geografický dosah na stávajících trzích a získat na nich vedoucí postavení. „Akvizice firmy Spar v České republice je důležitým strategickým krokem a začátkem nové etapy pro společnost Ahold v České republice,“ komentoval obchod Dick Boer.

Rudolf Staudinger, člen správní rady zodpovědný za zahraniční operace ve firmě Spar, k prodeji uvedl, že společnosti se v Česku nepodařilo realizovat svou strategii získat na trhu udržitelnou pozici. Firma se proto rozhodla zaměřit se na jiné trhy regionu, jako jsou Maďarsko, Slovinsko a Chorvatsko. „Ačkoliv opouštíme český trh, jsme potěšeni, že jsme našli nový domov pro naše podnikání a naše zaměstnance,“ poznamenal Staudinger.

„Domnívám se, že to není žádné velké překvapení vzhledem k situaci na trhu. Už dlouho se spekulovalo o tom, že firma Spar je na prodej, a bylo jen otázkou času, kdo ji koupí,“ poznamenal Zdeněk Juračka, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu.

Podle Tomáše Drtiny ze společnosti Incoma GfK má akvizice Sparu společností Ahold svou logiku, obchodním formátem jsou si oba řetězce blízké. „Pokračující koncentrace maloobchodního trhu v ČR není nijak překvapivá. Zatímco v západoevropských zemích je tržní podíl TOP 5 největších řetězců na rychloobrátkovém trhu zpravidla mezi 60 a 75 procenty, v Česku je to navzdory husté síti prodejen jen 46 procent,“ upozornil Drtina.

Vlastnictví obchodních řetězců v ČR se stále více koncentruje

Řetězce velkoplošných maloobchodních prodejen (tedy supermarketů, hypermarketů a diskontních prodejen) se v Česku v posledních letech koncentrují do vlastnictví několika zahraničních firem.

Z Česka již odešla řada řetězců, například v roce 2005 rakouský Julius Meinl (prodejny získal nizozemský Ahold), poté francouzský Carrefour a německá Edeka (obchody získalo britské Tesco). V roce 2007 opustila tuzemský trh belgická Delvita a v roce 2008 Plus Discount (prodejny převzala německá Rewe, která provozuje Billu a Penny Market). Interspar je tak už šestým velkým řetězcem, který z Česka odchází.

Podle dostupných údajů je nyní největší maloobchodní skupinou na českém trhu německá firma Schwarz s prodejnami Kaufland a Lidl.

Tržby českých řetězců (v mld. Kč bez DPH)

  • Kaufland Česká republika 45,4
  • Tesco Stores ČR 44,0
  • Ahold Czech Republic 40,5
  • Makro Cash & Carry ČR 30,4
  • Penny Market 29,9
  • Globus ČR 24,2
  • Lidl Česká republika 23,4
  • Billa 20,5
  • Geco 17,3
  • SPAR ČOS 13,2

Pořadí je založeno na dostupných účetních uzávěrkách, období se ale liší (2011-2013), žebříček je proto třeba brát jako orientační.

Zdroj: Incoma GfK, Zboží & Prodej

Ahold působí v České republice od roku 1991. V současnosti provozuje v tuzemsku 284 supermarketů a hypermarketů Albert. Po dokončení transakce by se firma měla stát s více než 330 obchody jedničkou v maloobchodním prodeji potravin v České republice. Převzetí společnosti Spar bude financovat ze stávajících hotovostních prostředků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Masky a anti-age krémy místo hraček. Trend skincare u dětí sílí, odborníci varují před riziky

Osmileté dívky, které přesně vědí, k čemu slouží sérum, toner nebo kolagenová maska. Ještě před několika lety to byla spíš výjimka. Dnes se péče o pleť stává běžnou součástí života části dětí z generace alfa. Inspiraci hledají na sociálních sítích. Nevhodná kosmetika může ale podle odborníků dětskou pleť nevratně poškodit a vyskytují se i psychické problémy související s obsedantním používáním velkého množství produktů na pleť. Tématu skincare, generaci alfa a rizikům s tím spojeným se věnoval nový publicistický podcast Bilance.
před 4 mminutami

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 2 hhodinami

ŽivěPoslanci debatují o novele k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci se v úterý znovu zabývají vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat. Koalice si již hlasováním prosadila, že jednání sněmovny se může v úterý protáhnout do noci. O programu současné schůze se ještě nehlasovalo.
03:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 6 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánovčera v 16:20

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
včeraAktualizovánovčera v 16:00

VideoRusko chce omezit počet ekonomických migrantů, na trhu ale chybí miliony lidí

Ekonomičtí migranti čelí v Rusku stále větší represi i častějším deportacím. Úřady chtějí počet cizinců výrazně omezit. Propaganda to obhajuje ochranou pracovních míst pro ruské občany. Podle oficiálních údajů přitom v době, kdy Moskva vede drahou agresivní válku proti Ukrajině, chybí na pracovním trhu čtyři miliony lidí. Situace se bude v příštích letech kvůli nízké porodnosti ještě více zhoršovat, v roce 2030 bude chybět podle odborných odhadů až dvanáct milionů pracovníků.
včera v 08:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.