Interspar odchází z Česka, jeho obchody převezme Ahold

Praha/Zaandam – Nizozemská maloobchodní společnost Ahold se dohodla s rakouskou firmou Spar na koupi jejích obchodů v České republice. Hodnota transakce je 5,245 miliardy korun. Ahold to oznámil na svých internetových stránkách. Obchody Interspar se tak již brzy přejmenují na prodejny Albert. Transakci ještě posoudí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), Ahold se díky ní totiž stane lídrem v segmentu maloobchodních řetězců.

Ahold získá od firmy Spar celkem 50 obchodů, z toho 36 hypermarketů Interspar a 14 supermarketů Spar. Čisté tržby obchodů loni dosáhly 12 miliard korun, už několik let ale prodělávají. V roce 2012 vykázal obchodní řetězec ztrátu 545 milionů korun, v roce 2011 skončilo hospodaření ve ztrátě 608 milionů korun. Kumulovaná ztráta z posledních let tak stoupla na 3,3 miliardy korun.

„Na maloobchodním trhu je nejdůležitější velikost, a Interspar byl příliš malý. Tento problém by se vyřešil, pokud se stane součástí sítě značky Albert. Naše plány počítají s tím, že do dvou let by se obchody Interspar mohly stát ziskovými,“ uvedl ředitel tuzemské divize Aholdu Jesper Lauridsen. „Změna značky přinese určité osvěžení, přejmenovány budou všechny prodejny,“ dodává generální ředitel Aholdu Dick Boer. 

K přejmenování všech prodejen Interspar na Albert by mělo dojít nejpozději do šesti měsíců. „Ale vybereme oddělení, v nichž jsou obchody Interspar silné, a ty měnit nebudeme. Chceme zachovat to nejlepší z obou značek,“ řekl Lauridsen. Kompletní přechod na design prodejen Albert by měl zabrat až dva roky. Týkat se může třeba i barvy nákupních košů.

Ahold zároveň převezme více než 4,5 tisíce stávajících zaměstnanců Intersparu; 27 prodejen se sportovním zbožím Hervis a obchodní centrum Europark Praha si nicméně Spar Holding v Česku ponechá.

Akvizice vychází ze strategie nizozemské firmy – ta chce rozšířit geografický dosah na stávajících trzích a získat na nich vedoucí postavení. „Akvizice firmy Spar v České republice je důležitým strategickým krokem a začátkem nové etapy pro společnost Ahold v České republice,“ komentoval obchod Dick Boer.

Rudolf Staudinger, člen správní rady zodpovědný za zahraniční operace ve firmě Spar, k prodeji uvedl, že společnosti se v Česku nepodařilo realizovat svou strategii získat na trhu udržitelnou pozici. Firma se proto rozhodla zaměřit se na jiné trhy regionu, jako jsou Maďarsko, Slovinsko a Chorvatsko. „Ačkoliv opouštíme český trh, jsme potěšeni, že jsme našli nový domov pro naše podnikání a naše zaměstnance,“ poznamenal Staudinger.

„Domnívám se, že to není žádné velké překvapení vzhledem k situaci na trhu. Už dlouho se spekulovalo o tom, že firma Spar je na prodej, a bylo jen otázkou času, kdo ji koupí,“ poznamenal Zdeněk Juračka, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu.

Podle Tomáše Drtiny ze společnosti Incoma GfK má akvizice Sparu společností Ahold svou logiku, obchodním formátem jsou si oba řetězce blízké. „Pokračující koncentrace maloobchodního trhu v ČR není nijak překvapivá. Zatímco v západoevropských zemích je tržní podíl TOP 5 největších řetězců na rychloobrátkovém trhu zpravidla mezi 60 a 75 procenty, v Česku je to navzdory husté síti prodejen jen 46 procent,“ upozornil Drtina.

Vlastnictví obchodních řetězců v ČR se stále více koncentruje

Řetězce velkoplošných maloobchodních prodejen (tedy supermarketů, hypermarketů a diskontních prodejen) se v Česku v posledních letech koncentrují do vlastnictví několika zahraničních firem.

Z Česka již odešla řada řetězců, například v roce 2005 rakouský Julius Meinl (prodejny získal nizozemský Ahold), poté francouzský Carrefour a německá Edeka (obchody získalo britské Tesco). V roce 2007 opustila tuzemský trh belgická Delvita a v roce 2008 Plus Discount (prodejny převzala německá Rewe, která provozuje Billu a Penny Market). Interspar je tak už šestým velkým řetězcem, který z Česka odchází.

Podle dostupných údajů je nyní největší maloobchodní skupinou na českém trhu německá firma Schwarz s prodejnami Kaufland a Lidl.

Tržby českých řetězců (v mld. Kč bez DPH)

  • Kaufland Česká republika 45,4
  • Tesco Stores ČR 44,0
  • Ahold Czech Republic 40,5
  • Makro Cash & Carry ČR 30,4
  • Penny Market 29,9
  • Globus ČR 24,2
  • Lidl Česká republika 23,4
  • Billa 20,5
  • Geco 17,3
  • SPAR ČOS 13,2

Pořadí je založeno na dostupných účetních uzávěrkách, období se ale liší (2011-2013), žebříček je proto třeba brát jako orientační.

Zdroj: Incoma GfK, Zboží & Prodej

Ahold působí v České republice od roku 1991. V současnosti provozuje v tuzemsku 284 supermarketů a hypermarketů Albert. Po dokončení transakce by se firma měla stát s více než 330 obchody jedničkou v maloobchodním prodeji potravin v České republice. Převzetí společnosti Spar bude financovat ze stávajících hotovostních prostředků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Firmy vyhlížejí, zda Trump zavede další cla. Část by mohla přesunout výrobu

Řada českých podniků po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu už předpokládá, že dojde k uvalení nových cel, případně zvýšení těch aktuálně platných. Pro evropskou ekonomiku by to podle nich byl problém. Některé firmy pak přiznávají, že by v takovém případě přemístily výrobu právě do Spojených států.
před 9 hhodinami

Trump bude chtít Americe vrátit ztracený respekt, říká Topolánek

Nový americký prezident Donald Trump bude chtít podle bývalého předsedy vlády Mirka Topolánka vrátit Spojeným státům částečně ztracený respekt. „Amerika ten respekt částečně ztratila za Baracka Obamy a nepochybně i za Joea Bidena,“ sdělil Topolánek v Interview ČT24. Trump podle něho určitě neopustí svoji základní myšlenku, kterou je heslo „America first“. To, co nový prezident USA říká, je podle bývalého českého premiéra třeba brát velmi vážně. „Trump je člověk z byznysu, je významně transakční a je to dobrý vyjednávač,“ míní Topolánek.
před 10 hhodinami

Polské nábytkářství zažívá krizi, sektor opustily desetitisíce lidí

Polský nábytkářský sektor, jeden z největších na celém světě, čelí hluboké krizi. Jen vloni ho muselo opustit dvacet tisíc zaměstnanců. Na vině jsou vysoký kurz zlotého, ceny energií, ale také obcházení evropských sankcí ze strany ruských firem.
před 22 hhodinami

Lidí v exekuci nadále ubývá

Počet lidí v exekuci loni meziročně klesl o více než třicet tisíc. Loni tak bylo zatíženo exekucí přibližně 615 tisíc lidí. Vyplývá to z nejnovějších dat Institutu prevence a řešení předlužení. Dlužníků přitom ubývá dlouhodobě. Hlavními důvody snižujícího se množství exekucí jsou postupné právní úpravy a proces oddlužení, díky kterému se každý rok zbaví exekuce desítky tisíc lidí.
před 23 hhodinami

Podnikatelé prezidenta Trumpa obklopují z oportunismu, míní Koubský

Vztah nového amerického prezidenta Donalda Trumpa a miliardáře Elona Muska, který povede úřad pro efektivitu, komentoval v pořadu 90' ČT24 redaktor Deníku N Petr Koubský. Podle něj je vztah obou mužů těžko odhadnutelný, protože oba jsou velmi nepředvídatelní, rychle se rozhodují a „často velmi zvláštně.“ Trumpovo obklopení podnikateli z technologického světa Koubský vnímá jako jejich snahu zajistit si přízeň vlády kvůli státním zakázkám.
před 23 hhodinami

Senátoři by tento týden mohli vrátit sněmovně až tři vládní předlohy

Přestože má koalice v horní komoře jasnou většinu, senátoři by mohli tento týden vrátit sněmovně až tři vládní předlohy. Konkrétně jde o úpravy energetického a vysokoškolského zákona a také o další normy pro ukrajinské uprchlíky. Výhrady v rozhovorech pro ČT připustily všechny senátorské kluby.
21. 1. 2025

V Česku se loni vyrobilo rekordních 1,453 milionu aut

Výroba osobních aut v Česku v předchozím roce vzrostla meziročně o 3,9 procenta na rekordních 1,453 milionu vozů. Produkce elektrických aut naopak klesla o 16 procent na 151 162 elektromobilů a plug-in hybridů. Více než 93 procent vyrobených automobilů firmy vyvezly. Export vozidel tak v meziročním srovnání zaznamenal 4,5procentní nárůst, oznámilo Sdružení automobilového průmyslu.
21. 1. 2025Aktualizováno21. 1. 2025

Výroba elektřiny v Česku dál klesá, oslabují hlavně uhelné elektrárny

České energetické zdroje loni vyprodukovaly 68,7 terawatthodiny elektřiny, což je meziročně o čtyři procenta méně. Důvodem tohoto trendu je především nižší produkce uhelných elektráren, vyplývá ze zprávy oborových webů oEnergetice.cz a Ušetřeno.cz za rok 2024. Loňská výroba byla podle propočtů ČTK nejnižší přibližně od roku 2001.
21. 1. 2025
Načítání...