Index PX propadl nejníže od července 2009

Praha - Pražská burza se dnes propadla na nejnižší úroveň od července 2009. Hlavní index PX byl v závěru proti pátku níže o 4,53 procenta na 907,4 bodu, tažen dolů zejména poklesem akcií elektrárenské skupiny ČEZ a obou bank. Výrazně spadly akcie pojišťovny VIG a technologické firmy KIT digital. Vývoj na pražském parketu následoval dění na většině evropských trhů.

„Nejistota spojená s dalším osudem Řecka radikálně ukončila čtyřdenní sérii zisků evropských akciových indexů,“ uvedl Miroslav Adamkovič z Komerční banky. Index PX podle něj zaznamenal jeden z nejhorších výsledků dne a dnešní ztrátou se dostal na dohled hranici 900 bodů. Níže se podle něho pohyboval naposledy v červenci 2009.

Banky obchodované na pražském parketu se svezly na přetrvávající nedůvěře ve finanční sektor. Akcie Erste Group Bank klesly o 6,08 procenta na 483,70 koruny a cenné papíry Komerční banky ztratily 6,28 procenta a v závěru se prodávaly za 2 999 korun.

Výrazně ztrácely také akcie ČEZu, oslabily o o 5,26 procenta na 702 korun. ČEZ podle Adamkoviče ztrácel zřejmě kvůli vyřazení z polského indexu a také v očekávání dalších
personálních změn ve vedení firmy. Premiér Petr Nečas v rozhovoru pro dnešní deník Mladá fronta Dnes uvedl, že personální změny by po odchodu Martina Romana z funkce generálního ředitele ČEZ měly pokračovat, a to kvůli „rozpačitým výsledkům mnohých zahraničních akvizic“. 

I v Evropě táhnou pokles banky

Také akcie v západní Evropě v pondělí zastavily růst z minulého týdne a klesly o více než dvě procenta. Hlavní příčinou poklesu je vývoj kolem Řecka, zvláště strach z bankrotu země, a výsledky zemských voleb v Berlíně. V nich utrpěli další porážku konzervativci kancléřky Angely Merkelové. Pro ni je to v letošním roce už šestá volební prohra.

Koen De Leus, analytik makléřské společnosti KBC Securities

„Už to není vztah mezi trhy a ekonomikou, ale mezi trhy a politikou. Politici měli poznat, že se blíží krize a měli udělat víc. Problémem je v tom, že oni nejsou proaktivní. Přesouváme se od jedné krize ke druhé, pro trhy je to noční můra.“

Panevropský index FTSEurofirst 300 na počátku nového týdne klesl o 2,1 procenta na 917,75 bodu. Smazal tak velkou část zisků z uplynulého týdne, kdy si připsal 2,4 procenta. Oslabily hlavně akcie bank.

Kvůli Řecku mírně ztrácí i euro

Nový týden zahájila poklesem také jednotná evropská měna. V 17:30 SELČ euro vůči dolaru oslabilo o 0,2 procenta na 1,3642 USD a k jenu kleslo o 0,9 procenta na 104,25 JPY. Kurz dolaru vůči jenu se snížil o 0,66 procenta na 76,42 JPY.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 8 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 15 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 16 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánovčera v 20:39

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánovčera v 14:56

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...