Index PX propadl nejníže od července 2009

Praha - Pražská burza se dnes propadla na nejnižší úroveň od července 2009. Hlavní index PX byl v závěru proti pátku níže o 4,53 procenta na 907,4 bodu, tažen dolů zejména poklesem akcií elektrárenské skupiny ČEZ a obou bank. Výrazně spadly akcie pojišťovny VIG a technologické firmy KIT digital. Vývoj na pražském parketu následoval dění na většině evropských trhů.

„Nejistota spojená s dalším osudem Řecka radikálně ukončila čtyřdenní sérii zisků evropských akciových indexů,“ uvedl Miroslav Adamkovič z Komerční banky. Index PX podle něj zaznamenal jeden z nejhorších výsledků dne a dnešní ztrátou se dostal na dohled hranici 900 bodů. Níže se podle něho pohyboval naposledy v červenci 2009.

Banky obchodované na pražském parketu se svezly na přetrvávající nedůvěře ve finanční sektor. Akcie Erste Group Bank klesly o 6,08 procenta na 483,70 koruny a cenné papíry Komerční banky ztratily 6,28 procenta a v závěru se prodávaly za 2 999 korun.

Výrazně ztrácely také akcie ČEZu, oslabily o o 5,26 procenta na 702 korun. ČEZ podle Adamkoviče ztrácel zřejmě kvůli vyřazení z polského indexu a také v očekávání dalších
personálních změn ve vedení firmy. Premiér Petr Nečas v rozhovoru pro dnešní deník Mladá fronta Dnes uvedl, že personální změny by po odchodu Martina Romana z funkce generálního ředitele ČEZ měly pokračovat, a to kvůli „rozpačitým výsledkům mnohých zahraničních akvizic“. 

I v Evropě táhnou pokles banky

Také akcie v západní Evropě v pondělí zastavily růst z minulého týdne a klesly o více než dvě procenta. Hlavní příčinou poklesu je vývoj kolem Řecka, zvláště strach z bankrotu země, a výsledky zemských voleb v Berlíně. V nich utrpěli další porážku konzervativci kancléřky Angely Merkelové. Pro ni je to v letošním roce už šestá volební prohra.

Koen De Leus, analytik makléřské společnosti KBC Securities

„Už to není vztah mezi trhy a ekonomikou, ale mezi trhy a politikou. Politici měli poznat, že se blíží krize a měli udělat víc. Problémem je v tom, že oni nejsou proaktivní. Přesouváme se od jedné krize ke druhé, pro trhy je to noční můra.“

Panevropský index FTSEurofirst 300 na počátku nového týdne klesl o 2,1 procenta na 917,75 bodu. Smazal tak velkou část zisků z uplynulého týdne, kdy si připsal 2,4 procenta. Oslabily hlavně akcie bank.

Kvůli Řecku mírně ztrácí i euro

Nový týden zahájila poklesem také jednotná evropská měna. V 17:30 SELČ euro vůči dolaru oslabilo o 0,2 procenta na 1,3642 USD a k jenu kleslo o 0,9 procenta na 104,25 JPY. Kurz dolaru vůči jenu se snížil o 0,66 procenta na 76,42 JPY.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Přípravy Dukovan pokračují podle plánu, řekl Havlíček. Stavba by měla začít v roce 2029

Přípravy projektu stavby dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, které má vybudovat korejská společnost KHNP, pokračují podle časového harmonogramu. V příštím roce by tak projekt měl získat platné stavební povolení, samotná stavba by pak měla začít v roce 2029. Na pondělní tiskové konferenci to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). První blok by měl být zprovozněn v roce 2036.
01:39Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vláda schválila hospodářskou strategii i zvláštní pobyt pro ukrajinské uprchlíky

Vláda na pondělním zasedání schválila hospodářskou strategii i nařízení umožňující uprchlíkům z Ukrajiny i v letošním roce žádat o udělení zvláštního dlouhodobého pobytu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání rovněž oznámil, že novým kandidátem na post ministra životního prostředí je Igor Červený (Motoristé). Kabinet také jmenoval zmocněnce pro transformaci sítě pražských nemocnic a výstavbu nové. Podle resortu zdravotnictví jím bude Pavel Scholz.
01:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Banky poskytly v lednu hypotéky za 35,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v lednu hypoteční úvěry za 35,5 miliardy korun, což je o 4,4 procenta méně než před měsícem, ale o 57 procent více ve srovnání s loňským lednem. Nové úvěry bez refinancování klesly meziměsíčně o pět procent na 27,2 miliardy korun. Úrokové sazby nepatrně klesly na 4,48 procenta z prosincových 4,49 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 16 hhodinami

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
včera v 15:43

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
14. 2. 2026

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
14. 2. 2026

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026
Načítání...