Hradec Králové zřejmě prodělá na Islandu 74 milionů, Británie se kvůli svým vkladům bouří

Londýn - Mezi Velkou Británií a Islandem se rozhořel ostrý spor kvůli vkladům britských radnic v insolventních islandských bankách. Islandské úřady se totiž za vklady ve znárodněných bankách nezaručily, zahraniční závazky bank totiž přesahují rozměry islandské ekonomiky. Kromě britských radnic má na Islandu uložené prostředky i Hradec Králové, na dluhopisech insolventních islandských bank Glitnir a Landsbanki možná prodělá kolem 74 milionů korun.

Hradec Králové investoval ušetřené peníze z minulých let do dluhopisů islandských bank, které byly pod tlakem krize znárodněny. „V těchto cenných papírech je zainvestováno asi 9,5 procenta aktuální tržní hodnoty portfolia,“ uvedl mluvčí radnice Václav Svoboda. Přestože má stát nad bankami kontrolu, za vklady se islandská vláda nezaručila.

Václav Svoboda, mluvčí radnice v Hradci Králové

„Jelikož se jedná o finanční prostředky, které nejsou potřeba k financování ať už investičních priorit nebo chodu města v nejbližších letech, naši investiční poradci nám radí vyčkat, až krize přejde,“

Fakt, že islandské úřady negarantují vklady v tamních bankách, je „zcela nepřijatelný“, řekl ve čtvrtek premiér Brown. Islandské banky i regulační úřad nesplnily závazky nejen vůči svým občanům, ale i vůči občanům Británie, prohlásil.

Islandský premiér Geir Haarde zase protestoval proti tomu, že britská vláda použila při zmrazování islandských vkladů protiteroristických zákonů. „Nebylo to příjemné. Myslím, že mnoha vládám by se nelíbilo být v takové kategorii,“ prohlásil.

Ochrana národních zájmů či nezodpovědný populismus?

Brown tvrdí, že neměl na výběr. „Snažíme se zmrazit aktiva islandských společností v Británii, kde to jen jde. Podnikneme další kroky proti islandským úřadům, kdekoli to bude potřeba, abychom získali peníze zpět,“ prohlásil.

Britský premiér podle tamních médií, včetně těch pravicových, správně chrání národní zájmy. Podle některých komentátorů se však na krizi snaží pouze získat politické body a vzhledem k současné citlivosti světových trhů je jeho přístup nezodpovědný.

Vláda své záruky přehodnotila

Britská vláda se zaručila za vklady britských občanů v islandských bankách, ale ve čtvrtek se ukázalo, že 108 britských radnic a státních úřadů má na Islandu celkem 800 milionů liber (24,8 miliard korun). Po tomto zjištění vláda uvedla, že pomoc zváží případ od případu. Kromě státních institucí má své prostředky na Islandu uložené mnoho charitativních organizací.

Grodon Brown dnes také navrhl, aby se po dnešním setkání Mezinárodního měnového fondu a ministrů skupiny G7 sešli vedoucí představitelé států a „stanovili principy pro restrukturalizaci bankovního a finančního systému po celém světě“. Podle Browna by se také státy měly dohodnout na mezinárodních pravidlech pro průhlednost finančních operací a na novém systému dohledu, který by sledoval toky kapitálu mezi finančními institucemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Analýza srovnává hodnotu majetku domácností napříč Evropou. Jak si stojí Česko?

Čistá hodnota majetku mediánové tuzemské domácnosti dosahuje sto tisíc eur (zhruba 2,4 milionu korun) a je tak podobná jako v Nizozemsku nebo v Německu, vyplývá z analýzy majetku domácností, kterou zveřejnil think-tank Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Ekonomickém ústavu Akademie věd ČR. Studie nicméně upozorňuje, že na rozdíl od západních zemí v Česku tvoří dominantní díl hodnoty majetku nemovitost, v níž domácnost bydlí.
před 6 hhodinami

Přípravy Dukovan pokračují podle plánu, řekl Havlíček. Stavba by měla začít v roce 2029

Přípravy projektu stavby dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, které má vybudovat korejská společnost KHNP, pokračují podle časového harmonogramu. V příštím roce by tak projekt měl získat platné stavební povolení, samotná stavba by pak měla začít v roce 2029. Na pondělní tiskové konferenci to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). První blok by měl být zprovozněn v roce 2036.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Vláda schválila hospodářskou strategii i zvláštní pobyt pro ukrajinské uprchlíky

Vláda na pondělním zasedání schválila hospodářskou strategii i nařízení umožňující uprchlíkům z Ukrajiny i v letošním roce žádat o udělení zvláštního dlouhodobého pobytu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání rovněž oznámil, že novým kandidátem na post ministra životního prostředí je Igor Červený (Motoristé). Kabinet také jmenoval zmocněnce pro transformaci sítě pražských nemocnic a výstavbu nové. Podle resortu zdravotnictví jím bude Pavel Scholz.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Banky poskytly v lednu hypotéky za 35,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v lednu hypoteční úvěry za 35,5 miliardy korun, což je o 4,4 procenta méně než před měsícem, ale o 57 procent více ve srovnání s loňským lednem. Nové úvěry bez refinancování klesly meziměsíčně o pět procent na 27,2 miliardy korun. Úrokové sazby nepatrně klesly na 4,48 procenta z prosincových 4,49 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:19

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
15. 2. 2026

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
14. 2. 2026

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
14. 2. 2026

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026
Načítání...