Hodnota bitcoinu už překonala 11 tisíc dolarů. Amerika zvažuje vlastní digitální měnu

Nahrávám video
Zprávy v 16: Cena digitální měny bitcoin dál stoupá
Zdroj: ČT24

Hodnota digitální měny bitcoin pokračuje v růstu na nové rekordy. Krátce po tom, co na velkých burzách, včetně sledované platformy BitStamp, pokořila ráno hranici deset tisíc dolarů (215 tisíc korun), se její hodnota vyšplhala rovnou na 11 tisíc dolarů (téměř 237 tisíc korun). Od počátku letošního roku bitcoin stoupl již desetinásobně, což je největší růst ze všech tříd aktiv. V době růstu bitcoinu zaznělo od prezidenta Federální rezervní banky v New Yorku Williama Dudleyho, že Fed uvažuje o vytvoření vlastní digitální měny.

Na platformě BitStamp ve středu ráno bitcoin vzrostl až na 10 743,61 dolaru. Na menších platformách, jako CEX.IO a indexu coinmarketcap.com překročil bitcoin hranici 10 tisíc dolarů mnohem dříve než na BitStampu a odpoledne pak šplhala ještě výše, k 11 tisícům dolarů.

Bitcoinu pomáhá rostoucí poptávka od institucionálních investorů poté, co se rozšířilo jeho používání, napsala agentura Reuters.

Skeptici však stále upozorňují, že je to klasická spekulativní bublina, která nemá žádnou souvislost s reálnou aktivitou na finančním trhu nebo ekonomikou. Největším kritikem je šéf americké banky JPMorgan Jamie Dimon, který bitcoin označil za podvod.

Dudley z Federální rezervní banky v New Yorku sice zmínil úvahy Americké centrální banky o vytvoření vlastní digitální měny, sám však právě bitcoin považuje za „spekulativní aktivitu“ a nikoli za stabilní prostředek pro uchování hodnoty.

„Růst hodnoty je pokračováním dlouhodobého trendu, který byl tažen spekulativní aktivitou v Japonsku a také institucionálními investory, kteří se připojili k trhu s kryptoměnami,“ uvedl šéf marketingu hongkongské burzy Gatecoin Thomas Glucksmann.

Sol Lederer z americké technologické společnosti LOOMIA však dodává, že budoucnost bitcoinu je stále nejistá. Podle něj již několik let čelí stejným vážných technickým problémům a silné konkurenci novějších, sofistikovanějších blockchainů, což jsou decentralizované databáze, které se používají u kryptoměn jako účetní kniha.

obrázek
Zdroj: ČT24

V některých zemích má bitcoin ještě vyšší hodnotu. V Zimbabwe se v pondělí obchodoval za 17 875 dolarů. Na burzách v Jižní Koreji byl již na počátku tohoto týdne blízko 11 tisíc USD i výše. Na bithumb je již blízko 12 tisíc USD a tuto hodnotu již překonal na platformách Coinone a Korbit.

Bitcoin zřejmě dále poroste

Další svižný růst vysoko nad úroveň 10 tisíc dolarů je podle hlavního ekonoma Cyrrus Lukáše Kovandy velmi pravděpodobný. Míní, že tlak klientů pak institucionální investory z řad zavedených finančních institucí postupně dovede k citelnému zesílení investic do bitcoinu a některých dalších kryptoměn.

„Dvě z nejvýznačnějších světových burz termínových kontraktů, Chicago Mercantile Exchange a Chicago Board Options Exchange, nedávno oznámily svůj úmysl umožnit obchodování termínových kontraktů na bitcoin. To kryptoměnu přivádí na regulované trhy a v očích řady institucionálních investorů ji to přelomově legitimizuje,“ připomíná Kovanda.

Společně s déletrvající absencí negativních zpráv a oznámení ze strany vlád a regulačních úřadů klíčových zemí segmentu kryptoměn (Japonsko, Korea, Čína, USA) je podle Kovandy právě zájem institucionálních investorů hlavním motorem současného dramatického růstu ceny bitcoinu.

„Nutno ovšem připomenout, že bitcoin má za sebou daleko dramatičtější cenové vzestupy, než jaký zažívá letos. Například v roce 2013 mu na takřka desetinásobný růst stačil zhruba půldruhý měsíc, období od poloviny října do začátku prosince 2013,“ dodává.

  • Bitcoin vznikl v roce 2009 jako alternativa oficiálních měn a během let se prosadil jako přední kybernetická měna světa. Vytváří ji síť počítačů se specializovaným softwarem naprogramovaným tak, aby uvolňoval nové virtuální mince stabilním a postupně se zpomalujícím tempem. Je navržen tak, aby ho nikdo nemohl ovlivňovat, ani vlády a centrální banky. Poslední bitcoiny se mají dostat do oběhu kolem roku 2140.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoObsluha dluhu dramaticky poroste a vláda o reformách nemluví, varují exministři

„Vláda a premiér spoléhají, že (státní) dluh je ve srovnání s jinými zeměmi poměrně nízký, ale tempo nárůstu je zdrcující,“ řekl v Nedělní debatě bývalý ministr financí Ivan Pilip. Tento vývoj podle něj do budoucna vytěsní prostor pro další útraty, který už je nyní kvůli vysokému podílu mandatorních výdajů minimální. Taktéž bývalý šéf stejného resortu Ivan Pilný se domnívá, že problematická je v současnosti struktura daní. „Je tam spousta otázek, které by se měly řešit hlubší reformou,“ vyjádřil se s tím, že ke změnám chybí vůle. Totéž naznačil další exministr financí Miroslav Kalousek, podle něhož je potřeba zasáhnout i do mandatorních výdajů. „Nemůžete mít všechno a málo platit. Stali jsme se nárokovou společností,“ komentoval. Diskusi moderoval Martin Řezníček.
před 9 hhodinami

VideoPříliv zahraničních investic zpomaluje. Podle experta Česko usnulo na vavřínech

Příliv zahraničních investic do Česka v posledních letech zpomaluje. Důvodem je podle některých expertů například nedostatek připravených lokalit nebo zdlouhavé povolování. „Dá se říct, že Česko je v současné chvíli obětí svého úspěchu tím, že bylo dlouho lídrem v lákání přímých zahraničních investic – tak se zaplnila velká část připravených městských průmyslových zón a klesla míra nezaměstnanosti. (...) To vytváří určité prostředí pro to, aby se velcí investoři podívali jinam,“ uvedl v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Milanem Brunclíkem ředitel odboru investic a zahraničních aktivit z CzechInvest René Samek. Podle čestného předsedy Sdružení pro zahraniční investice – AFI Kamila Blažka Česko „usnulo na vavřínech“ a na tento vývoj dostatečně nereagovalo – nepokračovalo se dle něj například v rozvoji ploch určených k podnikání.
před 16 hhodinami

Léčba Čechů v zahraničí loni stála přes 1,7 miliardy. Roste zájem o polské zubaře

České zdravotní pojišťovny loni zaplatily za léčbu svých pojištěnců v zahraničí více než 1,75 miliardy korun. Vyplývá to z dat Kanceláře zdravotního pojištění (KZP). Celkem šlo o 183 tisíc případů, což je číslo srovnatelné s předchozím rokem. Lidé mají podle oslovených pojišťoven větší zájem o stomatologické vyšetření v Polsku a plánované operace v zahraničí.
před 16 hhodinami

Válka s Íránem zdražuje plyn zejména pro nové zákazníky

Ceny zemního plynu na burze tento týden klesly, přesto zůstávají zhruba o třetinu vyšší než před začátkem americko-izraelských útoků na Írán. I proto začínají dodavatelé v Česku upravovat ceníky.
9. 5. 2026

Spor o zahrnutí plateb kartou do EET může skončit u Ústavního soudu

Nová elektronická evidence tržeb (EET) nejspíš opět skončí u Ústavního soudu. Opozici vadí, že součástí povinnosti mají být i platby kartou. Z předchozí EET je právě Ústavní soud vyjmul. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) ale už není možné tak snadno karetní transakce dohledat.
8. 5. 2026

Zpětně zdražovat letenky není možné, uvedla Evropská komise

Aerolinky nesmějí podle Evropské komise (EK) účtovat palivové příplatky k již zaplaceným letenkám kvůli situaci na Blízkém východě. Evropa se potýká se zdražováním kerosinu kvůli blokádě Hormuzského průlivu. Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) nově otevřela cestu k využívání amerického leteckého paliva Jet A v EU.
8. 5. 2026

Soud částečně zablokoval Trumpova nejnovější cla

Nejnovější globální desetiprocentní cla uvalená v únoru prezidentem USA Donaldem Trumpem podle obchodního zákona z roku 1974 jsou nezákonná, rozhodl ve čtvrtek americký soud pro mezinárodní obchod. Zablokoval je však pouze pro dva soukromé dovozce a americký stát Washington. Rozhodnutí soudu ponechává dočasné celní poplatky, které by měly vypršet v červenci, v platnosti pro všechny ostatní dovozce, zatímco soudy projednají případné odvolání vládou. Píše o tom agentura Reuters.
8. 5. 2026

Trump tlačí EU ke schválení obchodní dohody, vyhrožuje vyššími cly

Evropská unie musí do 4. července uvést v platnost loni sjednanou obchodní dohodu se Spojenými státy, jinak bude čelit výrazně vyšším clům, prohlásil americký prezident Donald Trump. V březnu dohodu podmíněně schválil Evropský parlament. Na její konečné podobě se však ještě musí dohodnout s členskými státy EU.
7. 5. 2026Aktualizováno7. 5. 2026
Načítání...