Hodnota bitcoinu už překonala 11 tisíc dolarů. Amerika zvažuje vlastní digitální měnu

Nahrávám video

Hodnota digitální měny bitcoin pokračuje v růstu na nové rekordy. Krátce po tom, co na velkých burzách, včetně sledované platformy BitStamp, pokořila ráno hranici deset tisíc dolarů (215 tisíc korun), se její hodnota vyšplhala rovnou na 11 tisíc dolarů (téměř 237 tisíc korun). Od počátku letošního roku bitcoin stoupl již desetinásobně, což je největší růst ze všech tříd aktiv. V době růstu bitcoinu zaznělo od prezidenta Federální rezervní banky v New Yorku Williama Dudleyho, že Fed uvažuje o vytvoření vlastní digitální měny.

Na platformě BitStamp ve středu ráno bitcoin vzrostl až na 10 743,61 dolaru. Na menších platformách, jako CEX.IO a indexu coinmarketcap.com překročil bitcoin hranici 10 tisíc dolarů mnohem dříve než na BitStampu a odpoledne pak šplhala ještě výše, k 11 tisícům dolarů.

Bitcoinu pomáhá rostoucí poptávka od institucionálních investorů poté, co se rozšířilo jeho používání, napsala agentura Reuters.

Skeptici však stále upozorňují, že je to klasická spekulativní bublina, která nemá žádnou souvislost s reálnou aktivitou na finančním trhu nebo ekonomikou. Největším kritikem je šéf americké banky JPMorgan Jamie Dimon, který bitcoin označil za podvod.

Dudley z Federální rezervní banky v New Yorku sice zmínil úvahy Americké centrální banky o vytvoření vlastní digitální měny, sám však právě bitcoin považuje za „spekulativní aktivitu“ a nikoli za stabilní prostředek pro uchování hodnoty.

„Růst hodnoty je pokračováním dlouhodobého trendu, který byl tažen spekulativní aktivitou v Japonsku a také institucionálními investory, kteří se připojili k trhu s kryptoměnami,“ uvedl šéf marketingu hongkongské burzy Gatecoin Thomas Glucksmann.

Sol Lederer z americké technologické společnosti LOOMIA však dodává, že budoucnost bitcoinu je stále nejistá. Podle něj již několik let čelí stejným vážných technickým problémům a silné konkurenci novějších, sofistikovanějších blockchainů, což jsou decentralizované databáze, které se používají u kryptoměn jako účetní kniha.

obrázek
Zdroj: ČT24

V některých zemích má bitcoin ještě vyšší hodnotu. V Zimbabwe se v pondělí obchodoval za 17 875 dolarů. Na burzách v Jižní Koreji byl již na počátku tohoto týdne blízko 11 tisíc USD i výše. Na bithumb je již blízko 12 tisíc USD a tuto hodnotu již překonal na platformách Coinone a Korbit.

Bitcoin zřejmě dále poroste

Další svižný růst vysoko nad úroveň 10 tisíc dolarů je podle hlavního ekonoma Cyrrus Lukáše Kovandy velmi pravděpodobný. Míní, že tlak klientů pak institucionální investory z řad zavedených finančních institucí postupně dovede k citelnému zesílení investic do bitcoinu a některých dalších kryptoměn.

„Dvě z nejvýznačnějších světových burz termínových kontraktů, Chicago Mercantile Exchange a Chicago Board Options Exchange, nedávno oznámily svůj úmysl umožnit obchodování termínových kontraktů na bitcoin. To kryptoměnu přivádí na regulované trhy a v očích řady institucionálních investorů ji to přelomově legitimizuje,“ připomíná Kovanda.

Společně s déletrvající absencí negativních zpráv a oznámení ze strany vlád a regulačních úřadů klíčových zemí segmentu kryptoměn (Japonsko, Korea, Čína, USA) je podle Kovandy právě zájem institucionálních investorů hlavním motorem současného dramatického růstu ceny bitcoinu.

„Nutno ovšem připomenout, že bitcoin má za sebou daleko dramatičtější cenové vzestupy, než jaký zažívá letos. Například v roce 2013 mu na takřka desetinásobný růst stačil zhruba půldruhý měsíc, období od poloviny října do začátku prosince 2013,“ dodává.

  • Bitcoin vznikl v roce 2009 jako alternativa oficiálních měn a během let se prosadil jako přední kybernetická měna světa. Vytváří ji síť počítačů se specializovaným softwarem naprogramovaným tak, aby uvolňoval nové virtuální mince stabilním a postupně se zpomalujícím tempem. Je navržen tak, aby ho nikdo nemohl ovlivňovat, ani vlády a centrální banky. Poslední bitcoiny se mají dostat do oběhu kolem roku 2140.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 7 mminutami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 10 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 15 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 17 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 22 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 23 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026
Načítání...