Brusel – Diplomaté zemí EU potvrdili dohodu s europarlamentem o nových unijních pravidlech, která mají zajistit menší používání igelitových tašek. Podle doporučení výboru pro životní prostředí Evropského parlamentu se má do pěti let omezit počet igelitových tašek v supermarketech na 20 procent. Sáčky jsou vážnou ekologickou hrozbou; osm procent evropských igelitových pytlíků skončí v moři.
Členské státy EU potvrdily návrh, který má výrazně snížit množství igelitových tašek a sáčků na jedno použití. „Proti plýtvání plastovými taškami zatím bojovaly jednotlivé členské země EU po své vlastní ose. Příkladem šly Dánsko, Itálie, Francie, Irsko nebo Bulharsko. Vadilo jim, že se v Evropě ročně vyrobí až 25 milionů tun plastového odpadu, ale jen čtvrtina z toho se recykluje,“ informuje zpravodaj ČT Bohumil Vostal.
Členské země si samy určí, jak igelitky zredukují
Evropská komise novou podobu legislativy nejprve odmítala jako nadbytečnou, nakonec však ustoupila. „Některé země se bály, že kdyby nařízení nepřišlo z Bruselu, mohly by čelit žalobám za porušování pravidel jednotného evropského trhu. Přitom evropská veřejnost snížení spotřeby podporuje, podle průzkumů kolem devadesáti procent Evropanů, a to přes odpor obchodních řetězců a výrobců tašek,“ doplňuje Vostal.
„Itálie je jednou z vedoucích zemí v boji proti tomto problému a italské předsednictví si dalo velkou prioritu dosáhnout dohody,“ říká europoslanec za ČSSD Miroslav Poche.
Opatření se týká tašek s tloušťkou pod 50 mikronů, tedy tenčích igelitek, které tvoří většinu spotřebovaných igelitových tašek. Členské země budou mít na výběr dva způsoby, jak snížit jejich počty. První je povinný cíl snižování: 90 sáčků na jedno použití na osobu ročně k roku 2019 a jen 40 v roce 2025. Druhou variantou je zajištění, že za ně budou muset zákazníci v obchodech k roku 2019 platit. Z opatření mohou být vyňaty nejtenší sáčky pod 15 mikronů.
Komise a členské státy by také měly informovat o negativních dopadech používání igelitových tašek na životní prostředí. V některých zemích už se snaží neekologické tašky omezovat. Například v Česku velké nákupní řetězce igelitky zpoplatňují. Členské státy EU by tedy měly do roku 2019 omezit spotřebu igelitek o 80 procent. Většina tašek by pak měla být z papíru nebo ekologičtějšího rozložitelného plastu.
„Evropská norma přijde do české vlády a tady bude legislativa uplatněna naším specifickým způsobem podle našich podmínek,“ říká k tomu prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Marta Nováková. „Jsme zásadně proti jakékoliv regulaci v tomto směru. Vede to ke zvyšování cen výrobků. Domníváme se, že cestou je osvěta a výchova, stejně jako se to povedlo u tříděného odpadu,“ vyjadřuje postoj obchodníků.
Ministr Mládek: Z obchodního hlediska to není fatální
Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek nechtěl plán příliš komentovat. „Plastové tašky beru především jako záležitost ochrany životního prostředí,“ podotkl. Věc prý z obchodního hlediska není „fatální“ a nepochybně podle něj existují jiné materiály, které je možné používat. „Nejsem si jist, jestli je to takové drama,“ uvedl ministr.
Podle Novákové je problém plastových tašek zbytečně veličován: „Plastové tašky tvoří zhruba kolem jednoho procenta veškerého plastového odpadu.“
Ministerstvo životního prostředí evropskou směrnici podporuje. Způsob omezování spotřeby tašek si Česká republika zvolí sama. Dohoda členských zemí EU s europarlamentem předpokládá, že státy budou mít na výběr mezi zpoplatněním tašek a přímým závazkem snížit jejich počet.
„Až bude směrnice pro ČR závazná, bude patrně nezbytné novelizovat určité právní předpisy, a to v návaznosti na způsob omezování spotřeby, který si Česká republika sama zvolí,“ sdělila Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení ministerstva.
Podle zástupce vedoucího českého zastoupení při EU Jakuba Dürra z dosavadních debat plyne, že si země spíše zvolí variantu tašky zpoplatnit. To už ostatně většina tuzemských obchodních řetězců udělala, což podle MŽP spotřebu plastových tašek zásadně snížilo.
Zvláště tenké sáčky jsou však smrtelnou hrozbou pro mořské živočichy. Osm procent evropských igelitových pytlíků skončí v moři. Spolu s jinými plasty v oceánech zabijí ročně na 100 tisíc mořských savců a přes milion ptáků. Umělohmotnou dietu má podle Bruselu 96 procent opeřenců v Severním moři. A mikročástice se stávají i součástí těl živočichů, tím pádem se mohou dostat do potravního řetězce (více čtěte zde).
Výroba igelitové tašky trvá necelých 120 sekund. V průměru pak jednorázová taška slouží dvacet minut. Ale je zapotřebí až 400 let, aby se úplně rozpadla. Svědčí o tom i arktické ledy, ve kterých se našly miliardy kousků plastů.
