Ekonomická vysvětlivka: Inflace

Inflace je obecně chápána jako procentuální růst cen za určité období. Pokud se ceny zvyšují, inflace roste; pokud růst cen zpomaluje, inflace se snižuje. Plošný růst cen v ekonomice znamená, že hodnota peněz se v reálném vyjádření snižuje, jednoduše za stejnou hodnotu peněz jsme schopni koupit méně zboží či služeb. Inflace může být měřena z pohledu vývoje cen oproti předchozímu měsíci, obvykle je však v mediích chápána jako procentuální změna cen oproti stejnému měsíci předešlého roku. Roční míra inflace je pak průměrná změna cen za daný rok.

Mírný meziroční růst cen kolem dvou až tří procent je v ekonomice relativně běžný jev. Inflace začíná být problematičtější v situaci, kdy je vysoká, a hodnota peněz, zejména pak dříve vytvořených úspor, se výrazněji snižuje. Pokud je inflace vyšší, zhruba kolem deseti procent a více, hovoří se o pádivé inflaci. Pokud inflace dosahuje stovky či více procent, jde o hyperinflaci. Pokud růst cen zpomaluje, lze tuto skutečnost označit za dezinflaci, pokles cen pak jako deflaci.

Řada cen v ekonomice se vyvíjí v určitých cyklech, například dovolené zdražují více během letní sezony. Nebo například ovoce a zelenina obvykle zdražují či zlevňují na základě úrody a ročního období. Z toho důvodu se inflace často vyjadřuje v meziročním pohledu, protože toto meziroční srovnání není ovlivněno zmíněnými sezonními změnami. Meziměsíční vývoj cen by sice mohl být pro řadu domácností intuitivnější, protože by popisoval situaci současnou, nikoli ve srovnání s minulým rokem, nicméně by často takový údaj do velké míry zachycoval sezonnost některých cen.

Inflaci měří Český statistický úřad, a ačkoli se na první pohled může zdát, že sledovat a měřit vývoj cen není nic obtížného, ve skutečnosti je potřeba vyřešit řadu metodologických potíží. Například srovnávat ceny obdobného zboží, aby byl vývoj cen v čase porovnatelný, případně zohlednit to, že se zboží technologicky zlepšuje. Inflace je nicméně průměrné číslo, které vychází z průměrné spotřeby domácností. Každá však nakupuje trochu jiné zboží, a inflace individuálních domácností se tak může lišit právě v závislosti na tom, jaké zboží tvoří ve spotřebě větší podíl a jak se jeho cena zrovna vyvíjí.

Udržovat inflaci na nízké úrovni obvykle kolem dvou tří procent mají za cíl centrální banky. Běžným nástrojem ovlivňování inflace jsou úrokové sazby – pokud inflace roste, centrální banka úrokové sazby zvyšuje, čímž se snaží ekonomiku přibrzdit, snížit poptávku, a tím i tlak na zvyšování cen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Banky v červnu poskytly hypotéky za 48,9 miliardy korun, o třetinu víc než loni

Banky a stavební spořitelny poskytly v červnu hypoteční úvěry za 48,9 miliardy korun. Ve srovnání s loňským červnem to znamená nárůst o 32 procent, proti květnu se objem hypoték snížil o sedm procent. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně klesly o čtyři procenta na 36,5 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,79 procenta z květnových 4,67 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 3 hhodinami

Ministerstvo financí naposledy oznámí maximální ceny benzinu a nafty na víkend

Ministerstvo financí oznámí v pátek maximální ceny pohonných hmot na víkend. Ceny ropy přitom s další eskalací situace na Blízkém východě dál rostou, to ovlivní ceny na tuzemských čerpacích stanicích. Kromě situace ve světě k tomu povedou také domácí faktory – vláda totiž ukončí zastropování cen paliv, marže obchodníků i snížení spotřební daně u nafty. Ty současné mají platit do neděle.
před 5 hhodinami

U mimounijních levných zásilek se v Česku za dva týdny vyměřilo clo ve výši 117 milionů

Celní správa České republiky eviduje za první dva týdny od zavedení nového cla téměř 470 tisíc levných zásilek ze zemí mimo Evropskou unii. Vyměřila na ně clo ve výši skoro 117 milionů korun. Nové clo na tyto zásilky nízké hodnoty zavedla EU od 1. července. Chce tak narovnat podmínky trhu, posílit kontrolu dováženého zboží a snížit objem zboží doručovaný do EU v malých zásilkách.
před 16 hhodinami

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
před 21 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
15. 7. 2026

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
15. 7. 2026Aktualizováno15. 7. 2026

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
15. 7. 2026

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.