Ekonomická vysvětlivka: Inflace

Inflace je obecně chápána jako procentuální růst cen za určité období. Pokud se ceny zvyšují, inflace roste; pokud růst cen zpomaluje, inflace se snižuje. Plošný růst cen v ekonomice znamená, že hodnota peněz se v reálném vyjádření snižuje, jednoduše za stejnou hodnotu peněz jsme schopni koupit méně zboží či služeb. Inflace může být měřena z pohledu vývoje cen oproti předchozímu měsíci, obvykle je však v mediích chápána jako procentuální změna cen oproti stejnému měsíci předešlého roku. Roční míra inflace je pak průměrná změna cen za daný rok.

Mírný meziroční růst cen kolem dvou až tří procent je v ekonomice relativně běžný jev. Inflace začíná být problematičtější v situaci, kdy je vysoká, a hodnota peněz, zejména pak dříve vytvořených úspor, se výrazněji snižuje. Pokud je inflace vyšší, zhruba kolem deseti procent a více, hovoří se o pádivé inflaci. Pokud inflace dosahuje stovky či více procent, jde o hyperinflaci. Pokud růst cen zpomaluje, lze tuto skutečnost označit za dezinflaci, pokles cen pak jako deflaci.

Řada cen v ekonomice se vyvíjí v určitých cyklech, například dovolené zdražují více během letní sezony. Nebo například ovoce a zelenina obvykle zdražují či zlevňují na základě úrody a ročního období. Z toho důvodu se inflace často vyjadřuje v meziročním pohledu, protože toto meziroční srovnání není ovlivněno zmíněnými sezonními změnami. Meziměsíční vývoj cen by sice mohl být pro řadu domácností intuitivnější, protože by popisoval situaci současnou, nikoli ve srovnání s minulým rokem, nicméně by často takový údaj do velké míry zachycoval sezonnost některých cen.

Inflaci měří Český statistický úřad, a ačkoli se na první pohled může zdát, že sledovat a měřit vývoj cen není nic obtížného, ve skutečnosti je potřeba vyřešit řadu metodologických potíží. Například srovnávat ceny obdobného zboží, aby byl vývoj cen v čase porovnatelný, případně zohlednit to, že se zboží technologicky zlepšuje. Inflace je nicméně průměrné číslo, které vychází z průměrné spotřeby domácností. Každá však nakupuje trochu jiné zboží, a inflace individuálních domácností se tak může lišit právě v závislosti na tom, jaké zboží tvoří ve spotřebě větší podíl a jak se jeho cena zrovna vyvíjí.

Udržovat inflaci na nízké úrovni obvykle kolem dvou tří procent mají za cíl centrální banky. Běžným nástrojem ovlivňování inflace jsou úrokové sazby – pokud inflace roste, centrální banka úrokové sazby zvyšuje, čímž se snaží ekonomiku přibrzdit, snížit poptávku, a tím i tlak na zvyšování cen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Růst tuzemské ekonomiky očekávají odborníci i v příštím roce

Tuzemské ekonomice se letos dařilo – ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,8 procenta. Celoroční růst se podle odhadů resortu financí a analytiků ustálí na hodnotě dvě a půl procenta. The Economist zařadil v prosinci Česko na šesté místo v žebříčku nejlépe prosperujících ekonomik světa. Dle ekonoma Jana Bureše je však tento seznam zkreslující. Odborníci se shodují, že hospodářský růst může pokračovat i v dalším roce. Ekonom David Marek v této souvislosti zmínil překročení tří procent.
před 52 mminutami

Cena regulované složky elektřiny pro domácnosti klesne o patnáct procent

Regulovaná část ceny elektřiny pro domácnosti od začátku příštího roku klesne o 15,1 procenta. Spotřebitelé tak oproti letošnímu roku za cenu určovanou státem ušetří v průměru 420 korun za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Stovky korun za megawatthodinu ušetří i větší odběratelé. Rozhodl o tom Energetický regulační úřad (ERÚ). Do nových cen už zahrnul úlevu od poplatků za podporované zdroje energie (POZE), kterou v prosinci vláda převedla pod státní rozpočet.
před 4 hhodinami

„Čínská Havaj“ chce přilákat zahraniční investice nulovými cly

Na ostrově Chaj-nan už druhým týdnem funguje největší přístav volného obchodu v Číně. Původně turistická provincie se proměnila ve výrobní a logistickou základnu. Nulová cla a citelné daňové úlevy mají přilákat nové zahraniční investice. Komunistická vláda v Pekingu to prezentuje jako ukázku své podpory neomezeného byznysu. Zároveň ale zdůrazňuje, že nic nesmí ohrozit národní bezpečnost.
před 8 hhodinami

Elektřina řadě lidí zlevní. I díky převodu plateb za obnovitelné zdroje na stát

Energetický trh nabízí do nového roku příznivý výhled. Řada dodavatelů avizuje zlevnění elektřiny, zejména u smluv na dobu neurčitou. Na účtech odběratelů se má pozitivně projevit i rozhodnutí převést poplatky za podporované zdroje energie na stát. Změnu odsouhlasila vláda a Energetický regulační úřad teď rozhodnutí zpracovává. U plynu se systém poplatků nemění.
před 12 hhodinami

Kompenzace regionům za dostavbu Dukovan mají vyjít na patnáct miliard

Patnáct miliard korun mají stát kompenzační opatření v regionech dotčených dostavbou Jaderné elektrárny Dukovany. Většinu sumy uhradí stát, část ale i kraje a obce. Ty už připravují projekty na bydlení a infrastrukturu. S výstavbou nových bloků má totiž přijít až deset tisíc lidí.
před 22 hhodinami

Automobilky v Česku mohou vyrovnat výrobní rekord. Chystají se ale na nová omezení

Automobilky v Česku letos vyrobí skoro půl druhého milionu osobních vozů. Vyrovnaly by tím loňský rekord, kdy se produkce zastavila na zhruba 1,45 milionu kusů. Rok 2026 označují zástupci odvětví za klíčový. Na firmy dopadnou evropské regulace a jejich fungování budou dál ovlivňovat třeba vysoké náklady, celní politika nebo čínská konkurence. I proto už nepředpokládají, že by dál výrazněji rostly.
včera v 13:39

Od ledna stoupnou živnostníkům odvody, vzrostou i daně z tabáku a alkoholu

Daňové změny a úprava odvodů od ledna dopadnou hlavně na živnostníky. Minimální sociální odvody se jim mají dočasně zvýšit o 960 korun a zdravotní o zhruba 160 korun měsíčně. Důvodem je především úsporný balíček, který v minulém volebním období prosadil kabinet Petra Fialy (ODS). Koalice ANO, SPD a Motoristů chce růst poslaneckým návrhem zpomalit se zpětnou platností. Od ledna platí také změny u paušální daně a vzroste i spotřební daň na tabák a alkohol.
27. 12. 2025

Rusko prodloužilo zákaz vývozu benzinu do konce února

Ruská vláda prodloužila dočasný zákaz exportu benzinu do 28. února 2026 pro všechny vývozce včetně části výrobců. Moskva zároveň do konce února prodloužila zákaz vývozu nafty a námořního paliva. Zákaz se však nevztahuje na přímé výrobce ropných produktů, informovala v sobotu ruská státní agentura Interfax s odvoláním na tiskovou službu vlády.
27. 12. 2025
Načítání...