Praha - Pokud si student přivydělává při studiu a o toto zaměstnání přijde, není jeho situace příliš růžová. Při denním studiu se student mladší 26 let považuje za nezaopatřené dítě, tj. podle zákona o rodině jej musí živit rodiče a nic na tom nemění ani fakt, že již třeba s rodiči nesdílí společnou domácnost. Z této skutečnosti se odvíjí jeho případné nároky na pomoc ze sociálního systému, na které se nyní blíže podíváme.
Pomůže úřad práce?
Student, studující denní studium, není pro úřad práce uchazeč o zaměstnání, a tak jej úřad nemůže vzít do evidence. Pokud student bude chtít, může být veden pouze jako tzv. zájemce o zaměstnání. Tím si zajistí, že mu úřad práce pomůže hledat vhodné zaměstnání, ale nárok na podporu v nezaměstnanosti mít nebude, ten mají pouze uchazeči o zaměstnání.
Řešením by bylo buď studium přerušit nebo jej dostudovat v kombinované či distanční formě, pokud to škola studentovi umožní. Pak by mohl i při studiu vzniknout nárok na podporu v nezaměstnanosti, ovšem je třeba splnit podmínku potřebné doby účasti na důchodovém pojištění v rozsahu minimálně 6 měsíců v posledních 3 letech (jako dalších 6 měsíců se započítává studium). Jako doba účasti na důchodovém pojištění se bere doba zaměstnání či podnikání, při kterém bylo placeno pojistné na sociální pojištění, tedy ne např. doba práce na základě dohody o provedení práce.
Výše podpory, která vtakovém případě studentovi přísluší, je stejná jako u nestudujících žadatelů a činí v prvních dvou měsících 65 procent průměrného čistého měsíčního výdělku zposledního zaměstnání, další dva měsíce 50 procenta po zbývající dobu 45 procent.
Pokud student nemůže studium přerušit či převést na dálkovou formu, je jeho pozice horší. Přesto si může sáhnout na některé sociální dávky.
Přídavek na dítě
Při denním studiu může studentovi mladšímu 26 let v některých případech vzniknout nárok na přídavek na dítě, ovšem jeho příjem (příp. příjem dalších společně posuzovaných osob) nesmí přesáhnout 2,4násobek životního minima. Přitom se až do října 2009 příjem posuzuje za celý kalendářní rok 2007, od října 2009 se pak bude vycházet z příjmu za rok 2008. Pokud tedy student v té době pracoval, velmi pravděpodobně mu přídavek na dítě nevyjde.
Příspěvek na bydlení
Ze dalších dávek státní sociální podpory by student mohl také získat příspěvek na bydlení, ovšem je třeba na něj splnit podmínky, zejména být nájemcem či vlastníkem domu či bytu a současně mít v tomto domě či bytě také trvalé bydliště. Spolu se studentem se potom budou posuzovat všechny osoby, které v domě či bytě mají trvalé bydliště. I zde platí omezení příjmu, který se porovnává s výší nákladů na bydlení. Příjem u této dávky se započítává za předchozí kalendářní čtvrtletí.
Dávky pomoci v hmotné nouzi
Dávky pomoci v hmotné nouzi fungují svým principem jako doplatky do životního minima. Není vyloučeno, že nárok na tuto dávku může vzniknout i studentovi. Je ale třeba mít na paměti, že před poskytnutím těchto dávek musí příslušný sociální odbor městského úřadu zkoumat, zda žadatel učinil vše pro to, aby si dostatečný příjem zajistil sám vlastním přičiněním. Je tedy třeba vyřešit vyživovací povinnost rodičů. Pokud se s nimi student nedohodne na placení odpovídajícího výživného, je třeba, aby podal návrh k soudu a nechal si výživné stanovit soudně. Nevýhodou je také dost malá výše dávek, například životní minimum osamělého jednotlivce je 3 126 korun měsíčně.
Závěrem nezbývá než konstatovat, že příliš mnoho možností naše sociální síť studentům nenabízí. Zákonodárci skutečně spoléhají na princip vzájemné pomoci a uplatnění vyživovacích povinností v rámci rodiny. Pomoc státu se pak dostane jen těm nejpotřebnějším.
