Český zpracovatelský průmysl si drží vysokou formu a vyhlídky jsou dobré

Podmínky ve zpracovatelském sektoru v ČR se v červnu nezměnily, index PMI zůstal na květnových 56,4 bodu.  Analytici upozorňují, že zpracovatelský průmysl si tak drží velmi dobrou formu, navíc připomínají i příznivé signály z Německa, které mu „hrají do karet“. Také eurozóna jako celek nasadila nejrychlejší tempo za víc než šest let.

Úroveň 50 bodů je předělem mezi růstem a poklesem. Výsledek nad 50 bodů znamená celkové zlepšení sektoru. Index nákupních manažerů společnosti Markit sleduje výrobu, nové objednávky, zaměstnanost, termíny dodávek od dodavatelů a zásoby.

„Červnový PMI potvrdil pokračování silného růstu, který jsme pozorovali během první poloviny roku, přestože celková expanze byla mírnější než v prvním čtvrtletí,“ uvedla ekonomka IHS Market Sian Jonesová.

Vysoká poptávka z ciziny trvá

Poptávka po výrobcích českého průmyslu zůstává vysoká, a to jak z domácí ekonomiky, tak ze zahraničí. Dosvědčují to i ekonomická data z Německa, kde průmysl i zakázky meziročně rostou a indikátor PMI v květnu a červnu přesáhl velmi vysokou úroveň 59 bodů, připomněl ekonom Komerční banky Marek Dřímal. 

„Český průmysl nadále podává solidní výkon. Potýká se však s nedostatkem vhodné pracovní síly. Naopak registruje v letošním roce zatím nejslabší nárůst cen vstupů, což je příznivý faktor,“ komentoval zprávu hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.

Právě zrychlující se inflaci cen vstupů, například kovů či oceli, představovala podle něho klíčovou obavu českých průmyslníků. I Kovanda zmínil poměrně dramatické zlepšování podmínek v německém průmyslu, kde tyto podmínky mají podle srovnatelného indexu „nakročeno k dosažení nejpříznivější úrovně za posledních více než 20 let“. 

Německá lokomotiva táhne středoevropský region

Význam situace v Německu pro český průmysl zdůraznil také hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. „Při pohledu na signály o průmyslové aktivitě v eurozóně a zejména pak v Německu je zřejmé, že se dobře musí vést i průmyslu ve středoevropském regionu,“ uvedl. 

Podle Jáče se navíc zatím nezdá, že by tuzemský průmysl nějak bolestivě pociťoval posílení koruny, k němuž v průběhu druhého čtvrtletí došlo. „Výrobci nepříjemně vnímají spíše situace na trhu práce, což ovšem není překvapivé a tento problém jen tak nezmizí. Důsledkem bude tlak na další růst mezd v průmyslu a nedostatek pracovní síly bude skutečně vytvářet bariéru působící proti dalšímu zrychlení růstu průmyslové aktivity,“ dodal. 

Eurozóna: nejrychleji za šest let

Z průzkumu Markitu dále vyplývá, že aktivita zpracovatelského sektoru v eurozóně v červnu vzrostla nejrychlejším tempem za více než šest let. Továrny navzdory pokračujícímu zvyšování prodejních cen dál registrovaly silný příliv nových zakázek.

  • Index aktivity zpracovatelského sektoru eurozóny v červnu vzrostl na 57,4 bodu z květnových 57 bodů. 
  • Dostal se tak na nejvyšší úroveň od dubna 2011.

 „Růst zpracovatelského sektoru eurozóny v červnu opět nabral na tempu, završil tak nejlepší čtvrtletí za více než šest let,“ uvedl ekonom Chris Williamson ze společnosti IHS Markit.

Nové zakázky podle průzkumu rostly nejrychlejším tempem od začátku roku 2011 a index sledující očekávání ohledně budoucí výroby se dostal na nový rekord.

„Nic nenaznačuje, že by měl impozantní výkon (zpracovatelského sektoru v eurozóně) v brzké době skončit,“ uvedl Williamson. „Zpracovatelský sektor je zjevně v rozmachu a lze očekávat, že v příštích měsících bude silný růst pokračovat,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 12 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...