Česko je mimo hru. Luxusní jaguary se mají vyrábět na Slovensku

Britská automobilka Jaguar Land Rover (JLR) z indické skupiny Tata Motors podepsala předběžnou dohodu o postavení nového závodu na Slovensku. Továrna, jejíž konečná kapacita by měla dosáhnout až 300 tisíc vozů ročně, by měla stát v Nitře, sdělila firma podle agentury Reuters.

  • Jaguar Land Rover postupně zvyšuje počty modelů, které vyrábí mimo Británii. Loni v říjnu otevřel v Číně svou první zámořskou továrnu a příští rok má zahájit produkci jeho závod v Brazílii. Výrobce luxusních vozů usiluje o přiblížení produkce ke svým hlavním trhům.
  • Společnost loni vyrobila asi 450 tisíc vozů, ale plánuje výrobu rozšířit na milion aut ročně.
  • Firma od převzetí indickou skupinou Tata v roce 2008 těžila z výrazného posílení investic. V posledním finančním roce její zisk před zdaněním vzrostl na 2,6 miliardy liber (99 miliard korun), což byl dvojnásobek výsledku z doby před čtyřmi lety.

Slovenský premiér Robert Fico podpis memoranda s automobilkou označil za milník k získání obří investice pro Slovensko. Automobilový průmysl je již v současnosti jedním z hlavních tahounů ekonomiky pětimilionové země, vozidla na Slovensku montují tři automobilky.
Konečné rozhodnutí o umístění závodu na Slovensku učiní automobilka JLR ještě letos. O továrnu se vedle Slovenska ucházela i Česká republika, Polsko, Maďarsko a Turecko, později se výběr zúžil na Polsko a Slovensko.

JLR uvedla, že nyní zpracovává studii pro továrnu v Nitře. Výroba by tam měla začít v roce 2018 a během deseti let by měla dosáhnout cílové úrovně. Nový závod má podle firmy sehrát významnou roli ve zvýšení počtu lehkých hliníkových modelů. Nitře dala přednost před jinými lokalitami díky dobré infrastruktuře a výbornému dodávkovému řetězci.

Slovensko je pro nás se svým automobilovým průmyslem zaměřeným na prémiové značky potenciálně atraktivní příležitostí pro rozvoj.
Ralf Speth
šéf Jaguar Land Rover

„Úmysl, který jsme společně ohlásili v tomto dokumentu, vnímáme jako významný krok na cestě k získání strategické investice s pozitivním dopadem pro Slovensko a pro celou Evropskou unii,“ řekl Fico k podpisu memoranda po mimořádném zasedání slovenské vlády, která jednala o investici JLR. Podle Fica obě strany ještě čeká „mnoho těžkých a náročných jednání“.

Detaily o plánované investici JLR slovenský premiér neuvedl. Podle listu Sme by automobilka mohla na Slovensku investovat kolem 1,4 miliardy eur (zhruba 38 miliard korun) a získat od Slovenska investiční pobídky v objemu 400 milionů eur. Příchod nové automobilky by patrně přispěl ke snížení nezaměstnanosti na Slovensku, která v červnu dosáhla 11,55 procenta.

Cifra 300 tisíc vozů je z mého pohledu poměrně překvapivě vysoká. Na druhou stranu Jaguar Land Rover plánuje, že se chce v brzké době dostat s produkcí na dvojnásobek, tedy chce vyrábět kolem jednoho milionů vozu ročně po celém světě. Budou to tedy muset být menší vozy, které je možné prodávat ve velkém.
Vladimír Rybecký
šéfredaktor Autoweek.cz

Polsko, které se v posledních fázích jednání s JLR považovalo za favorita, uvedlo, že Slovensko vyhrálo díky vysoké státní podpoře, jejíž výši Varšava dorovnat nechtěla. „V závěrečné fázi jednání Slováci nabídli velmi vysokou úroveň přímé státní podpory. Podle našich kalkulací nebyla taková úroveň podpory pro nás přijatelná, protože by znamenala, že zisky a náklady nebudou mezi oběma stranami sdíleny rovnou měrou,“ uvedlo podle Reuters polské ministerstvo hospodářství.

Nahrávám video
Jaguary se budou vyrábět i na Slovensku
Zdroj: ČT24

Své závody na Slovensku mají německá automobilka Volkswagen, jihokorejská Kia Motors, francouzský koncern PSA Peugeot Citroën a řada jejich dodavatelů. Odvětví se na průmyslové produkci země podílí více než dvěma pětinami. Slovensko si loni udrželo pozici největšího výrobce automobilů v přepočtu na obyvatele, ačkoliv produkce vozů v zemi poprvé od roku 2009 klesla, a to na 971 160 vozidel z rekordních 987 718 aut v roce 2013.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
před 1 hhodinou

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
před 2 hhodinami

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
před 8 hhodinami

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 9 hhodinami

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
před 10 hhodinami

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Vláda bude denně určovat maximální cenu paliv

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Rusko bude muset snížit těžbu ropy kvůli ukrajinským útokům, píše Reuters

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část kapacit pro export této suroviny, řekly agentuře Reuters zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle nich zhruba pětina ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně. Peníze z prodeje ropy a plynu pomáhají Moskvě vést válku proti Ukrajině.
včera v 14:27
Načítání...