Čárové kódy jsou zde desítky let, vydrží i do budoucna?

Praha - Čárové kódy minulý rok oslavily 60 let své existence. Jejich používání v Česku však tak daleko do minulosti nesahá. Hlavním důvodem byl nedostatek technologií a trh to v té době ani nepotřeboval. Dnes už si bez nich nedokážeme představit průchod pokladnou v supermarketu či kamenném obchodě. Vydrží jejich používání i do budoucna, nebo je nahradí jiná technologie?

Čárové kódy výsledkem tlaku zahraničních odběratelů

Čárové kódy se na území Československa objevily před třiceti lety. Příčinou byl tlak zahraničních odběratelů tuzemského zboží, kteří tento způsob sběru dat již používali. Jako první exportní podnik je začal využívat tehdejší národní podnik Čokoládovny, který vyvážel své výrobky do Velké Británie.

„Do Česka dorazily o hodně později. Za minulého režimu nebylo nutné centrálně evidovat pohyb a prodej zboží,“ říká internetový publicista Daniel Dočekal.

Československo jako první země východního bloku vstoupilo v roce 1983 do mezinárodního sdružení EAN, určujícího standardy pro identifikaci a automatický sběr dat. V roce 1985 byl v ČSSR realizován pilotní projekt obchodního domu s aplikací čárových kódů, který se měl stát vzorem pro ostatní státy RVHP.

Vše po roce 1989 změnil příchod velkých obchodních řetězců. S nimi přišly do českého maloobchodu informační technologie, pokladní skenery, automatický sběr dat i elektronická komunikace. Potřeba standardní identifikace významně stoupala a sdružení EAN Česká republika registrovalo každoročně tisíce nových uživatelů. V roce 2002 počet zaregistrovaných společností dosáhl 7 000 a dodnes se pohybuje mírně nad touto hranicí.

Vynálezce čárového kódu Norman Joseph Woodland, díky jehož patentu a globálním standardům systému GS1 je denně na kasách celého světa automaticky načteno asi šest miliard položek, zemřel na konci loňského roku. Univerzální a mezinárodně kompatibilní systém automatické identifikace pomocí čárových kódů má svoje počátky v severní Americe. První takto naskenované zboží prošlo rukama prodavačky ve středu 26. června 1974 v 8:01.

Vymřou čárové kódy? Nevypadá to..

„Nevypadá to, že by klasické čárové kódy měly vymřít nějak rychle. Existují snahy je nahradit dvojrozměrnými kódy, které mají výhodu, že se do nich dá dostat víc informací. S takzvanými QR kódy se většina lidí setkala na tramvajových zastávkách či billboardech – čtverečky vyplněné dalšími čtverečky. Když se na ně namíří mobil, tak se tím získá další text – nezdá se ale, že by se to mělo masově využít u zboží,“ doplňuje Dočekal.

5 minut
Internetový publicista Daniel Dočekal o čárových kódech
Zdroj: ČT24

Co je QR kód - čerpáno ze serveru qr-kody.cz

Zkratka „QR“ pochází z anglického „quick response“, což v doslovném překladu znamená „rychlá odpověď“. V praxi stačí vyfotit QR kód na mobilní telefon skrze nainstalovanou aplikaci qr čtečka. Ta rozšifruje znaky kódu a přeloží je na žádané informace jako například text, vizitku či rozsáhlý internetový odkaz. Tohoto je využíváno například v reklamních kampaních, které tištěné reklamy propojují s firemními weby a mobilními stránkami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025
Načítání...