Británie podobně jako Spojené státy podpoří své tři banky 37 miliardami liber

Londýn - Britská vláda jako první evropská země odhalila karty. Finančním domům Royal Bank of Scotland, Lloyds TSB a HBOS dá záchrannou injekci v celkové výši 37 miliard korun. Banka Barclays, které měly ostrovní autority podle původního plánu také pomoci, si nakonec potřebné prostředky zajistí sama. Předpokládá se, že rozhodný krok Velké Británie budou brzy následovat další evropské země.

„Tato investice je zapotřebí ke stabilizaci a přestavbě britských bank,“ řekl o 37miliardovém záchranném balíku britský ministr financí Alistair Darling. Pomocnou ruku britské vlády přivítala i londýnská burza. Po 10. hodině místního času její index získával už 5,8 procenta.

O vládní pomoc se podělí tři banky. Royal Bank of Scotland navýší svá aktiva o 20 miliard liber, dalších 17 miliard si ze státní pokladny uzmou HBOS a Lloyds TSB. Na oplátku musely obdarované banky slíbit, že se jejich vedení neodmění ani jedinou librou, bonusy bude v budoucnu moci dostávat pouze ve formě akcií.

Podle původních předpokladů měla peníze od státu dostat i banka Barclays. Nakonec se ale rozhodla ukázat světu, že se s nedostatkem likvidity dokáže úspěšně poprat sama. Nevyplatí plánované dividendy, čímž ošetří 2 miliardy liber. Dalších 6,5 miliardy liber získá z emise nových akcií. 

Čtvrtinu prostředků napumpovaných do bankovních domů vláda získá vydáním preferenčních akcií, většinu pak prostě odepíše z účetních knih z kapes daňových poplatníků. 

Na pomoc bankám přijdou i další státy 

Britská pomoc bankám je v Evropě zatím vskutku nevídaná, vyžádala si ji zoufalá situace na světových finančních trzích. „Nic takového jsem nezažil za 45 let, co jsem v oboru,“ komentoval současné otřesy Stuart Fraser, který je na radnici londýnského City šéfem oddělení pro politiku.

Je však nadmíru jasné, že příklad Velké Británie budou brzy následovat i další evropské velmoci. Přední představitelé eurozóny přiměřenost takovýchto zásahů do soukromého sektoru posvětili na svém víkendovém zasedání. Dnes už se objevují první náznaky toho, že evropské státy hozenou rukavici zvednou.

Hned v závěsu za Velkou Británií přispěchalo se svou troškou do mlýna Německo, které chce svým bankám poskytnou celkem 470 miliard eur. Dalším státem, jenž bude pomáhat svým bankám by mohla být také Itálie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU se předběžně dohodla na legislativě, která má završit obchodní dohodu s USA

Evropská unie (EU) v noci na středu dosáhla předběžné dohody o legislativě, která má zrušit dovozní cla na průmyslové zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem, která by měla zabránit zavedení vyšších amerických cel na výrobky z EU. Informovaly o tom agentury Reuters a DPA s odvoláním na kyperské předsednictví EU a europoslankyni Željanu Zovkovou, hlavní vyjednavačku pro obchodní dohodu.
03:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Video„Malá čínská lavina.“ Nabídka elektromobilů roste, Češi je ale příliš nekupují

Největší tuzemská firma Škoda Auto v úterý ve světové premiéře ve Švýcarsku představila svůj třetí plně elektrický model. S novými vozy plánují přijít i další výrobci. Šéfredaktor portálu Automakers Erich Handl v této souvislosti mluví o modelech některých asijských značek, čekat dle něj lze „malou čínskou lavinu“. Zájem o elektromobily je ale v Česku ve srovnání s některými dalšími státy stále malý.
před 9 hhodinami

Zemědělce trápí rostoucí náklady. Ovlivnit mohou i ceny potravin

Zemědělcům podle jejich profesního svazu rostou náklady až o pětinu. Důvodem je válka na Blízkém východě, která zvedla ceny nafty i hnojiv. Pro letošek má sice většina farmářů hnojiva zajištěná a další budou nakupovat nejdřív na podzim, ale drahá nafta se v nákladech projevila okamžitě. Výkupní ceny však zůstávají nízké. Zemědělci proto žádají podporu, a to nejlépe na unijní úrovni. Evropská komise v úterý představila Akční plán, jak posílit domácí produkce hnojiv a podpořit farmáře.
před 9 hhodinami

VideoPolská ekonomika dál roste, pomáhají i firmy z ciziny

Polsko pokračuje v rychlém hospodářském růstu. Podle Mezinárodního měnového fondu tamní ekonomika loni vzrostla o tři a půl procenta. V Evropské unii je to čtvrtý největší posun. Pomáhají tomu i zahraniční firmy, které stále častěji volí Varšavu jako sídlo svých evropských centrál. Přestože se zemi ekonomicky daří, mezi samotnými Poláky pracovní síly ubývá. K dalšímu rozvoji proto bude podle ekonomů potřeba udržet dobré podmínky i pro přistěhovalce.
před 22 hhodinami

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a v souvislosti nynějším nízkým počtem narozených asi 3,6 miliardy ročně.
18. 5. 2026Aktualizováno18. 5. 2026

USA opět prodloužily výjimku umožňující nákup ruské ropy na tankerech

Spojené státy podruhé prodloužily o třicet dní výjimku, která zemím umožní nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankerech, oznámil v pondělí americký ministr financí Scott Bessent. Tvrdí, že výjimka umožní stabilizovat trh s ropou a dopravit surovinu do energeticky nejzranitelnějších zemí.
18. 5. 2026Aktualizováno18. 5. 2026

Banky poskytly v dubnu hypotéky za 61,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 61,5 miliardy korun, což je o 11 procent více než před měsícem a o 90 procent více než před rokem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 44,2 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,52 procenta z březnových 4,43 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
18. 5. 2026Aktualizováno18. 5. 2026

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
17. 5. 2026
Načítání...