Beneš: ČEZ bude kvůli Dukovanům žalovat Škodu JS o další peníze

Energetická společnost ČEZ bude žalovat firmu Škoda JS o další peníze v souvislosti s chybnými kontrolami potrubí v Jaderné elektrárně Dukovany, uvedl v rozhovoru pro ČTK generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. ČEZ už loni v listopadu podal na Škodu JS žalobu o náhradu škody 611 milionů korun. Už tehdy uvedl, že částka nemusí být konečná. Plzeňská Škoda JS dlouhodobě tvrdí, že odpovědnost za škody necítí.

„Je rozumné to udělat způsobem, kdy to (nárokování peněz) děláte po částech,“ řekl Beneš. Potvrdil, že ČEZ proto bude po určité době žalovat Škodu JS o další náhradu škody. Požadovaná výše podle něj bude velmi podobná loňské žalobě.

Podání souvisí s předloňským zjištěním v Dukovanech, kdy byly při prověrce dokumentace nalezeny nekvalitní rentgenové snímky svarů. Správu zařízení elektráren měla na starosti právě Škoda JS, která si ale na kontroly svarů najímala externího dodavatele. Kvůli kontrolám vyráběl například od poloviny září do konce prosince 2015 proud pouze jeden ze čtyř bloků. Kromě Dukovan firma zintenzivnila kontrolu také ve druhé z tuzemských jaderných elektráren v Temelíně.

Dopady odstávek jaderných elektráren mohou činit až deset miliard

Podle dřívějšího odhadu energetického poradce J&T Banky Michala Šnobra mohou celkové dopady odstávek tuzemských jaderných elektráren mezi roky 2015 až 2017 činit až deset miliard korun. „Číslo pana Šnobra je řádově správné,“ potvrdil Beneš. Podotkl, že častější odstávky bloků souvisí se stářím zařízení a procesem prodlužování provozu v případě Dukovan, kterým právě elektrárna prochází. Například první jaderný blok byl v Dukovanech uveden do provozu v roce 1985. 

Je to jako s životním cyklem člověka. Když jste po čtyřicítce, chodíte k doktorovi častěji na víc vyšetření a vyšetření trvají delší dobu. To je přirozené“.
Daniel Beneš
generální ředitel ČEZ

Případem se zabývá i policie. ČEZ již dříve podal trestní oznámení na neznámého pachatele s podezřením na podvod. Další oznámení podal Státní úřad pro jadernou bezpečnost, podle kterého mohl být spáchán trestný čin poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení z nedbalosti.

ČEZ loni v dubnu odvolal z funkcí některé pracovníky Dukovan, kteří byli za problémy svarů odpovědní. Ostatním odpovědným zaměstnancům firma významně snížila mzdu. Při vyšetřování bylo odhaleno více než dvacet neúmyslných závažných nebo méně závažných porušení povinností současných nebo bývalých pracovníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...