Banky se sídlem v Londýně rozhodnou do dvou měsíců, kde na kontinentu se po brexitu usadí. Musí se přesunout, aby po odchodu Británie nepřišly o možnost obsluhovat klienty z Evropské unie (EU). Přitáhnout je chce řada měst, velmi aktivní jsou Němci.
Evropská centrální banka (ECB) bude 4. května na jednání ve Frankfurtu projednávat detaily, jaké budou muset finanční ústavy při žádosti o licenci splnit. Podobnou schůzku chystá příští měsíc i irská centrální banka.
Rozhovory probíhají několik měsíců a dotčené ústavy se nyní budou muset rozhodnout, kam operace a zaměstnance přesunou. „Jsme v závěrečné fázi. V příštích šesti až osmi týdnech padne řada rozhodnutí,“ řekl agentuře Reuters Felix Hufeld, šéf německého spolkového úřadu pro finanční dozor (BaFin).
Právě Němci přešli do diskrétní ofenzívy. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble a političtí zástupci spolkové země Hesensko, kde leží finanční centrum Frankfurt, se podle informovaných zdrojů několikrát sešli s brokery z Wall Street a zástupci bank Goldman Sachs a Morgan Stanley. Oficiální komentáře k této záležitosti ale Schäuble i obě banky odmítají.
Frankfurt bude zřejmě hrát důležitou roli
Hufeld předpovídá, že Frankfurt bude hrát „důležitou roli“, i když připouští, že získají i další města. Například Paříž ale bude mít problém finančníky přitáhnout, protože by tu museli platit drahé nájmy a zvláštní daň.
Ne všichni státní regulátoři jsou ale z podobných přesunů přes zisky z daní a nová pracovní místa nadšení. Někteří se obávají, že by jim naopak mohly vzniknout náklady v souvislosti s možnou sanací bank, pokud by došlo k finanční krizi. Takovou špatnou zkušenost z roku 2010 už má za sebou Irsko.
Banky jsou nuceny přesunout operace a personál do EU, aby nepřišly o takzvaná passportingová práva. Ta jim umožňují přístup na bankovní trhy členských zemí EU. ECB je pravděpodobně bude varovat, že přesuny musí být skutečné, a ne jen naoko, kdy by operace ve skutečnosti prováděli dál zaměstnanci v Londýně. Dohlížet na ně budou místní úřady.
