Praha - Zveřejnění seznamu členů československé komunistické rozvědky by podle Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) mohlo mít negativní dopady na zájmy ČR. Znepokojení jsou hlavně bývalí zpravodajci, kteří pracovali ve službách státu v rizikových oblastech i po roce 1989, zejména v době krize v Perském zálivu. Podle ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Pavla Žáčka bylo ale vše, co se vztahuje k činnosti rozvědčíků po roce 1990, v jejich osobních kartách začerněno. Ústav navíc prý není oprávněn cokoli v dokumentech z komunistické éry cenzurovat a nemá pravomoc posuzovat činnost příslušníků bývalé Státní bezpečnosti po jejím zániku.
„Tito lidé právem očekávají, že jejich identita a bezpečnost nebudou ohroženy,“ uvedl v prohlášení mluvčí úřadu Bohumil Šrajer. Pondělní zveřejnění jmenného seznamu Ústavem pro studium totalitních režimů a Archivem bezpečnostních složek označil za „masivní prolomení obecného pravidla diskrétnosti a ochrany zdrojů, které ke zpravodajské práci patří, navíc s možnými negativními dopady na zájmy ČR v současném světě“.
„Jestli ti lidé pracovali pro české tajné služby i po roce 1990, já to prostě nevím,“ uvedl Žáček. Jestliže podle něj někdo vstoupil před rokem 1989 do služeb rozvědky a pak přestoupil k jiné službě, bylo to čistě na jeho zvážení. Seznam podle Žáčka není úplný. Rozvědka ke konci listopadu 1989 měla 1028 příslušníků, ústavu se podařilo sestavit seznam 985 lidí.
Postup ústavu začal přezkoumávat Úřad pro ochranu osobních údajů
ÚZSI podle Šrajera o záměru seznam zveřejnit předem nevěděl. Jinak by upozornil na rizika a sporné momenty s tímto krokem spojené. Mluvčí podotkl, že úřad respektuje právo ústavu a archivu nakládat s materiály represivních složek někdejšího Československa v mezích zákonů s veškerou odpovědností z toho vyplývající a podporuje princip co nejširšího přístupu k těmto dokumentům: „Nemělo ale docházet k uplatňování tohoto principu na úkor legitimních bezpečnostních a dalších zájmů ČR a jejích občanů.“
Ústav pro studium totalit zveřejnil na svém webu jména rozvědčíků z někdejší První správy Sboru národní bezpečnosti (SNB), kteří působili v zahraničí k 17. listopadu 1989. Zpřístupnil jejich osobní karty podle místa působiště včetně fotografií a data narození. Kromě jejich působení po únoru 1990, kdy komunistická rozvědka zanikla, v kartách začernil rodné číslo nebo údaje o rodinném stavu. Postup ústavu nicméně začal přezkoumávat Úřad pro ochranu osobních údajů.
