Zemanova profesorská škatulata: Tři jmenoval osobně

Praha – Tři nové profesory z Univerzity obrany v Brně jmenoval prezident Miloš Zeman osobně na Pražském hradě. V minulosti by jim byly dekrety předány společně s ostatními akademiky, ceremoniál pro dalších 42 kandidátů z nevojenských škol byl ale odložen na 12. června a tentokrát bez Zemanovy přítomnosti. Ten původní totiž mnoho akademiků kvůli prezidentovu rozhodnutí nejmenovat tři z nich bojkotovalo.

Zeman osobně jmenoval profesory Štefana Čorňáka, Stanislava Floruse a Jana Furcha. Při slavnosti prezident ocenil dopis rektora Univerzity obrany, ve kterém se zaručil za „osobnostní a morální integritu“ navržených. „Velice si toho vážím, protože se domnívám, že vedle přirozených, odborných kritérií, by měl vysokoškolský profesor, splňovat i ta mimoodborná kritéria, která by nijak nezpochybňovala jeho pověst,“ řekl Zeman.

  • „Je to celoživotní ocenění a dostávat dekret přímo od prezidenta je něco výjimečného,“ uvedl jeden z jmenovaných profesorů Jan Furch.

V minulosti bývali profesoři vojenských i civilních škol jmenováni společně, tentokrát se tak nestalo. „Je třeba si uvědomit, že v zákoně o vysokých školách jsou vojenské a policejní školy upraveny zvlášť,“ uvedl mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček na dotaz, proč byla trojice jmenována odděleně.

Zeman před nedávnem odmítl podepsat dekrety Jiřího Fajta a Ivana Ošťádala z Univerzity Karlovy a Jana Eichlera navrženého Vysokou školou ekonomickou. Na zasedání České konference rektorů ale akademici uvedli, že trvají na tom, že byly splněny všechny zákonné podmínky pro jmenování profesorů. „Tito lidé jsou nepochybně významnými osobnostmi ve svých oborech a nepochybně svou činností přispívají k dobrým věcem v rámci naší republiky, je tudíž zvláštní, že má pan prezident dvojí metr,“ uvedl Ivo Medek, místopředseda České konference rektorů.

Jiří Fajt v reakci na Zemanovo odmítnutí mluví o žalobě na ochranu osobnosti. „Není dost dobře možné, aby kdokoliv kohokoliv spojoval s pomluvou. Druhá žaloba se týká nečinnosti pana prezidenta ve věci našeho profesorského jmenování,“ uvedl. „Není právo prezidenta nepodepsat jmenovací dekret, je to v prvé řadě právo vlády, protože to je kontrasignovaný akt - a na to už je i judikát Nejvyššího správního soudu. Nepochybně bych se soudil,“ uvedl poslanec za ANO a předseda výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Jiří Zlatuška.

Jan Eichler (1952) přednáší o mezinárodních bezpečnostních vztazích na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE. Je absolventem Vojenské akademie v Bratislavě (1975). Za minulého režimu pracoval na ministerstvu obrany a také československém velvyslanectví ve Francii, po revoluci krátce působil v armádním generálním štábu. Od roku 1994 pracuje v Ústavu mezinárodních vztahů v Praze a přednáší na VŠE.

Jiří Fajt (1960) je ředitel Národní galerie a působí také na Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty UK. Vystudoval Zemědělskou univerzitu (1983) a dějiny umění na Univerzitě Karlově (1994). V 80. letech zprvu pracoval jako myč oken, od roku 1988 působil v Lapidáriu Národního muzea a později v Národní galerii. Byl kurátorem výstav Magister Theodoricus, dvorní malíř císaře Karla IV., Karel IV., císař z Boží milosti, či Europa Jagellonica. Jeho profesorské jmenování se protahuje již dlouho, na podzim uvedl ministr školství Marcel Chládek, že jeho úřad zkoumá podnět, podle kterého Jiřímu Fajtovi odmítla udělit profesuru Humboldtova univerzita v Berlíně kvůli plagiátorství.

Ivan Ošťádal (1959) pracuje na Katedře fyziky povrchů a plazmatu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, působí také ve Fyzikálním ústavu Akademie věd. Na MFF působí 32 let.

Tři kandidáti, které prezident odmítl jmenovat profesory
Zdroj: ČT24

Podle předsedy konference a rektora Univerzity Karlovy v Praze Tomáše Zimy bude účast na jmenování zbývajících profesorů standardní, chybět na něm nebudou představitelé vysokých škol, jmenovaní kandidáti či zástupci ministerstva školství. Zima zopakoval, že nejmenování tří kolegů konference nadále považuje za nenaplnění zákonů.

Štafetu převezme po Chládkovi Valachová

Spor o jmenování Zeman řešil koncem května s nyní již odvolaným ministrem školství Marcelem Chládkem (ČSSD) a rektory dotčených vysokých škol. Svůj postoj nezměnil a dekrety tří kandidátů na profesuru stále odmítá podepsat. Rektoři prezidenta požádali, aby jim své rozhodnutí dal písemně, aby se s ním obrátili na premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD), protože jmenování profesorů je sdílenou odpovědností s vládou. Spor spadne po odchodu Chládka do agendy jeho nástupkyně Kateřiny Valachové, se kterou se prezident sejde ve čtvrtek.

Jak se do budoucna k postojům prezidenta postavit, řeší nejen akademici, ale i politici. Měnit zákony ale většinou nechtějí. „Pan prezident musí dodržovat zákon, tak jak slíbil ve svém slibu, když se ujímal úřadu,“ uvedl poslanec za ANO a předseda výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Jiří Zlatuška. „Vysokoškolský zákon to úplně vyřešit nemůže, protože se předpokládá, že je nějaká minimální součinnost mezi prezidentem, vládou a univerzitou,“ dodává další členka výboru Anna Putnová z TOP 09. Samotný Zeman dlouhodobě usiluje, aby byl prezident zbaven povinnosti jmenování profesorů.

Ministr školství Petr Fiala (vlevo) předává dekret profesoru Martinu C. Putnovi (vpravo)
Zdroj: Michal Krumphanzl/ČTK

Odmítnutí prezident opakuje po dvou letech

Nejde ovšem o první případ, kdy se Miloš Zeman vzepřel jmenování profesora, kterého Univerzita Karlova navrhla. Již krátce po svém nástupu do funkce odmítl na jaře 2013 jmenovat literárního historika Martina C. Putnu. Odmítnutí zdůvodnil Putnovým veřejným vystupováním, které Zeman považoval za nevhodné. Po ostrém sporu s rektory - který později eskaloval do dalších konfliktů, kvůli nimž chyběli představitelé nejvýznamnějších českých vysokých škol na posledních dvou shromážděních k 28. říjnu – sice prezident Putnovo jmenování podepsal, předával je však tehdejší ministr školství Petr Fiala.

Po sporu o Martina C. Putnu se uvažovalo o tom, že by tato pravomoc přešla z prezidenta na ministra školství nebo předsedu Senátu. Myšlenku podpořil i Miloš Zeman, ale rektoři si přáli současný stav zachovat. Pravomoc tak prezidentovi zůstane i podle novely vysokoškolského zákona, kterou nedávno schválila vláda. Rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek však vzhledem k novému sporu uvedl, že by bylo na místě novelu ještě prostřednictvím poslaneckého návrhu změnit.

5 minut
Profesoři z Univerzity obrany dostali dekrety osobně od prezidenta
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

SledujteBabišova vláda získala důvěru sněmovny

Vláda ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO) získala důvěru sněmovny. K hlasování se poslanci dostali ve čtvrtek večer po rekordních 26 hodinách rozpravy. Babiš v ní řekl, že se nenechá sněmovnou vydat k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. Před poslanci uvedl, že justici nezpochybňuje, najdou se podle něho ale soudci, kteří rozhodují politicky. Opozice v rozpravě kritizovala ekonomické plány kabinetu a varovala, že zahraniční politika nové vlády ohrozí bezpečnost země.
06:00Aktualizovánopřed 53 mminutami

Wikipedie slaví čtvrt století, významně do ní přispívají také Češi

Přesně před pětadvaceti lety vznikla největší encyklopedie světa. Po anglické verzi začaly brzy přibývat další jazykové mutace Wikipedie, která v současnosti díky zhruba 250 tisícům dobrovolníků obsahuje více než 65 milionů článků ve více než třech stech jazycích. Wikipedie prochází díky své komunitě takzvaných Wikipedistů průměrně 342 úpravami za minutu. Dobrovolní editoři tak odhalí a opraví případný vandalismus v řádu minut.
před 1 hhodinou

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Turkovo jmenování ministrem by nebylo ohrožením demokracie, míní Vesecká

„Filip Turek nebyl trestně stíhán, není trestně stíhán a neexistuje v podstatě žádný konkrétní právní důvod, který by hovořil o tom, že je hrozbou porušení demokracie v České republice,“ uvedla předsedkyně ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Renata Vesecká (nestr. za Motoristy) v Interview ČT24. Podstata jmenování ministrů podle ní závisí na ústavě, která dává jednoznačnou odpověď – premiér navrhuje, prezident jmenuje. Pověst nevnímá jako důvod, proč někoho nejmenovat. Tím je konkrétní čin, kterým by Turkovo jednání nabourávalo demokratický řád, což se podle ní neprokázalo. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Babiš při interpelacích odpovídal na otázky o střetu zájmů či Turkovi

Premiér Andrej Babiš (ANO) při čtvrtečních interpelacích odpovídal na otázky o řešení střetu zájmů. Po 16:00 začali na interpelace poslanců odpovídat ostatní členové vlády. Sněmovna musela kvůli otázkám přerušit jednání před hlasováním o osudu nového Babišova kabinetu, vrátila se k němu kolem 18:00, kdy zákonná lhůta pro interpelace skončila.
14:31Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
14:17Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Záchranáři se psy nacvičují pomoc z lavin

Desítky horských záchranářů i policistů včetně psovodů nacvičují v rámci mezinárodního lavinového a kynologického kurzu záchranu lidí z lavin. Na hřebenech v okolí krkonošské Pece pod Sněžkou, kde se akce koná, je v těchto dnech až 70 centimetrů sněhu. Účastníci si během výcviku již vyzkoušeli jak mrazivé, tak i deštivé počasí.
před 7 hhodinami

Teplický soud zamítl žádost exposlance Feriho o podmíněné propuštění

Bývalý poslanec Dominik Feri zůstává ve vězení, okresní soud v Teplicích totiž ve čtvrtek zamítl jeho žádost o podmíněné propuštění. Odsouzen byl na tři roky za znásilnění dvou dívek a pokus o další znásilnění, žádost podal po odpykání poloviny trestu. Podle žalobce ani soudu zatím Feri neprokázal polepšení, zcela mu chybí sebereflexe. Někdejší politik podal proti usnesení teplického soudu stížnost, pravomocně rozhodne Krajský soud v Ústí nad Labem. Státní zástupkyně ho v úterý obžalovala z dalšího znásilnění.
11:09Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...