Zeman: Příchod běženců je invaze, kterou řídí Muslimské bratrstvo

Migrační krize je organizovaná invaze, kterou řídí Muslimské bratrstvo. V rozhovoru pro Český rozhlas Plus to prohlásil prezident Miloš Zeman. Své tvrzení opírá o osobní rozhovory s marockým ministrem zahraničí a korunním princem Spojených arabských emirátů.

Migrační krizi se prezident věnoval už ve svém vánočním poselství, když bez bližší specifikace uvedl, že příchod běženců do Evropy není spontánní pohyb uprchlíků, ale organizovaná invaze.

  • Asociace muslimských bratří je panislámské hnutí požadující návrat ke kořenům islámu a ovládnutí světa muslimy.
  • Organizaci založil v roce 1928 šajch Hasan al-Banná v Egyptě s cílem sjednotit muslimské národy a koordinovat jejich politickou činnost.
  • V současné době působí v mnoha arabských zemích, jeho role vzrostla po pádu autoritářských režimů během arabského jara.
  • V některých zemích je označováno jako teroristická organizace. Vedle charitativní a společenské činnosti stálo bratrstvo u zrodu fundamentalistických a teroristických organizací, například palestinského Hamasu nebo Islámského džihádu.

V aktuálním rozhovoru pro Český rozhlas Plus potom doplnil, že za ní stojí islámské hnutí Muslimské bratrstvo s cílem ovládnout Evropu. „Tuto invazi organizuje Muslimské bratrstvo s využitím finančních prostředků z celé řady států,“ prohlásil doslova.

Muslimské bratrstvo nemůže zahájit válku proti Evropě, na to nemá síly, ale může připravit rostoucí migrační vlnu a postupně ovládat Evropu.
Miloš Zeman

Miloš Zeman se ve svém tvrzení opírá o rozhovor s korunním princem Spojených arabských emirátů Abúem Zabím Muhammadem bin Zajdem Nahajánem, s nímž jednal při své loňské cestě na Blízký východ, a o výpověď marockého ministra zahraniční Saláhaddína Mizuára, který Prahu navštívil v červenci.

„Když jsem byl na návštěvě ve Spojených arabských emirátech, korunní princ mi říkal, že střechovou organizací všech teroristických skupin je Muslimské bratrstvo. Uváděl příklady, že členem bratrstva je šéf Al-Káidy i šéf Talibanu,“ prohlásil Zeman. „Když tady byl marocký ministr zahraničí, tak mi říkal, že se Muslimské bratrstvo snaží ovládnout nejen celý muslimský svět, ale celý svět – má to ve své ideologii.“

Ve svém tvrzení prezident vychází i z toho, že desetitisíce převaděčů, kteří se na migrační krizi podílejí, musí někdo řídit: „Vyžaduje to důkladnou organizační přípravu.“ Kromě Muslimského bratrstva má pak podle něj vinu na příchodu běženců také Willkommenskultur, vstřícné postoje blíže nespecifikovaných evropských politiků.

Přicházejí jen mladí muži? Zeman se opírá o Chorvatsko

V souvislosti s migrací se prezident v rozhovoru pro ČRo Plus znovu vrátil i ke svému tvrzení, že většinu běženců tvoří zdraví mladí muži bez rodin. V tomto případě se opírá o osobní rozhovor s chorvatskou prezidentkou Kolindou Grabarovou Kitarovićovou a interview s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, jež přinesly Lidové noviny.

„(Chorvatská prezidentka) byla jedna z těch, která mi říkala, že osmdesát procent migrantů jsou mladí zdraví muži,“ řekl. „Viktor Orbán uváděl totéž číslo: osmdesát procent mladých zdravých mužů. Dodal, že novinářům se před objektiv vždy nastrčí několik žen a dětí.“

Podle prosincové zprávy Antonia Gueterrese, Vysokého komisaře pro uprchlíky při OSN, ovšem muži mezi migranty tvořili v roce 2015 většinu 58 procent, čtvrtina utečenců byly děti. Zeman k této statistice ale nechová přílišnou důvěru. „Je to člověk, který věci pozoruje zpovzdálí,“ prohlásil o Gueterresovi, „zatímco prezidentka a premiér mají vlastní, konkrétní zkušenost ze své vlastní země a já více věřím těmto zdrojům.“

Jiná procenta, než jaká s odkazem na Kitarovićovou předkládá Zeman, ovšem zveřejnila i samotná chorvatská vláda. Podle jejích říjnových statistik muži mezi běženci tvoří 54,8 procenta - čili číslo odpovídající spíše údajům komisaře Guterrese.

Tři nabídky pro běžence: Kurdové, irácká armáda a šíitské milice

Prezident republiky pak zopakoval i svou tezi, že by mladí muži přicházející z válčící Sýrie a Iráku měli v regionu zůstat a bojovat za svobodu své vlasti proti sunnitským radikálům z Islámského státu.

Zároveň jim navrhl hned několik bojujících stran, ke kterým by se mohli připojit: ke kurdským pešmergům, kteří ovládají pás syrského území při hranicích s Tureckem, k iráckým jednotkám, jimž se o Vánocích podařilo získat od IS město Ramádí, nebo k šíitským milicím. To ovšem Zeman považuje za problematické, protože po dobytí severoiráckého Kirkúku vyvraždily sunnitské obyvatelstvo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 16 mminutami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 1 hhodinou

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 1 hhodinou

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 1 hhodinou

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 2 hhodinami

Senát bude volit adepty na ombudsmana a řešit zahraniční a bezpečnostní politiku

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu bude zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. České konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
před 5 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 11 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 11 hhodinami
Načítání...