Praha – Prezident Miloš Zeman představil v Senátu návrhy na změny pro volby do Poslanecké sněmovny. Jedním z nich je i zvýšení počtu volebních krajů ze současných 14 na 35. Podle Zemana by to přispělo k tomu, aby voliči kandidáty lépe poznali. Prezident si tak chce splnit dávný sen – na zvýšení počtu volebních krajů se totiž už v roce 2000 za časů opoziční smlouvy shodla ODS a Zemanova ČSSD. Ústavní soud pak ale novelu volebního zákona zrušil, protože znamenal výrazný příklon k většinovému systému – jinými slovy posiloval roli velkých stran.
Zeman na tiskovém brífinku upozorňoval, že při volbách do sněmovny lidé vybírají třeba z 20 kandidátek a na každé z nich může být i 50 lidí. Podle prezidenta tak lidé mají na výběr z tisíce anonymních kandidátů, které neviděli a nic o nich nevědí. Zvýšení počtu krajů - tím pádem zmenšení jejich velikosti – by prý jednotlivým kandidátům umožnilo, aby objeli celý kraj a voličům představili svůj program.
Jenomže zároveň by to pro malé a středně velké strany znamenalo, že by pro zisk mandátu musely získat mnohem víc hlasů. Při volbách do sněmovny totiž platí jednak pětiprocentní hranice, kterou strana musí překročit v celé ČR, aby se do sněmovny dostala. Počty mandátů pak ale ovlivňuje ještě zisk strany v jednotlivých krajích, přičemž platí: čím více obyvatel kraj má, tím více poslaneckých mandátů se v něm rozděluje a tím větší šanci mají i menší strany, že nějaký mandát získají.
Tuto skutečnost dobře ukázaly volby do sněmovny v roce 2006. Tehdy získala Strana zelených v Libereckém kraji přes 9,5 procenta hlasů, jelikož jde ale o malý kraj, ze kterého jde do sněmovny jen osm poslanců, tak se do parlamentu nedostalo ani číslo jedna na kandidátce Petr Pávek. Oproti tomu ve Středočeském kraji získali zelení „jen“ 4,35 % hlasů, zároveň ale získali jeden mandát. Středočeský kraj je totiž velký a do sněmovny vysílá 23 poslanců. Pávek si pak na nespravedlivý volební systém stěžoval u Ústavního soudu, kde ovšem neuspěl.
Zemanův návrh by přitom znamenal, že by se v každém volební kraji rozdělovalo zhruba jen 4–6 mandátů. Politolog Jan Ptáčník ve Studiu ČT24 upozorňoval, že by se tím zvýšil tzv. přirozený volební práh a pětiprocentní hranice nutná pro vstup do sněmovny by se stala jen psychologickou bariérou: „V reálu by totiž jednotlivé strany musely pro zisk mandátu získat hlasů mnohem víc. To by samozřejmě demotivovalo voliče k volbě neparlamentních stran,“ konstatoval Ptáčník ze Západočeské univerzity v Plzni.
Na zvýšení počtu volebních krajů se v roce 2000 dohodli občanští a sociální demokraté v rámci opoziční smlouvy. Proti návrhu ale podal stížnost tehdejší prezident Václav Havel – ten napadal mimo jiné právě zvýšení počtu krajů. Ústavní soud pak v roce 2001 stížnosti vyhověl a podstatné části zákona zrušil. Podle soudců totiž novela volebního zákona ve svém důsledku zaváděla jakýsi hybrid, se kterým ústava nepočítá.
Zeman chce i panašování hlasů a lehčí kroužkování
Zeman také navrhuje, aby se snížila i hranice u preferenčních hlasů. V současnosti se kandidát posouvá na kandidátce vzhůru, jestliže získá alespoň pět procent „kroužků“ od voličů – podle prezidenta by se tato hranice měla snížit na tři procenta. „Tento krok by znamenal pouze obtížnější test popularity politiků, navíc to ani není žádná novinka,“ podotknul Jan Ptáčník. Mnohem důležitější je prý zvýšení počtu krajů.
Prezident v dnešním projevu navrhl také tzv. panašování hlasů – tedy systém, kdy mohou voliči vybírat kandidáty napříč stranami, tento systému už u nás funguje při volbách do obecních zastupitelstev. Také o této změně mluví Zeman už delší dobu, narazil prý ale na odpor u všech politických stran.
V reakci na Zemanův projev zaznělo ze sněmovny, že změna volebního systému už pro příští sněmovní volby v roce 2014 není reálná. Poslanci sice debatu o úpravách volebního systému nevylučují – mají ale různé představy. Šéf poslanců ODS Marek Benda by si prý dokázal představit zvýšení počtu volebních krajů na 40, přičemž by se v každém rozdělovalo pět mandátů. Předseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc zase připustil, že by se velké kraje mohly rozdělit na dva obvody. Šéf klubu TOP 09/STAN Petr Gazdík pak upozorňoval, že nepovažuje za vhodné vytrhávat jednotlivé změny z celkového kontextu ústavy.
