Praha - Prezident Miloš Zeman převedl svou pravomoc udílet milosti na ministerstvo spravedlnosti. Výjimkou budou případy, ve kterých lidé žádají o osvobození z humanitárních důvodů, například když trpí nevyléčitelnou chorobou. Zeman se již po svém lednovém zvolení prezidentem vyjádřil, že se chce práva na udílení milostí vzdát, protože ho považuje za „zbytečně monarchistický prvek“ v ústavě. Pro ministerstvo to však znamená především technické komplikace - zatím nejsou zaměstnanci, kteří by žádosti mohli vyřizovat.
Zeman bude udělovat jen některé milosti, třídit je bude ministerstvo
Zemanova mluvčí Hana Burianová uvedla, že rozhodnutí už platí, v pátek totiž vyšlo ve sbírce zákonů. Prezident si sice nechal pravomoc u rozhodování v humanitárních případech, podle Burianové ale zároveň platí jeho dřívější vyjádření. „Bude záležet na konkrétních případech,“ dodala. Převedení pravomoci umožňuje prezidentovi trestní řád. Hlava státu podle něj může určit případy, ve kterých bude mít řízení o milosti na starost ministerstvo spravedlnosti. Bez změny ústavy se však Zeman pravomoci udělovat milosti úplně vzdát nemůže a politici se teď ke změnám nechystají.
Prezidenti v minulosti udíleli milost například odsouzeným, kteří se potřebovali starat doma o nezletilé děti. Podmíněné tresty u podvodů se někdy promíjely, když člověk uhradil škodu a nebyl dříve trestán. Důvodem mohl být také fakt, že se u dotyčného jednalo o mimořádné vybočení z jinak řádného a bezúhonného života a zaručil se za něj například starosta a lidé z místa bydliště.
Některé milosti však vyvolaly kontroverze: Prezidet Václav Havel sklidil v 90. letech kritiku za milost pro někdejší disidentku Martou Chadimovou, obžalovanou v restituční kauze o majetek kláštera na pražském Strahově. Kritiku vyvolala i Havlova milost pro Martina Odložila, který v hádce usmrtil svého toce - bývalého úspěšného olympionika Josefa Odložila. Jeho matka - rovněž slavná sportovkyně Věra Čáslavská - byla totiž Havlovou poradkyní. Václav Klaus zase čelil kritice např. v souvislosti s udělením milosti bývalé šéfce metropolitní univerzity Anně Benešové odsouzené za korupci - ta se totiž znala s jeho manželkou Livií.
Zemanovi předchůdci v úřadu prezidenta udělovali individuální milosti poměrně běžně. Václav Havel je v letech 1993 až 2002 udělil celkem 860 lidem. Dalších více než 1000 milostí Havel udělil ještě jako federální prezident. Havlův nástupce v úřadu Václav Klaus byl méně štědrý. Během deseti let udělil individuální milost 412 lidem.
K Zemanovi se dostanou jen některé žádosti
Ministerstvo spravedlnosti bude v praxi rozhodovat o všech žádostech. Ty, které uzná za vhodné k udělení milosti, pak předá prezidentovi. Na něm bude konečné rozhodnutí, jestli člověka osvobodí nebo ne. Hlava státu tak nově nebude mít možnost si přečíst všechny žádosti, ale jenom ty, které ji připraví resort.
Jenomže takový postup podle kritiků hraničí s porušením ústavy: „Pokud by ministerstvo spravedlnosti – buď ministr, nebo úředníci mohli přímo rozhodovat o určitém typu milosti, pak by podle mého názoru mohl být takovýto postup v rozporu s ústavou,“ domnívá se bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Podobně to vidí i ústavní právník Jan Kysela: „Celé to řízení by měl realizovat prezident republiky a jeho úřad. Přenechává-li to někomu jinému, tak nad tím visí přinejmenším velký otazník.“
Pro ministerstvo znamená Zemanovo rozhodnutí především technické problémy při zpracovávání žádostí. Podle ministryně v demisi Marie Benešové už má ministerstvo teď krabici s 500 žádostmi o milost, které se nakupily na Hradě: „Ty budeme muset vyselektovat a vyhodnotit, znamená to, že budeme muset vyčlenit speciální tým lidí, kteří se tím budou muset zabývat.“
Reportáž Štěpánky Martanové a Petra Vaška (zdroj: ČT24)